Adam Bomb zhmotnil svůj koncertní sen

Tuzemským rockovým fanouškům je jméno Adam Bomb zcela jistě známé. Kytarista, zpěvák a skladatel, rodák ze Seattlu, v jehož životopise najdeme i spolupráci s rockovými velikány Cliffem Williamsem (AC/DC), Johnem Paul Jonesem (Led Zeppelin), Michaelem Monroem, Mickem Taylorem (Rolling Stones) a spoustou dalších, je v našich končinách častým hostem a pravidelně sem jezdí koncertovat. Jeho vystoupení jsou čistou oslavou rock'n'rollu a jeho pódiová show plná pyrotechniky a hlasitých sól je vždy příslibem nezapomenutelné události. Tento zážitek se nyní pokouší zachytit prostřednictvím koncertní desky.

Nejde tak zcela o klasický živák. Adam a jeho současní spoluhráči Kozzy Havokk (baskytara) a Kid Leo (bicí) v podstatě zaznamenali svůj koncertní set, s nímž v posledních letech cestovali po Evropě. Publikum bylo zjevně přidáno ve studiu, aby iluze živého vystoupení byla kompletní. Někdy tato skutečnost působí trochu lacině, jindy však skandující fanoušci dělají danou skladbu šťavňatější. Inspirací zjevně byla deska Alive! od Kiss. Mimochodem, Adam Bomb se o místo v této newyorské legendě v dávné minulosti ucházel. 

Hodina a čtvrt v podstatě ve zkratce mapuje Adamovu sólovou dráhu. Po stylovém uvedení do „ringu“ a následné instrumentálce Last Night On Earth Bomb a spol. naservírují říznou I'm On It z alba Get Animal. Z této desky pak následně zazní ještě Might Makes Right a Shake The Earth.

Potěší stounovsky laděná skladba Lyin' With Dogs z poněkud nedoceněné nahrávky New York Times, na níž se svého času podílel také Mick Taylor nebo dvorní kytarista Billyho Idola Steve Stevens. Největší sílu ale mají songy z Adamova raného období, S.S.T. a především pak hymna I Want My Heavy Metal.

V bubenickém sóle předvede své umění talentovaný Kid Leo. Zde však hlasy publika působí spíše jako rušivý element. Dojde také na Adamovy kytarové orgie, při nichž nesmí chybět Erupce Eddieho Van Halena. V Rock Like Fuck je kapela doslova jako urvaná ze řetězu a kdo viděl alespoň jedno Bombovo živé vystoupení, ten ví, že píseň patří ke zlatému hřebu jeho koncertního programu. Úplný závěr pak obstarává syrová verze balady One Punch Can Change The Fight.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Adam Bomb se sice nikdy neprodral mezi takzvanou rockovou špičku, jeho tvorba zato ale neutrpěla žádné zásahy „shora“ a nemusel se tak přizpůsobovat doporučením managementu. A hlavně, jeho koncerty jsou o to autentičtější, syrovější a divočejší.

Adam Bomb je možná jedním z posledních rockerů, kteří se ve stylu starých bluesmanů, Chucka Berryho či Johnnyho Thunderse, toulají po světě a se spřízněnými muzikantskými dušemi rozdávají své hudební nadšení. Touhle deskou si udělal radost a splnil si svůj sen (Livedream).

Produkci svěřil zkušenému Dieterovi Dierksovi, který v minulém století dopomohl k úspěchu Scorpions, ale spolupracoval například i s Die Toten Hosen nebo Accept. Livedream je zábavná deska, která milovníky starých rockových klasiků rozhodně nebude nudit.

Adam Bomb – Livedream

Black Chrome, 00:60:14

rock

75 %