Přejít k hlavnímu obsahu
Profesionální studio je obrovská investice, kterou je potřeba brát vážně. | Foto: lightship95.com
Profesionální studio je obrovská investice, kterou je potřeba brát vážně. | Foto: lightship95.com
Adam Pakosta -

5 typů nahrávacích studií, které byste měli znát

Nahrávací studia jsou přirozenou součástí hudební tvorby. Málokterý aktivní muzikant se s nimi nikdy nesetkal. Začíná to u prvních nesmělých pokusů zachytit svoje hudební nápady a většinou to směřuje k velkému snu – natočit profi nahrávku, která bude mít skvělý zvuk. Co si ale každý z nás pod pojmem nahrávací studio představuje? Pojďme se podívat na různé typy studií, jejich specifická využití, zaměření a cílové skupiny.

Projdeme si pět základních typů – od skromného domácího studia, kde vznikají naše první nápady, přes studia určená k zachycení demo nahrávek až po produkční a profesionální studia. V závěru se krátce zmíníme o specializovaných studiích zaměřených na klienty se specifickými požadavky. Tento článek si klade za cíl podrobněji přiblížit, jak jsou jednotlivé typy studií důležité v různých fázích hudební tvorby a možná vám zodpoví otázku, jaké studio je pro váš hudební projekt v tuto chvíli nejvhodnější.

1. Domácí studio

Domácí studia zažívají v posledních letech nebývalý boom, je to hlavně díky dostupnosti moderních technologií. Dneska už opravdu stačí jen počítač s vhodným softwarem, jeden mikrofon, sluchátka, levná zvuková karta, midi klávesky a můžete začít nahrávat, produkovat a mixovat hudbu v překvapivě vysoké kvalitě. Otevírá se vám tak obrovský prostor pro kreativitu přímo u vás doma bez toho, aniž byste museli investovat tisíce korun do pronájmu profesionálního studia. Asi už není pro nikoho překvapením, že celá řada celosvětových hitů vznikla právě v prostředí domácího studia.

V takovém studiu snadno nahrajete zpěv, akustickou kytaru, elektrickou kytaru, basu, nebo třeba klávesy. V poslední době se setkávám s kapelami, jejíchž členové mají každý přesně takové jednoduché studio doma, což jim umožňuje doma tvořit nápady, které si následně mezi sebou posílají přes internet.

Samozřejmě, domácí studio není primárně o vydělávání peněz, ale spíš o tvořivosti. Skromné vybavení domácího studia pomáhá při cvičení na hudební nástroj, při skládání, aranžování písní apod. A co je na tom nejlepší, pořídíte ho za cenu víkendového pobytu na horách. Naházel jsem si do košíku základní vybavení pro domácí studio a dostal jsem se na cenu 10 619 Kč (bez počítače, ten už nejspíš máte).

Základní vybavení domácího studia:

Shure BETA 57A – 3 690 Kč
K&M 25400 – 599 Kč
celkem: 10 618 Kč
 

2. Studio pro nahrání kapelního dema

Při své praxi zvukaře a hudebního producenta se setkávám nejčastěji se dvěma typy kapel. S těmi, které už ve zkušebně možnost nahrávání mají a s těmi, které o tom už delší dobu uvažují. Aby ne, možnost realizovat demo nahrávku kapely poskytuje jedinečnou šanci poodstoupit od svého výkonu a získat potřebnou zpětnou vazbu. Najednou slyšíte mnoho detailů, které vám při běžné zkoušce snadno uniknou. Zřízení takového studia navíc nutí muzikanty zapřemýšlet také o akustice zkušebny a jestli třeba konečně neudělat něco s tou hučící basou.

Nahrát si celou kapelu najednou už dávno není výsadou drahých nahrávacích studií. Postačí vám opět macbook, jednoduchá zvuková karta a pár mikrofonů. Věřte tomu nebo ne, ale slyšel jsem slušné demo nahrávky, které byly pořízené na iPhone. V takovém případě je zásadní akustika zkušebny a pečlivé umístění telefonu v prostoru.

Takto pořízené demo slouží k interním účelům kapely. Je to způsob jak najít cestu ke zlepšením a písničku si takzvaně „oťukat“. Demo nahrávky jsou důležité pro úpravu aranží, textů, formy a dalších stavebních kamenů písně, ještě před nahráváním v profi studiu. Každý producent zaplesá, pokud přijdete na první schůzku s vlastními demo nahrávkami. Ušetříte tím třeba 5000 Kč za vytváření demo nahrávek přímo ve studiu.

Mladí lidi se mě často ptají: „Jak se dostat do světa zvuku? Kde mám vlastně začít?“ No, podle mě je skvělým startem právě studio na nahrávání kapelních demáčů. Začněte tím, že si nahrajete vlastní kapelu, a uvidíte, že časem za vámi začnou chodit kámoši z jiných kapel s prosbou: „Hele, nahraj nám taky něco!“ Můžete si tím dokonce přivydělat – třeba 500 Kč za písničku. A pokud si budou chtít studio pronajmout a nahrávat si vše sami, klidně jim naúčtujte symbolických 250 Kč za hodinu.

Když jsem si opět dal do košíku vybavení pro základní natočení kapely ve standartní sestavě, cenovka se pohybovala mezi 35 a 50 000 Kč podle kvality zvoleného vybavení, opět nepočítám cenu počítače a akustického řešení místnosti.

Základní vybavení studia pro nahrávání dema:

PreSonus Studio 1824c – 10 190 Kč
AKG D112 MKII – 4 190 Kč
2x Shure SM57-LCE – 5 780 Kč
Lewitt LCT 240 PRO – 2 490 Kč
5 x K&M 25400 – 2 995 Kč
2x K&M 259 – 2 940 Kč
8 x Adam Hall K3 MMF 0300 – 1992 Kč (délka kabelů závisí na velikosti místnosti, 3 m dlouhé nemusí stačit!)
celkem: 37 547 Kč
 

3. Produkční studio

Troufám si říct, že tento typ tvoří největší množinu nahrávacích studií. Patří sem malá produkční studia zařízená pro nahrávání vokálů nebo nástrojů po stopách (ta si mohou účtovat pár set korun za hodinu), ale i studia větších rozměrů připravená na natáčení celých kapel dohromady (kde cena za hodinu přesahuje magickou hranici 1000 Kč za hodinu). Často jsou to studia pro kapely lokální, není však výjimkou, že je využívají i velmi známí umělci. Tato studia jsou v každém větším městě. Jsou skvělá a nikdy nevyjdou z módy. Stále vznikají nová a v mnohém se dokážou vyrovnat i profesionálním studiím.

Nejčastějším limitem produkčních studií je jejich rozměr. Vznikají ve stodolách, garážích, samostatně stojících budovách na pozemcích majitelů, nebo je najdete v různých pronajatých prostorech. Můžete v nich nahrát basu, vokály, kytary, klávesy a pro náběr nástrojů náročnějších na prostor, jako jsou bubny, nebo klavír, pak využít některé z velkých profesionálních studií. Vybavení těchto studií už se počítá v řádech statisíců a podle mojí zkušenosti začíná někde kolem 200 000 Kč.

4. Profesionální studio

Dlouho jsem přemýšlel, kde je vlastně ta pomyslná hranice mezi produkčním studiem a profesionálním studiem a je nutné říct, že se tyto dvě množiny v mnoha případech překrývají. Nelze to totiž brát tak, že produkční studia nemůžou dosahovat profesionálních výsledků.

Nakonec jsem došel k tomu, že profesionální studia často živí více zvukařů, kteří tam pracují na plný úvazek. Taková studia mají pevně stanovené ceny za den a většinou mají více nahrávacích místností, někdy dokonce více studií jako takových. Ceny za nahrávání v takových studiích se hodně liší, můžou se pohybovat od 10 000 Kč až po 30 000 Kč za den a víc. Jejich provoz často zajišťuje více lidí. Mají konkrétního majitele, manažera, booking manažera, samozřejmostí je místní domácí zvukař, ale často i další zvukaři externí, kteří jsou schopni plně ovládat veškeré vybavení studia.

Tato studia dokážou uspokojit širokou škálu projektů od natáčení velkých těles, přes postprodukci, mixy filmové hudby, masteringy a podobně. Často jsou vybavena kompletním zázemím od kuchyňky přes relaxační místnost až po možnost ubytování. Vybavení v takových studiích se počítá v milionech korun. Často tam najdete drahé vintage mikrofony, předzesilovače, mixpulty a další cenné analogové vybavení. Profesionální studia se nebojí investovat do drahého vybavení, protože ho používají každý den, takže mají jistotu, že se jim toto vybavení dříve nebo později zaplatí.

Výhodou profesionálního studia bývá velkorysý prostor. Jsou ideální pro natáčení velkých ansámblů, klavíru, bicích. Kapely zde můžou točit dohromady, což dodává nahrávkám skvělý feeling a navíc je to zábava! Bicí soupravu je možné snímat spoustou mikrofonů, využívat vzdálené room mikrofony, overheadové mikrofony můžete dát vysoko, klidně 2–3 metry nad soupravu. Obecně poskytují vysoké stropy bicím skvělý zvuk. Takové místnosti bývají navíc často speciálně designované, aby byl dozvuk kontrolovatelný a ne příliš dlouhý. Zvuk má prostor k tomu, aby se rozvinul. Malé místnosti nemají kapacity pro rozvinutí basových frekvencí, které jsou důležité pro získání přirozeně hutného zvuku.

Profesionální studio je obrovská investice, kterou je potřeba brát vážně. Takové studio sežere spoustu práce, času a energie. Pro rozjezd takového studia to chce plný kalendář a hlavně kontakty a to nejen na muzikanty, ale i na lidi od fillmu, televize, rádia a reklamních agentur. Lokální kapely velké profesionální studio neuživí.

5. Specializovaná studia

Studia pro produkci elektronické hudby

Jsou vybavena syntezátory, bicí automaty, midi kontrolery, samplery apod. Akustika je v tomto případě méně podstatná, protože nedochází k nahrávání akustických nástrojů.

Posptrodukční studia

Zaměřují se na zvukovou úpravu filmů, seriálů nebo reklam. Bývají vybavena pro natáčení dabingu a voiceoverů. Zabývají se tvorbou foley efektů pro filmy a sound designem. Často kladou důraz na prostorovou akustiku a monitoring (například Dolby Atmos).

Masteringová studia

Studia zaměřená výhradně na finální úpravu nahrávek. Jsou vybavena špičkovými poslechovými systémy, analogovými i digitálními masteringovými procesory a dokonale akusticky vyřešenými místnostmi. Pracují s detailním frekvenčním a dynamickým vyvážením nahrávek pro komerční distribuci.

Podcastová studia

Velkým hitem poslední doby jsou podcastová studia zaměřená na nahrávání a postprodukci mluveného slova, podcastů, rozhlasového vysílání nebo audioknih. Jsou vybavena odpovídajícími mikrofony a softwarem pro střih.

Mobilní studia

Používají se pro živé nahrávání například koncertů, festivalů nebo nahrávání na netradičních místech. Bývají technologicky uzpůsobená pro rychlé nastavení a práci v terénu.

Na závěr: co je vlastně nejdůležitější?

Ať už si vyberete jakékoliv studio, nezapomeňte, že klíčovým faktorem pro dobrou nahrávku není jen vybavení, ale především zkušený zvukař. I ve skromnějším studiu dokáže udělat zázraky, zatímco nezkušený zvukař vám může zkazit nahrávku i v tom nejprofesionálnějším studiu.

A jaká je vaše zkušenost s nahráváním ve studiu? Napište nám do komentářů pod článkem na facebooku.

Tagy 5 jak na to nahrávací studio

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Adam Pakosta
Zvukař, producent a lektor s mnohaletou praxí, který ví, že dobrý zvuk nezačíná jen u mikrofonu, ale především u atmosféry ve studiu – pohodové, tvůrčí a inspirativní. Vystudovaný houslista, jenž mikrofon zná z obou stran – jako muzikant i jako zvukař. Rád pracuje s kapelami,…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY