5 rad, jak se v music shopu (ne)chovat jako blb
Náš zákazník, náš pán – proti tomuto pravidlu nemůže nikdo nic namítat. Nicméně najdou se tací zákazníci, kteří sami trochu nevědí, kde začínají a kde končí. Dnes si řekneme několik užitečných tipů, jak se takovým „zákazníkem snů“ zaručeně stát při kupování hudebního nástroje. Následující text můžete buď vzít doslova (a pak z vás budou mít všichni radost), nebo si s nadsázkou vzpomenout, kdy jste někoho takového třeba v hudebninách sami potkali.
1. Přijďte za pět dvanáct
Během sobotního programu už jste stihli hambáč v „měkáči“ i vyfotit si zadek koně Převalského v nejodlehlejším výběhu ZOO. A nyní je čas dorazit i do vašich oblíbených hudebnin. Dejte si záležet, abyste práh obchodu nepřekročili dříve než pět minut před zavíračkou. Zatímco pokladní už dopočítává kasu a sekuriťák hledá mezi regály případné hudební nenechavce lačné přenocování, vy si ještě stihnete objednat k vyzkoušení tři až čtyři nástroje, abyste nakonec možná nekoupili ani jeden – s tím, že vlastně máte málo času a musíte se ještě poradit doma.
2. Zjednejte si pozornost za každou cenu
Do obchodu nakráčejte jak se patří hlučně, aby si vás okamžitě všiml nejen personál, ale také ostatní zákazníci, kteří si zrovna zkoušejí nějaký nástroj a chtějí slyšet jeho zvuk. Jen je pěkně vyrušte – každý má přece vědět, že právě přišel král! A co je vám po tom, že se prodejce právě věnuje jakémusi vyplašenému rodiči, jehož poslali z hudebky koupit dítěti první kytaru, a který teď celý zoufalý váhá mezi dvěma různými odstíny přední desky? Postavte se prodejci za záda, případně mu rovnou zaťukejte na rameno. Dejte důrazně najevo, že se vám má začít věnovat okamžitě. Nezapomeňte se potom po celou dobu nákupu tvářit naštvaně a nepříjemně – tak nějak preventivně, z principu. Buďte tvrdí!
3. Kašlete na pravidla zacházení s gearem
Co na tom, že vám prodavač říkal, že vám ochotně pomůže, a výslovně vás nabádal, abyste nástroje sami nesundávali z háků, nevytrhávali z nich jack „na hulváta“ taháním za kabel metr od koncovky a ve zkušebně jack nestrkali nazdařbůh do každé volné díry? Přece nejste žádný ucha a víte, že k muzice se musí přistupovat drsně. Jedině pak to hraje. A opřít butikovou kytaru ve zkušebně jen tak do rohu nebo o aparát? Vždyť relic se přece cení... a zaručeně i na nástroji, který vám zatím neříká „pane“.
4. Wish You Weren‘t Here aneb hrajte zásadně to, co neumíte
Namísto vyzkoušení nástroje v celém jeho rozsahu například hraním chromatiky v různých dynamikách a artikulacích se ve zkušebně vytaste s nějakým známým riffem nebo melodickým motivem. Nevadí, že vám to rytmicky škobrtá a že se budete soustředit mnohem víc na samotné hraní než na zjištění vlastností nástroje, který si možná koupíte. Důležité je ukázat, že vy přece to Master Of Puppets znáte a umíte ho zahrát sice blbě, ale zato proklatě rychle a nahlas.
5. Ukažte, že se vyznáte ve jménech a značkách
Je skvělé, že víte, na jaký nástroj hrál druhý kytarista z legendární kapely Zásadní zvratky během jejich jihočeského turné v roce 1993, že jste kdysi zažili veselou Říhodu s Oldou, motali kabely Hurikánovi, že máte doma Hladíkův reprák nebo že si pamatujete značku a typ snímačů na své první kytaře, ačkoli už si dál nevybavíte, jaký z toho lezl zvuk. Namedropping je užitečná dovednost, která vám určitě otevře dveře do hudebního světa a zajistí všeobecné renomé hudebního odborníka.
Potkali jste někdy při návštěvě obchodu s hudebními nástroji takového týpka/typku? Napište nám do komentářů!
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
