5 šikovných bubenických koček, které možná neznáte

Že make-up nejde ruku v ruce s hudebním umem? Pěkné holky s kytarou i basou jsme už na našich stránkách měli. Řada opravdu šikovných ženských ale vládne i bicím. Zaměřili jsme se na mladší, nastupující generaci bubenic, které byste neměli přehlédnout a už vůbec ne přeslechnout.

1. Lux Drummerette

Čerstvá třicátnice Lux Drummerette hraje na bicí od svých 12 let, kdy začala sbírat první zkušenosti na Latin Music School. Až do doby, než poprvé uslyšela Zombie od The Cranberries, se věnovala výhradně hraní latinské taneční hudby. Pak ale její srdce zahořelo láskou k rocku. Velký zlom v jejím hudebním směřování znamenalo album Painkiller od Judas Priest, po jehož poslechu se zbláznila do dvoukopákových jízd a okamžitě si pořídila druhý basový buben.

První, kdo si všiml jejího talentu a netradičního pojetí bubnování, ve kterém kombinuje údernost a rychlost metalového bubnování s experimentální rytmikou a progresivitou, byl časopis Music Connection Magazine, který její styl popsal jako expresivní bubnování Keitha Moona, spojené s rychlostí Terryho Bozzia a šlapavostí Davea Lombarda.

V roce 2007 se Lux přihlásila k účasti na soutěži World´s Fastes Drummer, která každoročně probíhá na veletrhu NAMM, kde se svými 901 údery za minutu vytvořila rekord v ženské kategorii. V listopadu roku 2007 byla vyhlášena časopisem All Access Magazine Music Awards vítězkou v kategorii Best Female Drummer a o měsíc později získala první místo v kategorii Výjimečný bubeník roku v anketě časopisu Rock City Magazine. Nyní se Lux už pravidelně objevuje na stránkách prestižních magazínů jako Drum! či Modern Drummer a od roku 2010 je firemní hráčkou firmy Paiste. V současné době hraje souběžně v psychobilly kapele Nekromantix a thrash/death metalové formaci Sacred Storm.

2. Didi Negron

Osmadvacetiletá Američanka Didi Negrone (vlastním jménem Nellyris Negrone) za bicí soupravu zasedla poprvé již ve svých sedmi letech. Mimo bicích a perkusí ovšem postupem času ovládla hru i na jiné nástroje, např. basovou kytaru, saxofon či dokonce pozoun, na které se naučila jako naprostý samouk. Výborným pomocníkem jí v tom byl jednak její tzv. absolutní sluch a také prodavač bicích nástrojů John B z Kalifornie, který jí přivedl ke hře na bicí a naučil ji základy hry. O její další rozvoj se postaral prestižní hudební institut Berklee College Of Music, kde studovala pod vedením Boba Kaufmana, Terri Lyne Carrington či Ralpha Petersona.

Didin divoký a žánrově nespoutaný styl bubnování v sobě mísí vlivy klasického jazzu, latin jazzu, rocku, popu i funku. Díky tomu si Didy vytvořila jedinečný sound, který více jak 15 let předvádí nejen jako firemní hráčka na seminářích firmy Gretsch, ale i v několika kapelách a projektech, kterých je součástí.

Jejím hlavním projektem je v současnosti kapela 4Truth a nejnověji se také stala firemní hráčkou pro firmu Vater, která se zabývá výrobou paliček. Kromě toho nyní také sama vyučuje a jejím snem je inspirovat ostatní ženy a dívky a přesvědčit nejen je, ale i celý svět o tom, že ženy si zaslouží respekt i v rámci hudebního průmyslu.

3. Meytal Cohen

Izraelská rodačka Meytal Cohen ve svém životě neměla zrovna na růžích ustláno. V sedmi letech ji tragicky zahynul otec a její matka se musela sama postarat nejen o ni, ale i o dalších šest sourozenců. Když se pak ve svých 18 letech rozhodla že bude hrát na bicí, podpora z okolí ji pochopitelně nečekala. Navíc po absolvování vysoké školy musela narukovat na dva roky na základní vojenskou službu, která je v Izraeli povinná i pro ženy.

