5 důvodů, proč velký svět není pro každého muzikanta

1. Hussle

Tohle anglické slovíčko je velmi těžké přeložit do čestiny. Asi nejblíže je něco ve smyslu „prosadit své zájmy za každou cenu“. V Londýně je to každodenní boj o kšeft. Je zde ohromné množství těch nejtalentovanějších lidí z celého světa (v mém oboru vládnou Italové, mám pocit, že je tam snad každý druhý basista) a všichni měli stejný nápad jako já. Pamatuji si, že během prvního roku jsem prošel cca padesáti konkurzy do různých kapel. Musíte chodit na jam sessions do klubů, zdravit všechny muzikanty na koncertech, být milí, energičtí a vždy k dispozici.

Potřebujete basistu na zítřejší koncert? Není problém! Mám se naučit dvacet nových písniček na jedno hraní? Není problém! Studiová session zadarmo, ale s potenciálem zaujmout svým talentem slavného producenta? Není problém! Několikatýdenní turné v Indii? Není problém! Je to divoký svět s nejistým poměrem investice versus zisk. Nikdy nevíte, co vás kam zavane nebo který kontakt může být tím rozhodujícím pro vaši kariéru.

Mně osobně trvalo jedenáct let, než se mi podařilo nahrát tři pecky na album Simply Red, o čemž můžu směle prohlásit, že je něco, co by mě ani ve snu nenapadlo. Ale rozhodně nemůžu říct, že by se mi od té doby netrhnul telefon s přívalem nabídek. Můj osobní „hussle“ pokračuje dál. Pokud nemáte nekonečný rezervoár energie, entuziasmu a víry v zázraky, tahle cesta není pro vás.

2. Struggle

V překladu boj, ale spíše ve smyslu boj o život. V Londýně (ale i ostatních slavných světových metropolích) je život extrémně drahý. Největší položkou ve vašem rozpočtu budou výdaje na bydlení, které jsou astronomické. Platíte za adresu (čím blíže centru a atraktivním lokacím, tím cena roste exponenciálně) a také za každý metr čtvereční navíc, protože v Londýně šetří centimentry i na rozměrech ulic a silnic.

Další náročnou disciplínou je komunikace. Pokud si myslíte, že umíte skvěle anglicky, zkuste si pokecat po telefonu s rodilým mluvčím. Během prvních měsíců v Londýně byly telefonáty ohledně konkurzů mojí noční můrou, protože jsem v konverzaci chytal tak každé páté slovo. Po mém úvodním „hi“ často následovala otázka „where are you from?“ a poté zdvořilé odmítnutí – dost frustrující zážitky pro vaše sebevědomí.

Třetím jezdcem apokalypsy je logistika. Všechno je o hodně dále, než si myslíte, hromadná doprava je věčně narvaná k prasknutí a také dost nespolehlivá. Na mém prvním turné, kdy jsme cestovali z Londýna do Glasgow, jsem po šesti hodinách jízdy v dvoudveřovém Nissanu dostal regulérní panický záchvat z nedostatku prostoru a kyslíku na zadních sedadlech.

Když jsem se někam vydal na konkurz, zjistil jsem, že vyhledávání podle čísla ulice v Londýně nefunguje. Máte tam totiž desítky ulic se stejným názvem. Potřebujete znát poštovní směrovací číslo, jinak můžete skončit na adrese, která je na opačném konci města, než jste původně zamýšleli dorazit. K tomu musím dodat, že jsem v té době neměl ani chytrý telefon a používal regulérní mapu pro turisty. A občas i nějaká ta slza ukápla. Nezapomeňte, že v mnoha těchto situacích budete odkázáni hlavně sami na sebe. Chce to odolnou náturu a hodně přátel na telefonu.

3. ADHD

Symptom dnešní doby (ať už máte či nemáte klinickou diagnózu). V Londýně se toho děje každý den šíleně moc. Mraky koncertů, představení, akcí, párty. Nevíte, kam dřív. Ale všechno se to stihnout nedá. Pokud si chcete najít čas na cvičení na nástroj nebo vůbec čas pro sebe, musíte být extrémně disciplinovaní a organizovaní. Všechno je fofr, lítáte od čerta k ďáblu a snažíte se toho stihnout co nejvíc. Protože když někde nejste, je tam někdo jiný a může dostat příležitost, která měla patřit vám.

Během tohoto hektického procesu také narazíte na mnohá pokušení, která vás mohou svést z cesty. Najdete si dobře placený částečný úvazek, který si odůvodníte potřebou získat nějaký extra peníz pro svou hudební kariéru. Ale najednou zjistíte, že vám stabilní příjem a práce vyhovují, povýšíte a z částečného úvazku se stane full-time job. Ano, jistě jenom na určitou dobu a pak se znova vrhnete do světa hudby. Nebo ne? I to se vám může stát. Londýn dokáže zamíchat i sebesilnější vůlí, plány nebo přesvědčením.

4. Stres

Výše zmíněné tři body vám možná zrychlily tep, dýcháte s větším důrazem a lehce vám pulzují spánky. To jsou symptomy stresu, který je nedílnou součástí našich životů. Ve velkém hudebním světě se jedná o zásadní faktor. Pokud vás stresuje život bez záruk, pravidelného příjmu a nejistého výsledku, tak se ven nevypravujte. Musíte v řece stresu plavat jako ryba ve vodě. Jste loď, která pluje tímto šíleným mořem, a nesmíte dopustit, aby se ta voda dostala k vám. Jinak jdete ke dnu. Dokud nemáte díru v kýlu, je vše ok a vy doplujete do své kýžené destinace. Nároky velkého světa vás otestují ve všech aspektech. Zvládáte stres? Máte hroší kůži? Zlatou kartu? Tak pak nemáte problém!

5. PR

Všimli jste si, kolik hudebníků se stává TikTokery či YouTubery? Mnohdy to není jejich volba, ale pouhá nezbytnost. Být vidět a slyšet je v online světě stejně důležité jako v „offline“ neboli skutečném světě. Jste připraveni posílat stovky emailů, na které vám nikdo neodpoví? Kontaktovat lidi z hudební branže na sociálních sítích? Budovat svoji online image a osobní značku? Chodit na konkurzy? Čekat na jam session hodiny, až na vás přijde řada?

Hudebník ve velkém světě musí neustále být viděn. Budujete si pověst jako někoho, kdo je „cool“, evidentně na sobě pořád pracuje a je „hungry“, čili hledá nové a nové příležitosti. Těžko se to popisuje v konkrétních pojmech, ale je hned vidět a také cítit, kdo to myslí s hudební kariérou vážně a kdo se v tom jen tak nějak plácá. Pokud nejste bytostně přesvědčeni o své výjimečnosti, o své cestě a nevěříte si, tak letenky do L. A., New Yorku či Londýna zrušte.

Abychom skončili na pozitivní notě. Doporučuji všem hudebníkům vyzkoušet si, jaké to je, být mimo svojí domácí komfortní zónu. Zkuste si aspoň na pár měsíců žít a hrát v hudebních metropolích Evropy, Ameriky či jiných kontinetů, pokud máte tu touhu. Můžete si cestu usnadnit skrze studium na škole či přes rodinu a známé, kteří bydlí ve vašem vysněném městě (tomu se říká výhra v loterii). Dozvíte se hodně sami o sobě a ujasníte si své směřování. V Anglii je krásné přísloví: „Be careful what you wish for“ neboli „Dávej si pozor, co si vlastně přeješ“.

Přeji vám hodně síly a zdaru na cestě za vaším snem!