5+1 věcí, na které se připravit, pokud se chcete stát součástí online hudební komunity

1. Zopakujte si slovíčka (a naučte se nová)

Říká se sice „co Čech, to muzikant“, ale většina muzikantů po světě česky nemluví. Docela hodně jich ale mluví anglicky a stejně tak většina návodů a tutoriálů na YouTube je v angličtině. Pokud se tedy nechystáte přihlásit například do fóra francouzských šansoniérů, bude se vám hodit zopakovat si aspoň pár lekcí angličtiny. A nadto si pustit pár videí z oblasti, do které se chystáte vstoupit. Určitá slovíčka budete potřebovat v „songwriting academy“, jiná zase v „home recording group“. Není ale nutné naučit se celý slovník. Pokud komunita funguje, zkušenější muzikanti vám poradí či vysvětlí vše, čemu nerozumíte.

2. I „online lidé“ jsou pořád jenom lidé

Pokud už se odhodláte vykročit ze své komfortní zóny a vstoupit mezi neznámou online partu, velmi záhy si uvědomíte, že na druhé straně jsou pořád jenom lidé. Někteří vám budou sympatičtí, jiní vůbec. S některými si začnete velmi rychle rozumět, o některých si velmi rychle začnete myslet svoje. Muzikanti se navíc rádi prezentují, a tak se nenechte rozhodit různými podobami ega, výměnami názorů a osobními střety.

Pokud se chcete vyhnout opravdu agresivním či vulgárním komentářům, zvolte si komunitu, kde je podmínkou vstupu například zakoupení online kurzu či zaplacení poplatku. Je to sice finančně nákladnější než otevřená fóra, dostanete se ale mezi lidi, kteří to s hudbou myslí dost vážně na to, aby za to něco zaplatili, a zároveň v komunitě bude nějaký administrátor, který se postará o základní „kulturu projevu“.

3. Jiný kraj, jiný mrav aneb komunikace je základ

Všichni tušíme, že psaná komunikace s sebou nese určitá úskalí. Asi vás nepřekvapí, že Američané mají jiný smysl pro humor než Evropané. Mohly by vás ale překvapit praktické dopady téhle skutečnosti. Pokud máte v oblibě sarkasmus, ironii a rádi říkáte, co si myslíte, zkuste se při svých prvních návštěvách zejména amerických hudebních fór trošku krotit a nejprve „nasát atmosféru“. Některé komunity mohou mít vnitřní (i nepsaná) pravidla nastavená tak, že pár sarkastických komentářů může znamenat nepříjemné situace i vyhazov. Základem je komunikovat otevřeně, s respektem a nebrat sebe (a svojí hudbu) příliš vážně.

4. Pokud jste to ještě neudělali, začněte nahrávat

S jamováním online to pořád není žádná sláva, a tak základním nástrojem pro spolupráci na dálku zůstává nahrávání. O domácích studiích se na Frontman.cz dočtete ve spoustě jiných článků, tady pouze zmíním, že jako naprosto funkční základ vám dlouho bude stačit set mikrofon – sluchátka – audio rozhraní a nějaký základní DAW v počítači. Opět záleží, jakým směrem se chcete vydat. Pro začátek postačí, abyste dokázali nahrát svůj nástroj, importovat a exportovat stopy. Opět, pokud narazíte na ty správné lidi, spoustu věcí se můžete naučit „za pochodu“. Rozhodně nečekejte, až budete všechno umět – online spolupráce může být přínosná právě o tom, že na to učení nejste sami.

5. Kdo chce dostávat, musí i dávat

Jednoduché pravidlo, které platí zdaleka nejen v muzice. Nečekejte, že až se objevíte se svým prvním songem, strhne se sama od sebe lavina podpory, nabídek spolupráce a povzbudivých komentářů. Zejména v menší komunitě je velmi dobře vidět, kdo do jejího fungování vkládá energii a kdo se objeví jen jednou za čas a očekává, že si všichni „sednou na zadek“. Pokud chcete, aby pro vás komunita byla přínosem, připravte se na to, že vás to bude stát nějaký čas. Okomentujte někomu písničku nebo mix, nabídněte pomoc s vokály nebo nahráním nástroje, pochvalte dobrý song... Vynaložená energie se vám pak vrátí zpět v podobě povzbuzení, rad a pomoci pro vás.

A nakonec… budťe připraveni na „flow“

Přihlásili jste se do nové komunity, založili jste si profil, pomalu si osaháváte své „domácí studio“ nebo přemýšlíte, kterou svojí nahrávkou byste se představili? Samozřejmě nikdo nezaručí, že se hned na „první dobrou“ dostanete do té správné party. Pokud se to ale podaří, připravte se na spoustu nových zkušeností a ano – ten strhující pocit, kdy vám společně pod rukama vzniká nová hudba, je možné zažít i na dálku. Navíc když natočíte písničku, kde kytaru nahrál kamarád z Británie, vokál nazpívala zpěvačka z Hawaie, vy jste přidali basu, bubeník ze Sydney bicí a finální mix vznikl v New Yorku, začnete se možná na mapu světa dívat úplně jinak.

Všechny nahrávky v tomto článku vznikaly jako online spolupráce hudebníků z Evropy, USA, Austrálie a dalších zemí v rámci VIP fóra webu www.recordingrevolution.com. Tato platforma bohužel v letošním roce končí, na Youtube ale najdete mnoho jejich videí o domácím nahrávání. Většina muzikantů se naživo nikdy nepotkala, přesto zde během asi pěti let fungování komunity vznikly stovky coverů i autorských písní a navázaná tvůrčí spolupráce v mnoha případech pokračuje i po „oficiálním“ ukončení činnosti webu.