5 letců na hřbetě gibsonovského ptáka ohniváka + 1 letkyně navrch
Gibson Firebird je bezesporu jedním z nejbizarnějších z klasických modelů elektrických kytar. Firma s ním přišla na trh v roce 1963 a autorem jeho tvaru je automobilový designér Ray Dietrich, který se nechal inspirovat tvary amerických bouráků padesátých let. Mezi hlavní rysy, které ovlivňují herní vlastnosti Firebirda, patří průchozí krk a originální snímače minihumbuckery. Kytara se objevuje v nejrůznějších modifikacích rozdělených zejména podle počtu snímačů od jednoho až po tři, hlavní typy jsou označeny lichými římskými číslicemi I–VII (sudé, II–IV, jsou vyhrazeny pro tvarově odpovídající baskytary, které nesou název Gibson Thunderbird). Firebirdy si oblíbili hráči všemožných stylů, převažují ale ti, kteří tak či onak zavadili o bluesový styl hraní. Kromě těch, kterým se věnujeme dále, je opakovaně brali či berou do rukou například Eric Clapton (v době Cream), Keith Richards, Tom Petty, Steve Clark (Def Leppard), Steve Jones (Sex Pistols), Paul Stanley (Kiss), Bob Stinson (Replacements), Joe Bonamassa, Warren Haynes, u nás je jejich nejznámějším uživatelem bluesrockový virtuos Jan Martinek (Žlutý pes).
1. Brian Jones (1942–1969)
K prvnímu kytarovému parťákovi Keithe Richardse v Rolling Stones a v počátcích kapely také bluesovému ideologovi souboru neodmyslitelně patří dva typy kytar: Vox (v podobě „kapky“) a právě Gibson Firebird. Uvědomme si, že v době, kdy na Firebirda hrál, se jednalo o naprostou novinku a Jones bezpochyby pomohl uvést nový typ ve všeobecnou známost. Na Firebirda hrál doprovodné i sólové party, a v neposlední řadě také technikou slide, v čemž rozhodně nebyl poslední.
2. Johnny Winter (1944–2014)
Bluesrockový král byl právě tím, kdo slideové hraní na Firebirda dotáhl k dokonalosti. Nástrojů tohoto typu měl samozřejmě celou sbírku, nejslavnější je ale jeho dvousnímačový Firebird V z roku 1964, a není tedy náhoda, že právě ten si gibsonovský custom shop vybral jako vzor pro dnes dostupný Winterův signature model v barvě Aged Polaris White.
Mimochodem, není bez zajímavosti, že si robustní Firebirdy vybrali jako svoje klíčové nástroje i hráči křehké tělesné konstrukce jako právě Winter (anebo třeba PJ Harvey, jak uvidíme dál). Je ovšem pravda, že ke konci života, kdy hrál převážně vsedě a byl celkově zesláblý, už Johnny Winter Firebirda používal jen výjimečně, zpravidla ve finále koncertu.
3. Stephen Stills (*1945)
Bývalý člen Buffalo Springfield a hlavně jedna čtvrtina supergroup Crosby, Stills, Nash & Young naopak s postavou, kterou by Firebird zastiňoval, rozhodně nikdy problémy neměl. Sedmačtyřicátý nejlepší kytarista všech dob (podle Rolling Stone) je možná jako instrumentalista trochu podceňován, už proto, že právě CSN&Y stavěli hlavně na písničkářství a na vokálech. Ale koncertní podoby svých písní si uměli řádně užít a ze svých schopností vytěžit maximum, v čemž vynikali hlavně Stills a Young. Nehledě na to, že jeden z jeho vedlejších projektů, slavné album Super Session z roku 1968 s Mikem Bloomfieldem a Alem Kooperem, nelze nazvat jinak než muzikantské orgie.
4. Phil Manzanera (*1951)
Londýnský kytarista je jednou z výjimek z výše uvedeného pravidla o bluesových hráčích na Firebirdy: o tradiční černou hudbu se patrně skutečně nikdy ani neotřel, co paměť sahá. Svoji hlavní stopu nechal především v originální artrockové kapele Roxy Music, pracoval ale i s dalšími progresivisty typu Johna Calea nebo Roberta Wyatta, a je také „majitelem“ celkem rozsáhlé sólové diskografie. Přestože používal celou řadu modelů elektrických kytar, Firebird s ním jaksi splývá asi nejvíce, už pro svoji prvoplánovou vizuální nápadnost.
5. Allen Collins (1952–1990)
Jeden z jižanských kytarových hrdinů proslul v kapele Lynyrd Skynyrd, ve které hrál v době její největší slávy, kdy koncertovala před zaplněnými obrovskými stadiony. Až do roku 1976 hrál na Firebirda, poté přešel na další bizarní gibsonovský model Explorer a posléze Les Paul, ve finále své kariéry byl Gibsonu nevěrný také s fenderovskými Stratocastery.
6. PJ Harvey (*1969)
Bohyně alternativního rocku vždycky vytvářela se svým Firebirdem opravdu monstrózní souručenství. Na první pohled působila, že kytaru snad ani nemůže unést, když do ní ale ve svých divokých letech doslova zaryla své prsty, jako by k sobě patřili odjakživa. Přestože se na předposledním turné bez kytary téměř obešla, na tom posledním, jehož zastávku jsme zažili letos v Lucerně, si svůj ikonický nástroj opět zavěsila přes svoji štíhlou šíji – a byl to nezapomenutelný zážitek.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.