
5 důvodů, proč už déle neodkládat práci s DAW
Tenhle článek si klade za cíl inspirovat a možná tak trochu pošťouchnout všechny z vás, kteří už delší dobu uvažujete o tom, že byste chtěli začít koketovat s domácím nahráváním. Mohl by vám pomoct překonat prvotní odpor. Možná jste nic takového dosud nepotřebovali, a nebo se příliš nekamarádíte s technikou. Možná si říkáte: „Já na tyhle věci moc nejsem.“ Možná si myslíte, že naučit se s DAW od nuly by vám zabralo hrozně moc času, který nemáte, nebo, že na takové věci už je pozdě, že vám, jak se říká, ujel vlak. Ať už je váš důvod jakýkoli, věřte, že jediné, co k tomu potřebujete, je chuť si hrát a zkusit něco nového. DAW se může stát vaším zrcadlem, zápisníkem, učebnicí i hřištěm. A tady je pět důvodů, proč byste to už neměli odkládat.
1. Váš osobní hudební deník
Moje úplně první zkušenost s nahráváním přišla někdy kolem šestého roku života. Tehdy moje paní učitelka houslí přinesla do hodiny videokameru a nahrála můj krátký houslový přednes. Pak jsme si společně sedli a přehráli si záznam. Připomínalo to trochu „elektrickou tužku“ u hokejových přenosů – zastavovali jsme video, ukazovali si, co se povedlo, co už méně, kde jsem zahrál falešně, kde jsem ztratil rytmus. V notách jsem si pak dělal značky, abych přesně věděl, co do příště vylepšit. Bylo to poprvé, kdy jsem pochopil, jak silný nástroj může nahrávání být – nejen pro kontrolu výkonu, ale jako prostředek k růstu a sebeuvědomění.
Dnes, o mnoho let později, mám doma nahrávky z různých období svého houslového počínání. Poslouchám je s nostalgií, ale taky se zaujetím, jak rychle jsem se tenkrát posouval. Vlastní nahrávky jsou jako deník – mapují naši cestu, ukazují vývoj, uchovávají nápady, které by jinak nenávratně zmizely. A právě tady vstupuje na scénu DAW – Digital Audio Workstation, které je mnohem víc než jen „program na nahrávání“.
V DAW můžeme zaznamenávat každý nápad – klidně i ve dvě ráno, máte-li tolerantní spolubydlící. Můžeme trénovat hru s metronomem, nahrávat si vlastní doprovody nebo hrát spolu s existujícími backing tracky. Můžeme si zkusit vytvořit druhé hlasy, vrstvit nástroje, slyšet, jak by zněla naše skladba s bicími nebo smyčci. A co je nejdůležitější – ke všem těmto pokusům se můžeme kdykoli vrátit. Upravit je, rozpracovat, nebo si jen připomenout, jak jsme kdysi přemýšleli.
Skvělé je, že si tuto hodnotu uvědomují už i některé Základní umělecké školy, a základy práce v DAW zařazují do svých osnov. Pochopily, že tvořit hudbu digitálně už dávno není trend, ale nový standard. A čím dřív se s ním naučíme pracovat, tím dřív z něj budeme moct čerpat maximum. Je radost sledovat, jak děti s přirozenou zvídavostí objevují svět zvuku – a právě to mě přivádí k dalšímu důvodu, proč byste se do práce s DAW měli pustit i vy.
2. Úplně nová úroveň kreativity
Experimentování beze strachu je něco, co si často spojujeme právě s dětstvím. Děti se nebojí zkoušet nové věci, neřeší, jestli to bude „dost dobrý“, a netrpí strachem z omylu. DAW je přesně tím hřištěm, kde si tuhle schopnost můžeme jako dospělí snadno připomenout. Otevírá před námi úplně nové možnosti – a co je na tom nejlepší? Ani k tomu nepotřebujeme drahé nástroje nebo roky hudební průpravy. Můžeme začít jen s vlastním hlasem. Nahrát si jednoduchý melodický motiv, zaznamenat rytmické nápady tleskáním, lusáním prstů nebo klepáním na stůl. Pomocí MIDI kláves (nebo dokonce bez nich, jen klikáním myší) přidáme bicí, baskytaru, smyčce, klavír nebo třeba moderní synťáky. S trochou hravosti můžeme vrstvit vokály, vytvářet zvukové koláže, nebo rovnou celá dema písniček, která se dají dál rozvíjet.
