5 tipů, jak se dokopat ke cvičení na hudební nástroj, i když se vám nechce
Muziku milujete, o tom žádná. A svým hraním hodláte jednou v záři reflektorů oslnit vyprodanou O2 Arénu. Jestli se ale chcete reálně ocitnout dál než ve světle „pracáku“ oblastního kulturáku, kde budete dělat frustrovaného bedňáka lepším muzikantům, je potřeba kromě tolik omílané propagace a „imejdž“ taky pořádně cvičit na hudební nástroj. Jenže co si budeme povídat, ne vždycky je člověk vrcholně motivován – a ne každý má ono pověstné pracovité „Sitzfleisch“, aby trpělivě seděl na zadku a drtil techniku. Pak se možná bude hodit některý z následujících způsobů, jak se ke cvičení přimět, i když se vám vážně, ale vážně nechce.
1. Deadline
Nic vás z jógové pozice mrtvoly na gauči nevykope spolehlivěji, než jasný a nezadržitelně se blížící deadline. Přijít například na lekci s dobrým učitelem takzvaně dutý jak dlabané necky je omluvitelné jen v době odevzdávání daňových přiznání nebo v případě rodinné katastrofy.
Jinak se sluší vždy „přinést něco hotového“, i kdybyste to měli v potu tváře nadřít třeba hodinu před lekcí (nebudeme si nalhávat, že se to neděje, i když muziku milujete…). Možná během tohoto horečného dohánění hudebních restů zjistíte, že vás cvičení vlastně baví víc, než jste si mysleli, a začnete hrát častěji.
Nebo už konečně založte někde u piva tu svou vysněnou kapelu a domluvte si zkoušky. Být trapně nepřipravený a nechat ve štychu kolegy z kapely je ještě horší, než se dutě kroutit před učitelem, a to vám přece čest nedovolí.
A vůbec – domluvte si rovnou termín a místo koncertu. S blížícím se datem vystoupení i těm nejotrlejším odkladačům dojde, že jestli nechtějí vše potupně zrušit a nestojí ani o lekci trapna přímo na stagi, bude lepší pohnout zadkem směrem k hudebnímu nástroji a něco natrénovat.
2. Prokrastinace hudbou
„Jen si nacvičím tu Fleovu basovou linku podle tutoriálu na youtube a pak HNED půjdu (doplňte cokoli z vašeho života) dopsat ten otravný pracovní mail… uklidit byt… pracovat na kapitole z diplomky… učit se na zkoušku… vyřídit nepříjemný telefonát… “
Střih – o dvě hodiny později: kolega z práce na mail od vás stále marně čeká, bordel v okolí vašeho pracovního stolu se rozšířil o další špinavé ponožky, slupku od banánu a několik hrnků s vystydlým kafem. Vy si zatím zuřivým trénováním skladby koledujete o zánět šlach... Ale to nevadí, vy tomu prostě nutně musíte přijít na kloub. Už se nemůžete dočkat, až si to zahrajete celé v originálním rychlém tempu!
Zní vám to povědomě? No ano, máloco člověka tak motivuje k nutkavé hře na hudební nástroj jako prokrastinace od jiné, naprosto nutné, ale o to nepříjemnější činnosti. Kdyby všichni cvičili ve volném čase tak usilovně a soustředěně jako ve chvíli, kdy mají oficiálně na práci něco jiného, to by bylo na světě virtuózů! Občas tedy není od věci schválně si naordinovat nějakou hodně neoblíbenou činnost – a uvidíte, jak vám to prokrastinační hraní hned půjde pěkně od ruky.
3. Emoční ventil
Právě jste si na internetech už podesáté přečetli titulky všech špatných zpráv a zběžným poscrollováním sociálních sítí si ověřili, že všichni okolo na rozdíl od vás žijí šťastný, slunný a úspěšný život. Ať už se cítíte celkově pod psa z jakéhokoli důvodu, máte buďto chuť zavrtat se i s hlavou pod peřinu, případně nahlas ječet nebo vzteky nakopnout jakýkoli živý či neživý objekt, který se vám připlete do cesty.
To poslední, co si momentálně dovedete představit, je provozování hudby. Přesto ale nezaškodí připomenout starou, pateticky znějící pravdu, že hra na hudební nástroj dokáže pomoci spoustu nepříjemných pocitů „vyslovit“ a tím je i zpracovat a odplavit.
A pokud se bojíte, že byste se během hraní buď propadli do ještě větší melancholie, nebo naopak ve vzteku rozmlátili svůj nástroj na třísky, vykašlete se na hraní „krásných“ věcí a pusťte se klidně do drbání stupnic, akordů nebo prstových cvičení. Lepší jedna etuda než deset doktorů. Mechanickým hraním opakujících se melodicko-rytmických patternů si zaměstnáte hlavu a vytvoříte si od tíživých pocitů potřebný odstup. Navíc jste právě udělali něco dobrého pro svou hráčskou techniku, takže ne všechno na světě je úplně na houby.
4. Lék na kocovinu
Ne, tohle není pobídka k tomu, abyste po večerech schválně alkoholově hýřili za účelem zefektivnění muzikantské cvičební rutiny. Funguje to spíš naopak – když už po včerejším nenadálém večírku pociťujete neblahé následky v podobě bolehlavu, zkaženého zažívání, zhoršené koordinace pohybů, případně mlhavých vzpomínek na páchanou ostudu – a toho všeho se nutně potřebujete rychle zbavit, protože zrovna dneska musíte během hodiny začít fungovat jako normální člověk –, zkuste hru na hudební nástroj zařadit mezi léčebné antikocovinové metody.
Zní to sice jako příliš velký punk a možná si říkáte, že se vám ze všeho toho zvuku a fyzické námahy udělá akorát ještě hůř. Ale opak je pravdou. Rozhýbete se, přijdete na jiné myšlenky (to je zvlášť účinné u morální kocoviny) a speciálně v případě cvičení na dechové nástroje se i rychle zbavíte bolehlavu – díky intenzivnímu dýchání se okysličí mozek, tělo se probere a kocovina bude pryč dřív, než byste čekali.
5. Zahánění nudy
Co jste dělali jako děti, když hrozilo, že se začnete nudit? Vymysleli jste si nějakou činnost – postavili jste něco z lega, začali si kreslit nebo něco vyráběli… Co uděláte dneska? Začnete konzumovat data a informace v digitální nebo tištěné podobě ještě dávno předtím, než by vám pocit nudy vůbec přišel na mysl. Zaplníte každou volnou chvilku sběrem zaručeně důležitých informací a drbů.
Představte si, že jste najednou offline a nemáte po ruce ani žádné knihy a časopisy. Za chvíli se začnete nudit – což ale vůbec není špatné. Ve vaší hlavě tak namísto přehlcenosti informacemi konečně vznikne prázdný prostor, který budete mít potřebu zaplnit nějakou vlastní aktivitou – třeba hrou na hudební nástroj. Občas tedy nezaškodí chvíli se jen tak nudit. Uvidíte, jak rádi potom sednete ke hraní.
Máte taky nějaký zaručený způsob, jak se namotivovat ke cvičení? Napište nám do komentářů!
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.