5 tipů, jak předejít muzikantskému vyhoření

Řekněme si to rovnou hned na začátku: pokud se chceme jako muzikanti a muzikantky někam posunout, je kolem toho spousta práce. Samozřejmě se věnujeme hudbě proto, že nás to baví a naplňuje, ale mnoho drobných kroků, které vedou potřebným směrem, už prostě zábava není. Ať už je to cvičení na nástroj, domlouvání koncertů, psaní různých PR mailů, stěhování aparátů do zkušebny a zpět nebo nekonečné poslouchání mixů před vydáním singlu, chce to často zatnout zuby a prostě jít dál, věnovat tomu mnoho času a úsilí většinou nad rámec mnoha jiných povinností v práci a v rodině. Není divu, že je snadné přiblížit se tomu, čemu se říká vyhoření. Pojďme se dnes podívat na pár tipů, jak si dlouhodobě udržet nadšení a radost z hudby.

1. Dělejte věci jen tak

Pokud máte rozjetou kapelu a spoustu plánů, určitě víte, že je potřeba „do toho pořád šlapat” a snadno se stane, že v té či oné podobě kapelnímu projektu věnujete v zásadě veškerý volný čas. A samozřejmě i veškerý hudební čas. Cvičíte složité party, scházíte se ke zkouškám, píšete písničky, nahráváte dema... Pořád je totiž co dělat.

Zkuste si čas od času udělat prostor na nějaký hudební miniprojekt „jen tak”, od kterého nemáte žádná očekávání a který prostě vznikne proto, že máte chuť. Třeba nahrát cover nějaké písničky, která vás zrovna osloví. Střihnout si spolupráci s nějakým jiným muzikantem, než je vaše kapela. Napsat song, o kterém s jistotou víte, že se pro kapelu nehodí. Nebo se naučit novou písničku nebo riff od své oblíbené kapely.

Možností je spousta, podstatná je lehkost. Najděte jakýkoli protipól „kapelní práce” do kterého se vám chce prostě jen proto, že se vám chce, a neslouží to žádnému dalšímu cíli. Může se stát, že znovu objevíte radost a svobodu, kvůli které se vlastně hudbě věnujete a i ta práce vám pak půjde snáz od ruky.

2. Zkuste nový hudební nástroj

Máloco je tak zábavné a osvěžující, jako zkusit nějaký nový hudební nástroj. Bez nějakých větších očekávání, prostě jen tak. Hrajete celý život na kytaru? Zkuste si sednout za bicí! Klávesy? Co takhle něco zabrnkat na kytaru? Nebo si půjčte nějaký nástroj, který vůbec nesouvisí se stylem hudby, který normálně hrajete, ale z nějakého důvodu vás láká.

Měla jsem několik let půjčený od kamarádky akordeon a byť je to absurdní nástroj, u kterého vůbec nevidíte, co dělá vaše levá ruka, a pokud si myslíte, že stačí trochu umět na piano, tak rychle zjistíte, že nestačí, neuvěřitelně mě bavilo se s ním potýkat, hrát písničky od Radůzy a užívat si ty krásné mnohobarevné zvuky. Stejně tak je ohromně zábavné sednout si za bicí, kdykoli náš bubeník nedorazí na zkoušku. Samozřejmě hraju naprosto mizerně, najednou má člověk úplně jiný počet končetin než obvykle, ale ta radost je pro mě hmatatelná. Za mě je to jeden z ověřených receptů, jak na to, aby vás muzika začala zase bavit.

3. Na dovolenou nechte kytaru doma

Chystáte se s rodinou na dovolenou, auto praská ve švech, ale na poslední chvíli tam tu kytaru přeci jenom nacpete, protože sice celých 1500 km neuvidíte ve zpětném zrcátku vůbec nic, ale co kdyby vás někde na pláži přepadla múza a celkově je to divný pocit, nechat ji doma. Zní vám to povědomě?

