10 slavných kytaristů, kteří hráli přes tranzistor
Často jste pod článkem 10 osobností, které hrají na levné kytary připomínali, že svádět zvuk jen na kytaru je zavádějící. Víc prý záleží na talentu a aparátu. O prvním bodě není sporu, s tím druhým je to složitější. Existuje totiž řada hudebníků, kteří se zapsali do historie i s opovrhovaným tranzistorovým kombem. Deset z nich, kteří mě napadli jako první, jsem seřadil chronologicky.
1. Keith Richards | Rory Gallagher
Selmer Little Giant 5W (1958-1964)
Tranzistor stál na samém počátku rock’n’rollu. Keithu Richardsovi se tak líbilo, jak začátečnické kombo od Selmera chrastilo, když volume vytočil do maxima, že si s drátky ve škatuli pohrál, aby ten zvuk co nejvíc zvýraznil. Nebyl zdaleka sám. Pokažené kombo oslovilo také bluesrockového kytaristu Roryho Gallaghera.
2. Carlos Santana
Gallien-Krueger GMT 226A (1968)
První, co Robert Gallien ve své garáží v San José sestrojil a znělo to, nebyl basový, nýbrž kytarový aparát. S tranzistory pro baskytaru se proslavil až v roce 1983. GMT 226A je ale slavný i z jiného důvodu. Rok poté, co ho Gallien představil, si zahrál s Carlosem Santanou na Woodstocku 1969.
3. John Fogerty
Kustom 200A (1968)
Na stejném festivalu koncertovali také Creedence Clearwater Revival, ve kterých spolu hráli bráchové John a Tom Fogertyovi. Kapela přežila šedesátky jen o dva roky. John Fogerty se pak dal na úspěšnou sólovou dráhu. Jedna památka na Woodstock mu ale zůstala. Dodnes používá tranzistor Kustom 200A.
4. Eric Clapton | Mark Knopfler
Music Man HD 130 Reverb (1974)
Clapton a Knopfler nejsou v přízni s králem Midasem, ale stejně by se dalo říct, že čehokoliv se dotknou, to automaticky stoupne v ceně. Týká se to rovněž aparátu Music Man HD 130 Reverb. Dnes se hybridy s integrovaným efektem a měnitelným výkonem staví naprosto běžně, v polovině 70. let byl ale takový jen jediný. V roce 1974 ho představila nová společnost Leo Fendera, Forrest Whitea and Toma Walkera.
5. Mark Knopfler | Paul Simon | Andy Summers
Roland JC-120 Jazz Chorus (1975)
Druhou technologickou novinkou, na kterou Knopfler v 70. let upozornil, byl tzv. Jazz Chorus. Tranzistor Made in Japan si však nehynoucí proslulost zajistil sám. Na přelomu 70. a 80. let se líbil na new wave a post punkové scéně. Byl levnější, odolnější a s lepším čistým zvukem než většina soudobých lamp.
6. Adrian Smith
Gallien-Krueger 250ML (1983)
První kytarový aparát GK už jsem zmínil. Dodám, že renomé má také jeden z posledních. Přes malé, ale hodně hlasité kombo 250ML, bestseller začátku 80. let, nahrál Adrian Smith vrcholná díla Iron Maiden, Somewhere in Time (1986) a The Seventh Son of a Seventh Son (1988).
7. Dimebag Darrell | George Lynch | Chuck Schuldiner
Randall RG 100 ES (1986)
Vulgar Display of Power od Pantery nebo Scream Bloody Gore od Death znějí tak, jak znějí, kvůli chlaďáku Randall RG100ES, vyvinutém původně pro George Lynche z Dokken. S třicetiletým odstupem je ten zvuk už poněkud fádní, ale za to můžou ani ne tak zmíněné kapely jako spíš venkovské kutálky, které se po nich opičí. Použít tranzistor v roce 1992, kdy mnozí ještě na pořádný metal nutně potřebovali hradbu Marshallů, pořád nebylo samozřejmé.
8. Jonny Greenwood
Fender Eighty Five (1987)
Červené pětaosmdesátky pro Fender vyráběla společnost Sunn v Oregonu mezi lety 1987-1993. Vydělávala na nich podobně jako Dave Lister v sitcomu Červený trpaslík na bublinkové fólii: natřel ji na červeno a opatřil přívlastkem relaxační. Red Knob 85 často nebyl nic než no name kombo z Ensenady, akorát s červenými knoflíky. Přesto se tento kdysi druhořadý aparát dočkal ovací. Pro jeho tvárnost si ho oblíbil Jonny Greenwood z Radiohed.
9. Kurt Cobain | Buzz Osbourne
Sunn Beta Lead (1979)
Kromě pětaosmdesátky pro Fendera stvořil Sunn ještě jeden kult. Tranzistorový zesilovač Beta Lead si oblíbil Buzz Osbourne z Melvins a přes něj se k aparátu dostal jeho kamarád z dětství Kurt Cobain. King Buzz z toho měl pramalou radost. Zarytý androš na grunge, jehož zvuk nechtěně inspiroval, nadává, kudy chodí.
10. Josh Homme
B. K. Butler Tube Works MosValve RT-2100-ES
Frontman Queens of the Stone Age rád sbírá levné staré kytary neurčitého původu, sotva by ale kontury jejich osobitých zvuků vytáhl bez toho správného aparátu. Na Hybrid od B. K. Butlera hrál už, když začínal v Kyuss, a dodnes ho nedal pryč. Druhý takhle prasácký zvuk by přece těžko hledal.
A koho byste na seznam připsali vy? Těším se na vaše návrhy.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