A že to zabere spoustu času? Z vlastní zkušenosti můžu říct, že ne vždy. Nedávno jsem sledoval desetileté dítě, které bez předchozích zkušeností a jen s mojí lehkou pomocí během půl hodiny vytvořilo malou kompozici obsahující zpěv, bicí, basu, kytaru a synthy – a to všechno bez toho, že by na tyto nástroje umělo hrát. Pracovalo jen s tím, co mělo po ruce – starý Macbook, sluchátka a otevřená mysl.
Takže pokud se zatím ostýcháte nebo si nejste jistí, jestli na to máte, zkuste začít spolu s dětmi – nebo si k sobě pozvěte parťáka, který je stejně zvědavý jako vy. Možná zjistíte, že největší překážkou není technika, ale vnitřní strach. A ten se při práci s DAW rozpustí dřív, než byste čekali. Možná se ptáte: „Kolik toho vlastně musím znát?“ Odpověď je jednoduchá: čím víc funkcí si osvojíte, tím méně vás bude při tvorbě cokoli brzdit. Tím víc budete moct tvořit svobodně, rychle, a hlavně podle sebe.
3. Společný jazyk pro kapelu i studio
To, že se čím dál víc muzikantů učí nahrávat nejen sebe, ale často i své spoluhráče z kapely, pozoruju každý den ve své zvukařské praxi. Stále častěji spolupracuji s lidmi, kteří si nosí do studia propracovaná dema z domácích studií. Mnozí z nich už rovnou nahrávají celé skladby a posílají mi je jen k finálnímu mixu a masteringu. Možná to bude vypadat, že jsem sám proti sobě, ale snažim se je v tom maximálně podporovat. Dává jim to totiž obrovskou výhodu. A mně taky. Práce s muzikantem, který se orientuje v tom, co se s jeho nahrávkou děje, je jednodušší, rychlejší a hlavně může jít více do hloubky. Mnohem lépe si totiž rozumíme.
Možná jste to sami zažili: jste ve studiu, zvukař nebo producent říká věty jako „Tady bych to trochu zmáčkl, přidal prostor,“ nebo „Musíme ubrat nižší středy.“ Vy přikývnete, ale vlastně jen doufáte, že výsledek bude fajn, protože nevíte přesně, co tím myslí. A přesně tady nastupuje výhoda domácí práce v DAW. Nemusíte být hned studiový profík, ale když si sami zkusíte upravit hlasitost stop, přidat reverb, když si zkusíte práci s kompresorem nebo ekvalizérem, najednou ta slova začnou dávat smysl. Získáte základní technický slovník, který pomůže při komunikaci s námi zvukaři nebo producenty. Je to stejné jako s hudební teorií: nemusíte se jít hned učit na konzervatoř jazzovou harmonii, stačí základy, i ty vám pomůžou v komunikaci s ostatními muzikanty.
Ovšem nejde jen o komunikaci ve studiu. Když se sami naučíte vytvořit třeba jen základní bicí nebo basovou linku a trochu si s tím pohrajete, lépe pochopíte roli těchto nástrojů v celkovém zvuku písně. Pak se vám bude úplně jinak mluvit třeba s bubeníkem nebo basákem v kapele – s větším respektem, s širší empatií a s konkrétnější představou o tom, co by skladbě mohlo pomoci. (Poznámka: výběr těchto dvou nástrojů je čistě náhodný – stejně tak by se dalo mluvit o klávesácích nebo kytaristech, ale bubeníci a basáci si zaslouží občas trochu víc péče, že jo?)