Několikrát jsem takhle doslova vybíhala z odjíždějícího auta a přeci jen běžela pro kytaru. Pak jsem si pro tyhle účely koupila ukulele, aby v tom zpětném zrcátku bylo vidět aspoň neco. Bohužel (nebo naštěstí?) se ukázalo, že ne všichni členové rodiny si specifické ladění a lehce otravný zvuk ukulele spojují s ideální dovolenou, a tak jsem příště vyrazila na dovolenou bez jediného hudebního nástroje! Jak už asi tušíte, nestalo se vůbec nic. A co víc, bylo to fajn. Protože někdy si prostě potřebujeme odpočinout i od toho, co máme rádi. V tomhle případě od hudby. Ono na ni pravděpodobně stejně někde cestou narazíte a většinou je to milé a nečekané setkání.

4. Jde to i jinak

Ve chvílích, kdy se cítíme hudbou jaksi přesyceni, velmi pomůže uvědomit si, že existují i jiné formy umění. Často naprostou většinu své kreativity věnujeme muzice a když zrovna sami nehrajeme, alespoň ji posloucháme. Zkusit nový hudební nástroj je osvěžující, stejně tak je ale nesmírně osvobozující nasměrovat na chvíli svoji kreativitu jiným směrem.

Ne nadarmo se spousta slavných muzikantů věnuje tak nějak bokem také malování obrazů, natáčení filmů, psaní knih nebo třeba keramice, jak jsem se nedávno dočetla o Nicku Caveovi. Je to životně důležitá činnost a není úplně podstatné, jestli jste v dané věci dobří anebo naopak naprostí amatéři. Podstatné je znovu a jinak najít tvůrčí zápal i jistý úžas nad tím, co vám zrovna vzniká pod rukama. Vaším hlavním posláním je hudba, můžete si tedy chvíli dovolit míchat barvy na plátně bez jakéhokoli tlaku či očekávání. Zrovna tak se nebojte vyrazit na výstavu, na dobrý film nebo si přečíst sbírku básní. Možná to nakonec obohatí vaší hudební tvorbu víc než těch několik upocených hodin cvičení navíc.

5. Vyražte na cestu

Pokud už vám všechno leze krkem a cítíte, že kdesi vzadu v hlavě bliká varovné světýlko signalizující docházející palivo, tady je můj osvědčený recept. Prostě na chvíli vypadněte. Někdy i čtyřiadvacet hodin stačí. Při troše plánování vás na tu dobu zpravidla uvolní rodina, práce i kapela. Vyražte na cestu, nejlépe vlakem, pokud možno na koncert svojí oblíbené kapely. Jam session s kamarády z Bratislavy nebo z Berlína se také počítá. Počítá se nakonec i docela prachobyčený výlet do nějakého města, kde jste ještě nikdy nebyli. Jeďte sami, nebo s nějakým dobrým kamarádem, podle své nátury. Tentokrát ale nechte doma rodinu, spoluhráče z kapely i kolegy z práce, kteří sice také ještě nikdy nebyli ve Vídni, ale jeden den to bez vás zvládnou a do Vídně se podívají jindy. Na cestu si vezměte zápisník, dobrou knížku a sluchátka. Tu knížku možná ani nebudete potřebovat.

Kdybych to už několikrát nezažila, nevěřila bych, kolik se toho může během jednoho nebo dvou dnů stát a jak moc vás dokáže taková časově celkem nenáročná expedice nakopnout. Najednou máte několik hodin ve vlaku jen pro sebe, můžete se podívat na své hudební snažení s odstupem, v klidu poslouchat svou oblíbenou hudbu (která najednou zní úplně jinak) anebo taky nemusíte vůbec nic. Ta svoboda je hmatatelná. Pokud vás navíc na konci vaší jízdy čeká skvělý zážitek z koncertu, můžu vám zaručit baterky dobité na sto procent.

Jaký je váš recept proti hudebnímu vyhoření? Dejte nám vědět na facebooku!