Po propuštění z armády se Meytal přestěhovala do Los Angeles, kde se přihlásila ke studiu na LA Music Academy. Bohužel si při automobilové nehodě zlomila tři obratle a po šest měsíců musela nosit ortézu. Ale školu nakonec s malým zpožděním absolvovala.

Prosadit se v LA a obecně Americe není snadné, ale Meytal, otřískaná svými životními peripetiemi, to nevzdala. V roce 2009 natočila s několika přáteli klip na cover verzi písně Toxicity od kapely System Of A Down a o pár měsíců později měl tento klip již 3 miliony zhlédnutí. To ji motivovalo k dalšímu hraní a dnes má na kontě již přes 120 videoklipů s cover verzemi skladeb z různých oblastí rockové hudby.

Její videa mají dohromady přes 120 000 000 shlédnutí a 800 000 registrovaných odběratelů jejího kanálu na YouTube. Díky finanční podpoře svých fanoušků a firem DW a Meinl, jejichž je firemní hráčkou, se jí letos podařilo natočit debutové album Alchemy, které je více než povedeným odrazovým můstkem pro její kariéru.

4. Anika Nilles

Jméno německé bubenice Aniky Nilles se stále častěji a plným právem objevuje na titulních stránkách nejrůznějších bubenicky zaměřených časopisů jako Sticks, DrumHeads či Tom Tom Magazine. Od svých 6 let, kdy začala hrát na bicí, na sobě tvrdě pracuje. Pilně studovala nejen učivo na University of Popular Music and Music Business, ale také své vzory, jakými jsou Jeff Porcaro, Chris Coleman či Jojo Mayer.

Díky pravidelné tvrdé práci Anika dosáhla vlastního excelentního a zároveň i lehce extravagantního bubenického stylu, který využívá nejen při hraní cover verzí, ale poslední dobou i při hraní vlastních skladeb, ze kterých v loňském roce poskládala své první EP album Alter Ego.

V současné době Anika koncertuje se svou kapelou Nevell a také se zúčastňuje řady bubenických festivalů, díky čemuž ji letos můžeme vidět i u nás na Bubenickém festivalu ve Vysokém Mýtě. V roce 2014 se Anika stala firemní hráčkou firmy Meinl a úzce spolupracuje také s firmou Mapex.

5. Hannah Ford

Pětadvacetiletá americká hráčka Hannah Ford byla na pódiu jako doma již od útlého dětství. Ovšem nikoliv jako bubenice, nýbrž jako tanečnice. Když ale v 7 letech poprvé spatřila bicí soupravu, byla to prý láska na první pohled. Okamžitě se začala plně věnovat studiu hry na tento nástroj a to rovnou pod vedením těch nejpovolanějších, bubeníků a učitelů Louie Bellsona a Ruby Alvareze.

Ve 12 letech se Hannah přestěhovala s rodinou do Chicaga, kde se jí naskytla další skvělá příležitost studovat dále hru na bicí, tentokrát pod dohledem Petera Erskina a Johnny Rabba. Po střední škole se Hannah zapsala na Chicago College of Performing Arts, kde se jí ujal několikanásobný držitel Grammy Paul Wertico. Pod jeho vedením Hannah nejen školu dokončila, ale dle jejích slov se stala i daleko lepší a všestrannou muzikantkou.

Během studií Hannah prošla řadou školních souborů, ale ihned po ukončení školy se pustila do budování vlastní kapely. V současné době tak působí ve třech vlastních projektech a to Symptom Pandurum, Hannah Ford Band a Bellevue Suite. V roce 2013 obdržela pozvání od samotného Prince do jeho nového projektu 3rdeyegirl, což bez váhání přijala. Kromě skládání vlastní hudby pro své projekty, také vyučuje hru na bicí a pořádá semináře jakožto firemní hráčka pro firmu Gretsch.