10 důkazů z Česka a Slovenska, že hip-hop je hudba

Snad každý slyšel, že hip hop je zkratka pro „hordu impotentních píčusů hopsajících okolo pódia“. Těch, co by se tomu zasmáli, ale ubývá. Opakovaný vtip nejenže už není vtipem ani na území bývalého Československa. Taky přibylo špičkových MC‘s s proříznutou hubou i čichem na lahůdkový beaty. Je jich sice jen pár, ale na top ten už to vydá.

10. Bonus

Martina Hůlu, jemuž je rapová grotesknost naprosto cizí, většina hoperů nemůže vystát. Vadí jí jeho ráčkování, chabá flow a kutilská DIY produkce. Nutně se tím však ochuzují o ojedinělý a navíc poutavě podaný existenciální drama „rozumného anarchisty“; třicátníka, který by rád vyhověl společenským nárokům a zároveň zůstat sám sebou.

9. Opak Dissu

Opak Dissu se neopičí po Harlemu. Šli na trh s kůží i bytostně českou variantou trapu stojícího hlavně na bizáru sociálně vyloučených lokalit a odkazu na odpadní popkulturu. Odvážný nápad se setkal s obrovským ohlasem, a to nejen na pozemku kutnohorského pivovaru, kde se koná přehlídka hipsterských píčovin jménem Creepy Teepee.

8. Vec

Kolem satirika Branislava Kováče je v posledních měsících rušno. Trackem Krv na rukách bodal do slabin mafiánskou vládu Roberta Fica a Slovák se zas navážel do slovenského maloměšťáctví. Těžko říct, jak moc se to druhé povedlo, když se klip objevil v hitparádě slovenské obdoby Šlágr TV.

7. Ben Cristovao

Přizvat bývalého finalistu Bena Cristovaa do poroty letošní Superstar mohlo být pro soutěžící dost demotivující. Roku 2009 sice Ben skončil na neslavném 7. místě, jenže kdo si dneska vzpomene na tehdejšího vítěze Martina Chodúra? Ben diktuje v R‘n‘B i rapu, a to i v mezinárodním měřítku. Propastný rozdíl je jen mezi tím, co dělá pro sebe a co na zakázku.

6. Deph / Kato

Chaozz letos ohlásil svůj návrat zbrusu novým klipem. Pro Adama „Depha“ Svatoše, který si dnes říká Kato, spíš film pro pamětníky než vítané oživení dávné slávy. Český posluchač miluje vtipné, trefné a chytré slovíčkaření, a této poptávce jde Kato doprovázený živou kapelou vyloženě vstříc.

5. James Cole / Kapitán Láska / Moby Dik / Phat / cokoliv

Předloňské album půlky kultovních Supercroo byla jasná blamáž. Orfeus měl víc ze zoufalýho numetalu než úchvatné nadžánrové desky. Daniel Ďurech aka James Cole proto raději na letošním Stanleym Kuffenheimovi vsadil na jistoty: vymazlený beaty Rista Sokolovského a proud praštěných, brutálně přepálených, ale neskutečně vtipných a promakaných sprosťáren.

4. Pouličný autor tónov

Tradičně velmi muzikální Romové excelují jako jazzmani, hráči flamenca, ale i MC‘s. Ostatně věhlas kmotra slovenského rapu, Rytmuse dávno překročil stín Vysokých Tater. Spíš než o něm ale bude řeč o soukmenovci, na kterého upozornil. P.A.T. vůbec nepřeháněl, když rapoval „mysleli o mne, že som negramotný cigáň bežný / rozjebal som ich mojou hudbou ostali stáť nemí.“ Platí to však jen o věcech, které nedělá na kšeft.

3. Supa

Pronikavě inteligentní slovenský lyrik flirtující se šílenstvím i kytarovou muzikou „debutoval“ před čtyřmi lety sbírkou trefných postřehů z odvrácené strany Handlové. Nazval ji Čierne dni. Jejich pokračování, Biele Noci, je na spadnutí. Supa byl však známý už předtím jako třetina populárního kolektivu Moja Reč.

2. Smack

Hopeři často mezi hip hop a grime kreslí ostrou dělící čáru. Asi proto, že z divoké fúze hip hopu, rapu s dubstepem, breakbeatem, reggae a kdo ví čím jde strach. Však taky to, co dělá rapper a DJ Jakub Janeček známý jako Smack nebo Iscream, je vražda. Už proto, že si tyká s evropskou elitou žánru.

1. WWW

Kapela, kterou rockeři vzpomínají nejčastěji, kdykoliv jim někdo předhazuje přezíravost k rapu. Nad tím, že právě surovým industriálními tracky a rafinovanými Typltovými texty se někdejší pionýři tuzemského rapu také úplně odklonili od jeho hlavního proudu, se moc nepozastavují.