Acute Dose: Podle žánru skládají většinou jen lidi bez vize

Brněnští Acute Dose produkují osobitou, odvážnou směs žánrů, chytrých zvratů a obratů, avšak stále s chytlavým nádechem. Jsou kapelou balancující někde mezi frenetickou post-punkovou muzikou a hudbou futuristických večírků. Jejich energie ohromila i fanoušky festivalu Bush v Maďarsku nebo na slovinském Mentu. A v rámci Resistor Sound Sessions, kterou zvučím, okouzlili i mě. O odpovědi na mé otázky se podělila kompletní kapela: David Pšenčík (zpěv, kytara), Lukáš Palán (kytara, zpěv, keyboardy), Jacob Filipe (bicí) i nový basák Tomáš Bateško.

Jak byste popsali hudební chemii mezi členy vaší kapely? Bylo tam okamžité propojení, nebo se to vyvíjelo pomalu?

JF: Každý vaří svoji alchymii a samotný elixír potom donese do laboratoře, kde se konají pokusy.

DP: Nějaká estetika této kapely vznikla už dávno někde v začátcích, ke které se stále připojujeme. To neznamená ale, že to nemá žádný vývoj. Díky třeba novým členům a nebo stárnutí.

Proces psaní nové písničky u vás začíná jak? Jamujete, nebo pracujete na předem připravených kompozicích?

DP: Občas někdo nějaký ze svých nápadů nezapomene a donese. Nechci se moc chlubit, ale já jsem jich pár dones. Třeba moje životní dílo First Rap. Lepší poezii jsem ještě nevymyslel a kdybychom to okolo nevyjamovali, tak by to nikdy v rádiu nehrálo.

LP: Buď mám celou písničku v hlavě a snažím se ostatním tu informaci předat, nebo se naopak nechám vést představou někoho jinýho.

Když píšete, je pro vás důležitý žánr?

JF: Lexikon nápadů a zvuků je otevřený, ohebný, přátelský a motivační.

TB: Nie, voľnosť je hlavná.

LP: Podle žánru skládají většinou jen lidi bez vize. DP: Já už se narodil jako rocker.

Ve skladbě Boom z nadcházejícího alba Overdose si zahostoval také Jiří Machů z Killiekrankie...

Jaká témata objevujete svými texty?

LP: Nejčastěji používáme metodu automatického psaní s velkou dávkou primitivismu. Ať už to tak zamýšlíme nebo ne, stejně jsou nakonec všechny texty o lásce a sebepoznání.

DP: Ironie životů, trochu srandy, něco ze srdíčka, taky nějaký pohádky a důležité události...

Zajímá vás třeba politika?

LP: Jako občané se aktivně o politiku zajímáme. V Acute Dose pro ni místo není.

DP: Každý člen kapely má svou politickou moc, kterou získal násilím či volbou ostatních členů kapely.

Myslíte si, že by měly být kapely politicky angažované nebo alespoň se politikou zabývat ve svých textech?

LP: Když má někdo potřebu do svojí hudby promítat politické názory, nebo komentovat aktuální dění, je to jeho věc. My tím netrpíme. Ve psaní songů o politice nevidím nic honosného.

DP: Hudba není názor. Kapela může mít názor. Každý má názor.

Jaký byl poslední ohromující koncert, který jste viděli?

JF: Pouliční kabaret v Bratislavě.

TB: Piniol a Ni v Prahe.

LP: Never Sol v Ústí nad Labem.

DP: Vojdi v Blavě a taky Lubomyr Melnyk.

Jak byste popsali současné hudební klima v Česku?

JF: Je zataženo a jen občas vykoukne paprsek světla.

LP: Všude kolem jsou muzikanti, kteří čekají na letišti, až se zlepší počasí.

DP: Už dlouho nepadaly trakaře.

Jaký je váš čínský horoskop? Myslíte si, že vás popisuje správně?

JF: Had, ale bral bych vepře.

DP: Nechci to radši ani číst.

LP: Čínský horoskop je pro mě jedno velký zklamání.

V klipu k dalšímu singlu Metal Gear z desky Overdose těží Acute Dose z estetiky black metalu...

Kdyby byla vaše hudba jídlo, v jaké restauraci by se servírovalo?

LP: Nablýskaný bistro s junk foodem.

DP: No tak to přesně naopak! A nebo nádražka.

Pokud byste mohli zorganizovat line-up Festivalu snů, jaké umělce a kapely byste si vybrali?

Alicia Keys, Beyonce, Rihanna, Selena Gomez, Bebe Rexha.

Je v Zemi slepých jednooký králem?

TB: Prekliaty kráľ.

DP: Takhle to nevidím.

Nějaké plány pro kapelu do budoucna? Máte nějaký velký plán?

DP: Tento rok vydáme hodně barevnou muziku a momentálně připravujeme turné po Francii. Grand plán je nezastavovat.

Nějaká rada pro mladé začínající kapely?

TB: Robte originálnu muziku.

LP: Srovnávejte se jen sami se sebou.

DP: Dělejte to kvůli holkám.