5 největších provarů webové prezentace

„Kdo nekoncertuje a není na netu, jako by nebyl“ platí zrovna tak, jako že „účel nesvětí prostředky“. Čemu se tedy vyhnout, aby se vaše webovky a profily na sociálních sítích nestaly zároveň vábničkami na trolly a repelenty na fanoušky, pořadatele a redaktory?

1) Lhaní

Nepočítejte s tím, že potenciální fanoušci biografie nečtou a že CV vaší kapely pisálkové přejmou v témže stavu, v jakém jste ho sepsali. Ať už se omezíte na fakta (žánr, členové, historie, úspěchy, zmínky v médiích apod.), nebo světu nabídnete svůj jedinečný příběh, fakta by měla být ověřitelná z jiných zdrojů a chvástejte se jedině, máte-li smysl pro sebeironii nebo recesi. Podpoříte-li totiž na facebooku zmetkem z domácího studia životopis podobný tomu, jenž můžete vidět níže, očekávejte nanejvýš email od Jardy Konáše. Z Masakrů.

2) Neaktuálnost

Těžko si lze koncerty domlouvat přes mail kytaristy, který se před pár měsíci trhnul, aby se v rámci svého sólového projektu mohl nerušeně ukájet. Nebo přes mobil, jenž nepřežil úvodní odpal první směny předloňského silvestrovského baseballu. Stejnou chybou je ale neupozorňovat na probíhající turné a nahrávání, případně vydání nového alba. Respektive zveřejňovat novinky pouze na jediném místě a ostatní informační kanály nechat volně zarůstat lebedou. To lze přejít snad jen u blackových kapel, jež se publicitě vyhýbají... inu jako čert kříži.

3) Vnucování se

Bez aktivního AdBloku máloco znepříjemní pobyt na youtube víc než video prošpikované reklamou na kapelní tretky a úpěnlivými prosbami o odběry. K rapu sice do jisté míry okázalý konzum patří. Těžko ale lze totéž říct o metalu. Zvláště když lámete v knajpě škopky vedle Wookieho, třímajícího krigl v tlapách s proklatě ostnatými předloktími. Věříte-li tomu, co jste na web nahráli, nepodbízejte se. V čeřenu všudypřítomné reklamy totiž spíš uvízne hejno mrtvých duší než srdcař, ochotný za vás na koncertě dýchat.

4) Méně je víc

Nemáte-li ještě studiové nahrávky, můžete je přirozeně po nějakou dobu suplovat záznamy zkoušek nebo koncertů. Jen se ujistěte, že je slyšet přesně to, co chcete, aby slyšet bylo. Myslete také na to, že málokterý pořadatel hodný toho slova bude mít čas poslechnout si víc než tři skladby. S pisálky trpícími poruchami pozornosti v pokročilém stádiu to bude podobné. A potom nač se může vaše publikum těšit, naservírujete-li mu celý set s předstihem na stříbrném podnose?

5) Cenzura

Vůbec to nejhorší, čeho se může kapela na webu dopustit, je umlčování oponentů. Obtěžují-li vás rasistické a xenofóbní výlevy a nadávky bez zjevné snahy o diskuzi, pak samozřejmě máte plné právo zakročit. Ostatně schválí vám to každý příčetnější follower. Pakliže budete tlačit na zinaře, aby stáhli negativní recenze, nebo cíleně blokovat kohokoliv, kdo se na vaši vymazlenou fošnu třebas jen křivě podívá, můžete si být jistí, že za pitomce nebudou ani tak vaši hateři, jako spíš vy. Povyk kolem folkmetalových Cruadalach vám budiž výstrahou.