5 pozoruhodných endorserů aparátů Engl

Bávo mezi aparáty letos oslavilo dvě zásadní půlkulatá výročí. Před pětatřiceti lety na Musikmesse zakladatel společnosti Edmund Engl představil první programovatelný zesilovač Digitalamp a deset let na to firmu vytáhl na výsluní Ritchie Blackmore. Společnost z bavorského Tittmoningu mu totiž zabrala na míru Divocha, čímž přilákala další nadšené propagátory. Spíš než Martyho Friedmana, Victora Smolského nebo Paula Stanleyho bych však vyzdvihl méně provařená jména. Možná také mají hodně za sebou, ale pořád žijí víc přítomností než minulostí. Seřadil jsem je v abecedním pořadí.

1. Øystein G. Brun & Jens Fredrik Ryland (Borknagar)

Norská blackmetalová kapela je jen o rok mladší než legendární Blackmorův stroj. Kytarista a zpěvák Øystein Brun ji založil v roce 1995. Dokonce má nejpozději od alba The Archaic Course (1998) stejně silný vztah k hard rocku jako severskému folklóru. Kvůli tomu se z Borknagar ale druzí Kissáci nestali. Letošní počin True North server Metal Injection hodnotí hodně vysoko.

2. Rob Cavestany (Death Angel)

Jedna z nejmladších thrashovek ze zátoky, kolem níž se rozprostírá San Francisco, a s ní také její tvůrčí mozek, se vrátili zkraje tisíciletí po čtrnáctileté pauze. Žádný krátkodechý comeback jako u jiných jejích vrstevníků se však nekonal. Po ještě nostalgickém rozjezdu, albu The Art of Dying (2004) přišel hotový zvukový výprask, deska Killing Season (2008), a pak už potomci migrantů z Filipín nohu z plynu nesundali.

3. Chris Broderick (Megadeth, Nevermore, Jag Panzer)

V Nevermore naživo udržet krok s rychlíkem Jeffem Loomisem a Dave Mustaine, který jinak ansámbly vyhazuje jak ponožky, jeho zásluhou prý pochopil význam Ozzyho setkání s Rhoadsem. Možná proto se Chris Broderick v Megadeth udržel šest let (2008-2014), a ani potom se moc nevzdálil. V projektu Act of Defiance (Akt vzdoru) se sešel s Shawnem Droverem, jiným zhrzeným dlouholetým Mustainovým spoluhráčem, který se tou dobou také odporoučel z Megadeth.

4. Steffen Kummerer – Death to All, Obscura, Thulcandra

Vůdčí osobnost progresivní, a přitom melodické kapely z Německa i člen prominentního revivalu Death našla ve špičkovém i mnohostranném aparátu z Bavorska sobě rovného. Široký záběr Steffena Kummerera totiž vedle progresivního pobere i lakoničtější blackened death metal, poctu švédským Dissection jménem Thulcandra.

5. Christian Martucci (Dee Dee Ramone‘s, Stone Sour)

Zaujmout místo po Jimu Rootovi a ještě navíc po výtečném dvojalbu House of Gold & Bones je laťka tak vysoko, že by pod ní prošlo stádo vzrostlých slonů. Martucciho však předtím pro velká pódia vyškolil Dee Dee Ramone (1951-2002), tudíž ustál nezáviděníhodnou situaci i cholerika Coreyho Taylora, viz předloňské album Hydrograd.

Nezapomněli jsme na někoho? Která současná hvězda Englu ve výčtu chybí a neměla by? Hubujte nám v komentářích.