5 tipů, jak (ne)skládat hudbu na chatě
Nastal čas na tvůrčí soustředění uprostřed hlubokých lesů. Jen vy, všeobjímající příroda a skvělé hudební nápady, které se při pohledu do zeleně jakoby zázrakem vynoří ve vaší mysli a posléze v poměru 1:1 zhmotní v podobě demonahrávek zaznamenaných na váš mobil či laptop – jediný to povolený střípek digitální techniky široko daleko. Sbalíte si deku, spacák, pytel... a všechny své oblíbené krabičky a hudební nástroje snad vyjma klavíru. V následujícím týdnu se bude psát nová hudební historie... No, a nyní si řekneme, jak to celé taky může dopadnout a čeho se případně vyvarovat.
1. Stay offline, baby!
Jste zvyklí běžně hned po probuzení sáhnout po mobilu a scrollovat sociální sítě, číst řádně zneklidňující titulky zpravodajských webů či kontrolovat, zda vám někdo nenapsal? Pak si pro svou kapelní izolaci rozhodně nevybírejte místa, kde je dobrý signál. Ano, z naštvání nad současnou politickou situací sice může vzniknout úderný protestsong, mnohem spíš ale vznikne ve vaší hlavě jen další pocit marnosti a vy skončíte lapeni v obvyklém kolotoči sjíždění „zajímavých“ videí – od roztomilých zvířátek přes kytarové tutoriály až po life-hacky všeho druhu.
Zadržte! Vždyť přesně od této hromady ho..., ehm, informací, jste se sem jeli odstřihnout, abyste si v hlavě udělali alespoň metr krychlový výsostného prostoru pro hudební tvorbu. Takže si všechny ty internety zakažte a mobil používejte maximálně jako ukazatel počasí, nahrávadlo či metronom.
2. Chce to řád
Půjčili jste si chalupu v malebném, vám dosud neznámém kraji, kde je toho tolik k vidění, že vás to každý den láká vyrazit na výlet za jinou pamětihodností, krásou přírody či trofejemi místního národopisného muzea? Zapomeňte na to a radši si v místě vašeho dočasného působiště naplánujte pravidelný, ničím nerušený režim, kde se budou jednotlivé činnosti každodenně opakovat, včetně časů na jídlo, procházky či sport. Zbyde tak dostatek prostoru na to, jen tak sedět s nástrojem nebo s tužkou a papírem či počítačovým programem a pokoušet se chytit múzu za pačesy.
3. Neberte si s sebou práci
Těžký život muzikanta se často vyznačuje tím, že aby bylo možno jej vůbec vést, je třeba zároveň pracovat v jiné, hudebně-tvůrčímu jiskření zcela vzdálené profesi. Pokud už jste si ale v nabitém pracovním harmonogramu dokázali vybojovat týden volna (zvláště peprně se toto řeší, jste-li na volné noze), prosím, PROSÍM nenechte si jej zaplevelit ani minutou vyřizování nutných mailů, doháněním restů či zachraňováním kolegů konzultacemi po chatu či telefonu v domnění, že bez vaší přítomnosti se svět na týden přestane točit. Takhle v životě nic nesložíte – maximálně se ze všeho toho stresu složíte vy sami.
4. Lahvová múza s mírou
Možná své hudební múzy hodláte v divočině vyvolávat velmi intenzivně, a proto se po cestě vstříc rurálně-rustikálnímu rozjímání stavíte v nejbližším supermarketu a důkladně doplníte lahvovou baterii (případně jiné zdroje podpůrných prostředků). Kompoziční styl allegro con spirito – tedy „rychle a se špiritusem“ – však má svá úskalí: sice se v opojení nebráníte ani jinak nemyslitelným hudebním nápadům, zase ale rozhodně klesá vaše hráčská technika i schopnost přesné intonace. To si uvědomíte většinou hned následujícího dne při poslechu unikátních, ovšem zcela nepublikovatelných nahrávek, z nichž marně luštíte, jak jste to s tou melodií i rytmem vlastně mysleli.
Nejčernější scénář nasátvá, když se ze samého nadšení nad náhlým volnem a ve snaze odbourat tvůrčí autocenzuru utrhnete ze řetězu a druhý den prožíváte značné nevolno. To se stává i v lepších rodinách, jen je kapku kontraproduktivní, když tato praxe po čas dovolené převáží a z plánů na skládání nezbyde nic.
5. Stanovte si reálné cíle
Jak vyplývá z výše popsaných neveselých variant, rozhodně se nevyplácí naordinovat si tvůrčí týden v divočině jako jediné volno ve vašem jinak hektickém životě, a pak chtít za těch několik večerů složit materiál pro celé album. Pokud si neumíte vyhradit volný čas pro sebe a svá tvůrčí nutkání častěji a pravidelně, jen těžko váš mozek během pár drahocenných dní přepne z workoholika na bohéma. A není snad nic horšího, než si ze skládání muziky udělat jen další z řady pracovních úkolů a snažit se ze sebe stůj co stůj vyždímat několik geniálních hudebních motivů denně.
Možná právě teď ze všeho nejvíce potřebujete jenom vypnout, do ničeho se nenutit a jen tak se placatit, abyste získali onen potřebný prostor v hlavě. A možná právě ten jeden jediný riff, co vás napadl až čtvrtého dne u snídaně (a který jste hned vzápětí odsoudili coby „banální“, „nudný“, „moc podobný té písničce od XY“), se s odstupem času ukáže jako nosný a stane se jádrem vašeho příštího úspěšného hitu.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
