100 let od narození legendárního šansoniéra Charlese Aznavoura
„Moje láska k šansonu se tyčí nad mými ostatními láskami.“ Před sto lety se narodil Charles Aznavour, nejznámější Armén narozený v Paříži. Legendární šansoniér, diplomat, charismatický herec, tvůrce více než tisíce písní, který dokázal prodat přes sto milionů kopií svých tří stovek alb a vtiskl šansonu osobitý projev okořeněný o hořkosladký arménský smysl pro humor a odvážná témata. Srdce Francie dobyl nejen svým mistrným uměním, ale i velikou odvahou, kterou prokázal za druhé světové války.
Syn arménských uprchlíků
Charles Aznavour se narodil jako Shanour Varinag Aznavourjan 22. května roku 1924 v rodině Michaela a Knar Aznavourjanových, jenž uprchli z Osmanské říše před strašlivou genocidou páchanou Turky – nejprve do Itálie a posléze do Francie, kde se nakonec usadili. Michael Aznavourjan, jenž se narodil roku 1895, přišel během tureckého vraždění o celou svou rodinu a jeho o devět let mladší manželka Knar Baghdasarjan přežila pouze s babičkou.
Rodina bydlela v malém skromném bytě v chudém devátém pařížském obvodu. Aznavourovi rodiče, zpěváci a majitelé restaurace, byli hrdí Arméni a neústupně odolávali asimilaci. Své děti vedli k rodnému jazyku, kultuře, umění a stesku po domovině, kterou už nikdy nespatřili. Sám Aznavour později řekl, že tragédii v podobě turecké genocidy Arménů má navždy v krvi. Na Arménii nikdy nezapomněl, což dokládá jeho úsilí v podobě založení nadace Aznavour Pour l'Armenie, která měla za úkol finančně podpořit oběti strašlivého zemětřesení v Arménii v roce 1988. Dokonce se později stal oficiálním arménským velvyslancem ve Švýcarsku.
Hlavně se nepodělat strachy
Druhá světová válka zastihla Charlese Aznavoura coby začínajícího člena divadelních společností. Byl obsazován do specifických menších rolí pro svůj výrazně etnický vzhled. Nacističtí okupanti si Aznavoura často pletli s Židem a nezřídka jej šikanovali tím, že musel Gestapu či hlídce ukazovat svůj neobřezaný penis, což jim šestnáctiletý mladík oplácel tím, že se svou o rok starší sestrou Aidou a rodiči v třípokojovém bytě srdnatě ukrývali židovské uprchlíky i Arménce, kteří dezertovali z Wehrmachtu.
V období nejtvrdších represí dokázali Aznavourjanovi před nacisty schovat až jedenáct lidí najednou. Jak Charles, tak Aida se brzy stali členy pozdemního hnutí, komunistické ilegální buňky „Rudý leták“, která čítala na dvě stovky členů. Aznavourova maminka Knar pro ilegální buňku dokonce pašovala zbraně v dětském kočárku. To, že se celé rodině podařilo nacistickou okupaci přes četná zatčení příslušníků odboje přežít, můžeme považovat za zázrak.
Zlomové poválečné období
Ještě za války, roku 1943, založil Charles Aznavour spolu s klavíristou Pierrem Rochem duo. Za tři roky usilovné tvůrčí práce duo zaujalo již v té době legendární zpěvačku Edith Piaf takovým způsobem, že se rozhodla je pozvat na turné po USA a Kanadě. Edith Piaf se s Aznavourem sblížila natolik, že spolu aktivně žili a tvořili osm let, avšak jejich vztah byl ryze platonický.
Naprostý zvrat v Aznavourově životě přišel roku 1956, když měl první vystoupení v slavné Olympii. Večer před koncertem jej režisér Bruno Coquatrix vyzve, aby přišel s něčím originálním a neotřelým, načež po třech hodinách kouření cigaret nad klavírem vznikl první Aznavourův hit Sur ma vie.
Arménec, který sám sebe považoval za nepřitažlivého, až škaredého a neatraktivního, rachitického človíčka s chraplavým hlasem, si vydobyl srdce milovníků hudby svou silnou osobností a především texty, které na tu dobu bořily mnohá tabu – nevyhýbaly se tématům homosexuality či kritice sexuálního násilí, například v písni Comment Ils Dissent.
Osudová láska
V roce 1966 se v jednom klubu v Paříži potkal Aznavour s o dvacet let mladší švédskou modelkou Ullou Thorsell. Zklamaný ze dvou nešťastných manželství, což přičítal vlastní mladické nevyzrálosti, byl okouzlen přirozenou krásou Ully i její skromností. Nejprve s ní chtěl žít pouze na hromádce, což hluboce věřící Švédka striktně odmítla a udělala v té době nevídanou věc. Poslala, lidově řečeno, hvězdného zpěváka k šípku, což Aznavoura natolik šokovalo, že po chvíli souhlasil se sňatkem, jenž se uskutečnil 11. ledna roku 1967 v Las Vegas.
Ulla Thorsell se stala Aznavourovi velikou oporou až do jeho smrti v roce 2018, porodila mu tři potomky a vzdala se vlastní úspěšné kariéry, aby mu mohla vytvořit útulný a klidný domov. Padesátileté manželství s báječnou ženou mělo blahodárný vliv na umělecké i podnikatelské aktivity Charlese Aznavoura.
Nezlomný pracant
Podnikatel, herec, vydavatel, textař, zpěvák a majitel koncertní agentury Aznavour dobyl v 70. letech po Francii a USA i Velkou Británii, kterou si získal svými písněmi She či Dance in the Old Fashion Way.
Jak už bylo zmíněno výše, Aznavour na Arménii nikdy nezapomněl a po ničivém zemětřesení na konci osmdesátých let dokázal získat pomocí charity na stopadesát milionů dolarů, což v té době byla závratná suma. V roce 1997 získal Charles Aznavour nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie a o rok později se v anketě zpravodajské stanice CNN stal největším světovým umělcem dvacátého století. Jeho písně interpretovaly největší hudební osobnosti včetně Ray Charlese, Plácida Dominga či Elvise Costella.
Aznavour koncertoval i v České republice. Naposledy vystoupil v Kongresovém centru 16. března 2018, pár měsíců před svým skonem. Dne 1. října 2018 byl nalezen mrtev ve vaně svého domu v malé vesnici Mouriés na jihu Francie. Příčinou úmrtí byl edém plic. Bylo mu devadesát čtyři let. Vděčná Francie mu uspořádala pohřeb se státními poctami v pařížské Invalidovně.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.