Myths: mýty a zrcadlo faktů

5 vyvrácených muzikantských mýtů

Hra na basu je lehčí než na kytaru, aparáty a kytary ze zlatých šedesátek jsou nejvíc a ilumináti vládnou hudebnímu byznysu? Vystavme pětici vybraných muzikantských mýtů zrcadlu faktů.

1. Naučit se hrát na basu je jednodušší než na kytaru

Mýtus: Mezi mnoha hudebníky panuje již léta tato „pravda“. Jasně, basa má čtyři struny, děláš na ni „dum dum dum“ a vlastně není v kapele moc slyšet. Mnoho baskytaristů je také líných a nápady na riffy stejně chodí od kytaristů, takže podřadná role basy je tímto zpečetěna.

Fakta: Baskytara rozhodně nepatří mezi první nástroje, které si všimnete na pódiu nebo budete vnímat při poslechu písničky. Ale o to víc je role basy a basové linky důležitější v každém hudebním žánru. Role baskytary byla od dob Jaca Pastoria a Johna Entwistla také posunuta do úplně jiných sfér, kdy již dávno neplní pouze „dum dum“ roli, ale může plnohodnotně suplovat roli kytary, kláves a díky pestrým technikám na ni lze zahrát cokoli. Ale to musíte cvičit. A možná i o něco víc než kytaristé.

2. Bubeníci jsou tak trochu zvířátka, hloupá zvířátka

Mýtus: Bubeník je člověk, který nepotřebuje mít hudební sluch, nepotřebuje znát harmonii, noty a vůbec mít hudební vzdělání, protože jediné, co dělá, je rámus. Někteří lidé si dokonce myslí, že bubeník ani nepotřebuje mít rytmus. Prostě jenom mlátí do věcí kolem sebe.

Fakta: Mnoho bubeníků má klasické hudební vzdělání a jsou všestrannými hudebními skladateli (např. Virgil Donati, Phil Collins, ale i takový Dave Grohl skládá slušné písničky ve Foo Fighters). Nemluvě o tom, že pokud chcete doopravdy dobře hrát na bubny, musíte být především skvělý hudebník a dělat rámus pouze ve správnou chvíli.

3. Staré aparáty a kytary ze 60. let nic nepřekoná

Mýtus: Jenom kytary a aparatury ze zlatých dob rock 'n' rollu 60. a 70. let minulého století jsou ty pravé. Nic nehraje tak dobře jako originální Les Paul se starým Marshallem. Všechny ty simulace, emulace, profilace digitálních krabiček, pluginů a kdoví čeho ještě, jsou pouhým slabým odvarem nepřekonatelných originálů.

Fakta: Technologie minulého století jsou dávno překonány a nyní máte k dispozici neuvěřitelnou škálu vysoce kvalitních a muzikálních produktů. Vintage komba, kytary, studiové vybavení, to vše bylo u zrodu klasického zvuku rock 'n' rollu, ale rozhodně to nebyla spolehlivá zařízení. Kdyby byla první kytarová komba navržena tak, jak měli jejich tvůrci původně v plánu, tak bychom možná nikdy neslyšeli zvuk zkreslené kytary. Protože zkreslení se objevilo v okamžiku, kdy aparát nestíhal. Tuto „chybu“ dokonale hudebně využili první elektrifikovaní bluesoví kytaristé. Dneska ale můžete mít v podstatě totožný „cool“ zvuk v mnohem levnějším a praktičtějším balení. Na trhu již dávno není pouze Fender a Marshall a můžete si vybrat z nepřeberného množství špičkových produktů a ve všech cenových relacích. Kdyby tak všechny tyhle vymoženosti měl Jimi Hendrix. Jak by asi zněl a hrál?


4. Hudba je pouze drahý koníček

Mýtus: Hudbou se nedají vydělat seriózní peníze a dřív nebo později si to každý hudebník musí uvědomit. Hudba je především koníček, stejně jako zahrádkaření, golf nebo houbaření. Vždyť se podívejte na všechny ty zkrachovalé existence v hudební historii. I takový génius jako Mozart umřel opuštěný a chudý jako kostelní myš.

Fakta: Nemusíte být rocková hvězda, hip hopový producent ani popová diva, abyste se mohli uživit hudbou. Pokud jste jazzman nebo máte rádi jinou, náročnou a nedej bože instrumentální hudbu i tak to jde. V dnešním internetovém světě je také mnoho nových možností pro schopné hudebníky. Chce to jenom věřit, pracovat na svých dovednostech a výsledky v podobě včas zaplaceného nájmu se dostaví.

5. Ilumináti vládnou hudebnímu byznysu

Mýtus: Podívejte se pořádně na symboly Satana hojně zastoupené v hudebních klipech, v gestech při koncertech či na fotkách z VIP párty. Schválně kolik písniček má texty plné satanské symboliky (motivy deště, hadů, peněz, ženské nahoty, atd.). Mezi hlavní představitele a vůdčí postavy iluminátů patří například Jay-Z, Rihanna, Lady Gaga, Kanye West, ale i bývalí členové Beatles byli spolčeni se Satanem. Kdo myslíte, že zabil Michaela Jacksona? No přece ilumináti!

Fakta: „Rock 'n' roll, ten vždycky peklem smrděl,“ zpívá Tomáš Hajíček z Krucipüsku a má pravdu. Veškerý hudební průmysl je plný zplozenců Satana. Vždy tomu tak bylo, je a bude. A čekali jste snad něco jiného?

Tagy: