5 věcí, které bych jako studiový zvukař poradil svému začínajícímu já

Nejsou to rady jen technického zaměření, jsou to i podněty k tomu, jak se rozhodovat, jak překonávat těžké chvíle, které přijdou, a jak se nenechat odradit. Tyto zkušenosti mohou být návodem k tomu, jak jít vpřed s větší jistotou a s lepším pochopením toho, co je skutečně důležité.

1. Buď trpělivý a houževnatý

„Vím, že chceš všechno hned. Měl jsem to stejně. Chtěl jsem co nejdřív dělat skvělé nahrávky, pracovat na super projektech s těmi největšími hvězdami na hudební scéně. Jenže zvukařina není závod. Je to soustavné učení, zrovna tak, jako když se učíš hrát na hudební nástroj.

Na začátku o sobě budeš pochybovat – budeš si říkat, že nejsi dost dobrý, že nemáš správné vybavení, že všem kolem tebe to jde líp a rychleji. Možná tě i napadne, jestli to má vůbec smysl. Ale věř mi – má, je to skvělá práce. Jen to bude trvat. Dlouho. Trvá, než se zlepšíš, než si osvojíš vybavení, než si vycvičíš sluch, než si vybuduješ klientelu. Ale hlavně, než si vytříbíš vkus, protože, jak se domnívám alespoň já, člověk bez vypěstovaného vkusu je v tomto ohledu odsouzený k bloudění.

A nejde jen o trpělivost – budeš muset makat. Hodně makat. Dělat na co nejvíc projektech, abys mohl hodně chybovat a tím pádem se rychle učit. Zkoušej točit různé žánry, potkávej co nejvíc lidí, vyjasňuj si, co tě nejvíc baví, a kde jsou tvoje silné stránky. Na začátku je důležitější kvantita než kvalita. Nečekej na ideální podmínky. Pracuj s tím, co máš, a hlavně začni hned teď.

Taky choď na koncerty, nebuď pořád zalezlý ve studiu. Poslouchej rodiče, ale hlavně muziku! Různorodou, ne furt toho tvýho Bacha, Beethovena a Nightwish. Jsi ještě moc mladý na to, ustrnout v jednom žánru. Na světě vzniká tolik skvělé hudby. Ale poslouchej aktivně, nekonzumuj, přemýšlej o muzice, proč zní, tak jak zní.“

2. Pravda o podnikání

„Vypadá to hezky, viď, být na volné noze. Žádný šéf, žádný korporát, můžeš vstávat, v kolik chceš, dělat jen na zajímavých projektech, máš volnost v plánování, vezmeš si kdykoli volno. Jenže realita bude trochu jiná. Ve studiu budeš klidně deset až dvanáct hodin denně. A víš, kdy muzikanti točí nejraději? O víkendech. Takže na volné víkendy s rodinou zapomeň.

Žádná nemocenská, žádná proplacená dovolená. Volno kdykoli? Jasně, ale když nepracuješ, tak prostě nevyděláváš. Spousta nejistot, neustálé investice do vybavení, tlak na udržení kvality. Nekonečné vzdělávání se. Bude to chtít psychikou odolnost a schopnost umět si dobře zorganizovat čas i práci.

Do toho budeš řešit, kde sehnat další zakázky. Není to jen o tom umět míchat nebo nahrávat. A taky si budeš nosit práci domů, nejde to jinak, je to tak osobní a tolik se to dotýká duše, že máš tu práci neustále s sebou v hlavě. Nedá se jen tak za sebou zabouchnout dveře studia a mít čistou hlavu.

Takže, pokud chceš jít touhle cestou, buď připravený, že to nebude snadné. Ale když se s tím naučíš pracovat, bude to skvělé a přinese ti to i spoustu radosti, výhod a svobody, kterou jiní lidé nemají.“

3. Mix není tak důležitý, jak se zdá

„Vím, že pořád koukáš na různé tutoriály na YouTube, desítky videí o tom, jak smíchat bubny, jak kytary, jaké jsou nejlepší pluginy na tohle, jaké na támhleto. To pak člověk snadno propadne iluzi, že mix a mastering jsou ty hlavní věci, které dělají nahrávku skvělou. Pravda je ale taková, že naprosto zásadní je nahraný materiál. A když najdeš skvělou kapelu se skvělými písničkami, bude i mix a mastering mnohem jednodušší.

