5 typů muzikantů, kteří musí být ve formě

1. Metal = středověká bitva

Pokud jste fanouškem rocku, punku či metalu, očekáváte, že to kapela na pódiu pěkne rozbalí. A nemluvím teď jenom o masakrózních riffech či uširvoucí hlasitosti. Metalisté a punkáči budou velmi dobře znát pojmy jako headbanging, mosh pit, crowd surfing či wall of death. Jedná se o extrémní projevy radosti z hudby, kdy účastníci máchají hlavami (headbanging), entuziasticky do sebe strkají (mosh pit), vyzvedávají se do vzduchu (crowd surfing) či si v naprosté euforii vytvoři dvě skupiny, které se proti sobě na povel rozeběhnou a snaží se navzájem rozrážet, jako kdyby byli velké lidské kuželky (wall of death).

Tyto činnosti jsou velmi fyzicky náročné a slabší jedinci to velmi často odskáčou nějakým tím zraněním. Pokud jste na pódiu, očekává se od vás náležitý pohybový doprovod: velmi široké rozkročení, sprint mezi stojany a hudebníky, skákání do davu a samozřejmě náležitý krouživý pohyb hlavou v synchronu s drtivými riffy. To všechnou jsou sportovní výkony hodné špičkových atletů a je dobré na ně být náležitě fyzicky připravený.

2. Kdo neskáče, není frontman

Být frontman či frontwoman vyžaduje komplexní osobnost s dávkou talentu, charismatu a samozřejmě i fyzických předpokladů. Musíte totiž absolvovat náročné taneční kreace, které se tak nějak automaticky očekávájí nejenom od boy bandů, ale v podstatě od všech popových superstars – už chápete, proč má na sobě Ed Sheeran pořád akustiku a šlape na looper?

Ale tancem to nekončí. Mnozí se pouštějí do ještě náročnějších akrobatických kousků, jako jsou salta, výšková akrobacie či tanec na tyči. Nicméně, i když nemáte taneční choreografie či akrobatická čísla, už pouhý fakt, že jste na ohromném pódiu, vás nutí se pořádně hýbat. Schválně, kolik kilometrů naběhá svým typickým krokem takový Mick Jagger během koncertů Rolling Stones? A co další pán v důchodovém věku, Angus Young z AC/DC? Pink a její neuvěřitelná akrobacie ve stylu Cirque Du Soleil? Fergie a salta na jedné ruce? Některé rock'n'rollové kreace možná vyžadují stejnou porci energie jako uběhnout maraton.

3. Bubny

Jedná se o jeden z fyzicky nejnáročnějších nástrojů. Nejenom že musíte hrát všechny ty paradiddly v neuvěřitelných rychlostech a kombinacích, ale používáte všechny končetiny. Některým bubeníkům ani tohle nestačí a posouvají fyzické možnosti dál a dál. Bubeník Tommy Lee z Mötley Crüe hrál hlavou vzhůru na ohromné konstrukci, na které jeho sada cestovala, jako kdyby to byl motoráček do Říčan. Viděl jsem bubeníka se sadou, která se houpala na ohromných železných pérech, bubny z ledu, železa či pařezů nebo šílence, kteří do bubnů rovnou mydlí holýma rukama (myslím, že první byl John Bonham z Led Zeppelin). Pokud máte dítko s přemírou energie a nebaví ho fotbal nebo hokej, dejte mu pod stromeček bubenickou sadu.

4. Dechové nástroje

Viděli jste tváře legendárního trumpetisty Dizzy Gilespieho? Rozhodně vám nemusel vysvětlovat, kolik hodin denně strávil s nástrojem. A teď si představte kapacitu jeho plic. Myslím, že by si v ničem nezadala se špičkovými potapěči. A co hráči na tubu? Ačkoli si každý hráč na tubu pravděpodobně přeje hrát vsedě, ne vždy je to možné. Ať už hrajete v pochodové kapele, nebo musíte při vystoupeních stát, vytvořit dostatečný proud vzduchu pro udržení nízkých tónů při chůzi nebo ve stoje je náročné. Hráči na tubu se proto připravují na sezónu pochodových kapel tím, že se aklimatizují na horko, vlhkost a fyzické nároky sezóny. Hráčům se také doporučuje chodit nebo běhat s batohem se zátěží, nosit si na procházky nebo běhání náústek a samozřejmě i pravidelně navštěvovat posilovnu.

5. Všechny nástroje

Být fyzicky připravený vyjádřit své zapálení pro daný nástroj vám dodá sebevědomí a samozřejmě i brilantní kontrolu vašich pohybů. Hudba je záležitostí srdce, emocí a vyjádření komplexní šíře vaší osobnosti skrze nástroj (nebo hlasivky, které také do určité míry můžeme považovat za nástroj). Mějte svou duševní a fyzickou stránku vyrovnanou v duchu řeckého ideálu kalokagathia – pojmu, který představuje ideál krásy a dobra zároveň, neboli spojení fyzické krásy s morálními ctnostmi. Lze ji také chápat jako ideál celistvosti a harmonie lidské bytosti.

Vášeň se demonstruje skrze výrazný fyzický projev, tak se nenechte omezit ochablými svaly či nemotorností na pódiu. Vzhůru do světa pohybu, sportu, vášně a hudby! Cvičení na libovolný nástroj vyžaduje i vaší fyzickou připravenost. Nepodceňujte svaly a hlavně koordinaci ve vašem hudebním vývoji.