DAW vás zkrátka naučí vnímat hudbu komplexněji. Zlepší vaši schopnost být týmovým hráčem. Pomůže vám domluvit se s ostatními muzikanty tak, aby hudba, kterou společně tvoříte, skutečně fungovala. A to je v dnešní době jedna z nejcennějších muzikantských dovedností. Jeden můj dobrý přítel, který se teprve před krátkou dobou pustil do práce v DAW, a který má na starosti v kapele tvorbu nového materiálu, mi nedávno řekl: „Vysvětlit spoluhráčům, co bych si představoval, aby zaznělo v jejich partech, je teď pro mě o mnohem rychlejší a snazší pustím jim svoje demo z DAW a v tu ránu jsme na stejné vlně!“
4. Spolupráce bez hranic a bez čekání
Ještě nikdy v historii hudby nebylo tak snadné tvořit napříč městy, státy, kontinenty a časovými pásmy. V dnešní době je běžné, že se písnička narodí na dvou, či více různých místech, někdy i v úplně jiných částech světa. A tenhle zázrak umožňuje právě DAW – digitální studio, které si můžete otevřít v obýváku, na chalupě nebo klidně ve vlaku. Pokud se umíte sami nahrát v určité kvalitě, otevírá se před vámi svět spolupráce. Můžete nahrát kytary kamarádovi z Brna, nazpívat refrén do písně vznikající v Londýně nebo třeba jen poslat jednoduchý nápad producentovi z Los Angeles, který z něj vykouzlí celou píseň. Všechno to ale začíná u rozhodnutí – že si osvojíte práci s DAW.
Znám nemálo skvělých muzikantů, jejichž talent by mohl zaznívat na albech nebo ve filmech po celém světě, ale bohužel nemají možnost se sami nahrát, a tak přicházejí o zajímavé příležitosti. Základní DAW (z nichž některé jsou i zdarma), jednoduchá zvuková karta, sluchátka, mikrofon a trocha vůle a můžete být součástí čehokoli. Dokonalým příkladem na české hudební scéně je Roman Vícha nebo Kirill Yakovlev. Oba fenomenální muzikanti, kteří pochopili, že mít doma studio, kde se můžou nahrávat, jim otevírá nekonečné možnosti pro zajímavé hudební spolupráce.
Samozřejmě – ne každý muzikant chce řešit technickou stránku věci a já tomu rozumím. Někdo se cítí prostě nejlépe pouze v roli interpreta, který přijde do studia, nahraje svůj part a dál už vše přenechá zvukaři nebo producentovi. A je to naprosto v pořádku. Ale i v takovém případě je dobré vědět, o co člověk tímto přístupem může přijít.
5. Hudební soběstačnost = svoboda
Jednou z největších výhod práce s DAW je svoboda. Skutečná, praktická svoboda tvořit hudbu, kdykoli dostanete nápad. Sami víte, že chuť tvořit společně s inspirací přichází velmi nahodile a v různou dobu. Nedá se prostě naordinovat na určitou hodinu. Kdybyste měli pokaždé čekat na volný termín ve studiu, zřejmě byste nic moc nevytvořili. S vlastním DAW rychle převedete svůj nápad z myšlenky do reality. Nedávno jsem slyšel díl podcastu Na kafe s Davidem Pomahačem, ve kterém se Jakub König svěřuje, že ke své tvorbě hojně využívá Garageband, což mu umožňuje skládat písničky, třeba když je s dítětem na dětském hřišti. To je pro něj skvělé, protože času, kdy se může opravdu někam zavřít a koncentrovaně skládat, příliš mnoho není.
Závěrem
Jestli jsem vás dostatečně namotivoval a vy jste rozhodnutí se do toho pustit, mám pro vás jednu důležitou radu. Pozor, na začátku to bude pořádná džungle. Spousta nástrojů, tuny návodů, milion různých pluginů a rad, které si budou protiřečit, nebudete vědět komu věřit. Pokud to myslíte opravdu vážně, zaplaťte někomu zkušenému za pár hodin, ve kterých vám ukáže základy práce s DAW. Garantuju vám, že vám to ušetří spoustu času a nervů. S čistým svědomím vám můžu doporučit třeba kurzy práce s DAW, které vede Pavel Kučera.
S mírnou nadsázkou lze říct, že práce s DAW je dneska stejně základní dovednost jako umět si naladit kytaru. Tak si ho stáhněte, pokud jste na Macu, zkuste Garageband, pokud jste na PC, tak třeba Bandlab nebo Reaper. Nahrajte první větu, první tón, první akord a pak sledujte, kam vás to zavede. Jedno vám můžu slíbit: bude vás to bavit. A budu rád, když se se svými zkušenostmi s prací v DAW podělíte v komentářích.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.