Naučit se míchat je daleko snazší (a taky levnější) než natáčet. Stačí ti na to sluchátka a notebook. Můžeš to dělat doma v pokoji po nocích, nikoho k tomu nepotřebuješ. Existují tisíce tutoriálů a videí o tom, jak smíchat písničku. Ale dobře natočit živé muzikanty je umění, které vyžaduje čas, zkušenosti a cit pro detail.

Takže neutrácej tisíce za pluginy, radši investuj do mikrofonů a do dobrých hudebních nástrojů, které můžeš muzikantům půjčit, a uč se je nahrávat. Nahrávej co nejvíc hudebních žánrů. Buduj si v hlavě knihovnu ideálně znějících nahrávek, abys věděl, jak zní dobře nahrané bicí, jak zní dobře nahraná akustická kytara. Neztrácej čas porovnáváním desítek mikrofonů, pořiď si jeden a s ním se nauč skvěle pracovat. To stejné platí o studiových monitorech, sluchátkách a podobně.“

4. Nechoď za klavír a nehraj tolik počítačové hry

„Chápu, že tě nebaví hrát stupnice a etudy, ale jednou budeš litovat toho, že jsi se mohl učit zadarmo hrát na klavír od skvělých profesorů a a nevyužil jsi toho. Klavír není jen o tom, že si zahraješ pár písniček, je to nástroj, který otevírá dveře k hudebnímu porozumění, skládání a dalším komplexním věcem, jako je zvuková syntéza nebo midi. Synťáky budou pronikat do všech žánrů a pouze s natáčením akustických nástrojů nevystačíš. Když se tomu nebudeš věnovat, za pár let zjistíš, že tě to začíná limitovat. Budeš čím dál tím víc chtít taky produkovat hudbu, pracovat s virtuálními nástroji, se samplery a sekvencery.

Nechci být jako tvoje máma, ale když už trávíš tolik času počítačovými hrami, měl by ses začít zajímat o to, jakou hudbu a zvuky obsahují. Herní průmysl roste neuvěřitelným tempem a jednou bude obrovský. Hudba a zvuk jsou ve hrách klíčové a tahle oblast ti může dát velkou příležitost uplatnit svou kreativitu. Pokud se budeš o tento svět zajímat už teď, zjistíš, že máš spoustu možností, jak se v něm uplatnit a najít si tam vlastní cestu.“

5. Každý nástroj v nahrávce nemusí mít dokonalý zvuk

„Budeš mít pocit, že se od tebe chce, aby zněl v nahrávce každý nástroj dokonale, zvukově čistě, křišťálově, aby byl velký, čitelný, bez šumu, prostě vycizelovaný diamant. Ale to není dobrá cesta. V hudbě není důležité, aby všechno znělo dokonale. Naopak, často může být to „nedokonalé“ přesně to, co dává nahrávce charakter a co spouští v lidech různé emoce.

Víc se zaměř na texturu zvuku než na jeho dokonalost. Přemýšlej o transientech, o barvách, o zkreslení, o prostorech. Důležité je, aby tvoje nahrávka vyvolala v lidech nějakou reakci. Není to o tom, aby vše znělo co nejlépe, ale aby to znělo zajímavě. Ta „nejčistší“ verze není vždy ta nejlepší. Mnohem důležitější je, jestli nahrávka zaujme, jestli přenáší určitou emoci nebo náladu. Vždycky se ptej sám sebe, co tím zvukem chceš říct a co chceš, aby cítili posluchači. Místo toho, abys neustále hledal dokonalost, soustřeď se na to, co dává nahrávce život.“

A co vy, co byste vzkázali svému mladšímu já na začátku kariéry, ať už muzikantské, producentské, nebo zvukařské?