40 let od smrti Johna Belushiho, spolutvůrce Blues Brothers
V sobotu jsme si připomněli čtyřicáté výročí tragické smrti Johna Belushiho, amerického herce a zpěváka, jehož skeče jako „Hotel Samuraj“ a především účinkování ve filmu Blues Brothers jsou legendární. Jeho nečekaný a tragický skon pátého března roku 1982 ve věku třiatřiceti let byl o to větším šokem. Ovšem Belushiho genialita je nesmrtelná. Pojďme nahlédnout do nespoutaného života zřejmě nejslavnějšího popularizátora blues a fenomenálního komika.
„Měla jsem to být já, kdo měl skončit v chlaďáku s visačkou na haksně.“
„Vy jste to přinesla na večírek do okruhu Belushiho přátel! Vy jste sehnala ten jed! Vy jste použila jehlu!“ Tři úderné věty vyřčené rozhořčeným soudcem Horowitzem v Los Angeles během soudního vyšetřování okolností Belushiho smrti na divokém večírku byly určeny pro Cathy S., které se přezdívalo „Stříbrná šrajtofle“. Příležitostná zpěvačka, vyhlášená kráska a milenka rock and rollových hvězd a celebrit se rozbrečela a přiznala vinu, což ji vyneslo tříletý trest vězení za zabití z předávkování. Byla to právě ona, kdo píchl na hotelovém pokoji Belushimu takzvaný speedball, šílenou směs heroinu a kokainu.
Její přiznání, že za předávkování hvězdy televizní show Saturday Night Live a projektu Blues Brothers vyinkasovala patnáct tisíc dolarů, dodnes budí emoce v řadách nejen Belushiho fanoušků a přátel. A aby toho nebylo málo, Stříbrná šrajtofle si z celkového flastru odseděla pouhých patnáct měsíců. Jelikož se po propuštění cítila hrozně, na svou obhajobu prohlásila právě slova, citovaná výše v nadpisu. Potud děsivé pozadí předčasného Belushiho skonu.
Komediální a tvůrčí talent od dětství
John Belushi, potomek albánských přistěhovalců, se narodil v Chicagu 24. ledna roku 1949. Maminka Agnes pracovala v lékárně a tatínek Adam vlastnil restauraci v Chicagu na předměstí Wheaton. Belushi strávil dětství právě na tomto předměstí mekky blues spolu s mladšími brášky Jimem a Billem a sestrou Marianou. Ve svých třiadvaceti založil kapelu The Ravens se svými spolužály ze střední školy. The Ravens natočili desku, která byla natolik neúspěšná, že se vzápětí rozpadli.
Po prvotním neúspěchu s muzikou se Belushi rohodl vytvořit vlastní komediální show West Compass Trio, jejíž název odvodil od známého kabaretu Compass Players, jenž byl populární v Chicagu v druhé polovině padesátých let. West Compass Trio ve složení Belushi, Steve Beshekas a Tino Insana začalo se svými skeči záhy slavit úspěch a není divu, že Belushiho a jeho umělecké perťáky brzy oslovil Bernard Sahlins, zakladatel komediálního podniku The Second City. O dvacet let starší Sahlins se stal Belushiho mentorem. Díky němu Belushi poznal roku 1971 spisovatele Joea Flahertyho a také Briana Muraye, bratra pozdější herecké legendy Billa Murraye.
New York a Saturday Night Live
O rok později se Belushi se svou manželkou Judith, kterou poznal v pravoslavném kostele, přestěhoval do New Yorku a pracoval tam coby scénárista, režisér, producent a herec pro slavnou rozhlasovou show The National Lampoon Radio Hour. V roce 1974 se při své cestě do Toronta náhodou seznámil s Danem Akroydem, čímž začalo jejich přátelství, které bylo stavěno i na společné vášni k bluesové muzice. Roku 1975 přišla životní nabídka od Lornea Michaelse a Belushi se tak stal členem legendární SNL, neboli televizní show Saturday Night Life, v níž během čtyř let ztvárnil naprosto legendární role jako například recepčního v Hotelu Samuraj.
S Akroydem v té době vytvořil Blues Brothers, původně jako hudební vložku před vlastní komediální show. Nicméně kvalita projektu ohromila dokonce i Joe Cockera, který s Belushim nazpíval duet Feeling Alright.
Drogy jako cena za úspěch
V té době Belushi propadl drogám a v neustále labilním psychickém stavu vyhodil a následně opět přijmul zpátky Michaelse. I přesto, že se choval jako neřízená střela, Belushi s úspěchem prorazil v Hollywoodu a satirický snímek z dílny National Lampoon Animal House se v té době stal zázračným projektem. Natočit totiž film za necelé tři miliony a vytěžit z něj stočtyřicet milionů dolarů bez merchandisingu jen ze zisků za promítání v kinech a domácích videí je opravdu neuvěřitelný výkon.
Na sklonku sedmdesátých let se z hudební vložky Blues Brothers stala plnohodnotná kapela. Díky geniálnímu muzikanta Paulu Shafferovi přišel do kapely saxofonista Lou Marini, trombonista Tom Malone z Blood, Sweat and Teers, kytarista Steve Cropper a basák Duck Dunn. Debutové album Briefcase Full of Blues z roku 1978 se stalo dvojnásobnou platinovou deskou.
Blues Brothers ve filmu
Na obligátní otázku servírky v podání Arethy Franklin, co si dá host k jídlu, přichází v ústrety úsečná odpověď: „Čtyři smažená kuřata a colu!“ Slavná Belushiho věta z legendárního snímku Blues Brothers dodnes dává zabrat nejedné bránici.
Roku 1979 Belushi v rozporu se smlouvou ze SNL odešel a začal pracovat s Akroydem na filmu Blues Brothers v režii Johna Lendise. Bluesová komedie plná legendárních představitelů bluesu a soulu se díky Belushiho genialitě opět stala kasovním trhákem, když vydělala 115 milionů dolarů.
Kapela vyrazila na turné a vydala album Made in America. Roku 1981 se nevypočitatelný Belushi zbláznil do punkrockové kapely Fear a velký průšvih už byl na spadnutí. Se scénáristou Saturday Night Life Nelsonem Lyonem dostal Belushi Fear do programu televizní stanice NBC, která byla nucena přerušit vystoupení kapely kvůli silným vulgaritám v textech. Na druhý den se skandál dostal na stránky New York Post. Belushi se tak opět raději vrhl na nové filmové projekty, které mu šly nejlíp. Už je ale nestil dokončit.
Zemřel během divokého večírku po aplikaci speedballu. Jeho poslední slova byla: „Nenechávejte mě o samotě!“ Bylo mu třiatřicet let.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
