Adam Schiller: Neodolatelný šarm a hudební neumětelství

Pojem country u nás stále ještě vyvolává v tom lepším případě dojem Michala Tučného, v horším pak rovnou zábavovky a dovádění v country hospodě v Horní Dolní. Přitom alternativní country a nejrůznější odnože mají na tuzemské hudební scéně pevné místo. O tom svědčí třeba Psycho Therapy Fest ve Vrchlabí, Drive scéna na Colours of Ostrava a množství menších i větších akcí v průběhu roku. Více k tématu od jednoho z nejpovolanějších - basisty Adama Schillera. A pár tipů na hudební filmy jako bonus.

Co se ti vybaví, když slyšíš slovo "country"?
Osobně si představuji Hanka Williamse, Johnnyho Cashe, Waylona Jenningse nebo Davida Allana Coea, pokud tedy beru ty nejznámější. Mám rád, když se míchá s punkem, o což jsme se myslím pokoušeli i právě s Moonshine Howlers. Mistrama v oboru jsou Goddamn Gallows, což už je spíš hardcore s valchou a banjem. Nicméně ty moderní sračky, co si říkaj country, jsou odpornost sama. Country Girl od Luka Bryana je tak debilní song, že se skvěle hodí ke sborovýmu zpěvu celý kapelní dodávky při cestě z koncertu po požití dvanácti piv.

Vídáme tě s kontrabasem, což není zrovna nástroj, se kterým se v dětství klasicky začíná. Jak to bylo u tebe?
Asi ve třetí třídě jsem začal hrát na klavír. Ve čtrnácti mi klavír nepřišel dostatečně punkovej a vzal jsem si do ruky baskytaru. Založili jsme s kámošema ze základky první kapelu a byli jsme takový nuly, že jsme nebyli schopný ani ten punk zahrát. Hudbu jsem poslouchal odjakživa, ale jakmile jsem slyšel poprvý desku London Calling od Clash asi ve třinácti, tak jsem byl chycenej. Joe Strummer a Johnny Cash jsou asi muzikanti, co mě ovlivnili nejvíc, dejme tomu. V patnácti jsem potkal Vojtu Woodyho Trojáka a po pár dnech jsme založili The Rocket Dogz, což vyústilo v moje pořízení prvního polorozpadlýho kontrabasu za litr. Od tý doby se snažim předstírat, že na to umím.

Tu polorozpadlinu pořád vlastníš? A chodil jsi vůbec někdy na lekce basy, nebo jsi samouk?
Na lekce jsem nikdy nechodil, poněvadž ten nesmysl, co hraju já, by mě stejně nikdo nenaučil. Mám už jenom jeden kontrabas, ten druhej jsem po hraní roztřískal a pak hodil do Vltavy. Pak mám ještě baskytaru, aby se neřeklo...

Co je to za typ?
Pár jsem jich ve svým životě měl. Teď mám Epiphone Blackbird, za což se mi většina lidí směje a stejně na ni moc neumím.

Jsi součástí české alt country scény. Jak ses k ní přimotal? Hillbilly, rockabilly, psychobilly – stále ještě ne tak zcela známé pojmy. Můžeš vysvětlit specifika?
Nevím, co přesně je alt country, nicméně rockabilly a psychobilly jsou samostatný žánry, ale ono je to asi jedno. Rockabilly nepřímo vychází z hillbilly a vzniklo v padesátých letech, psychobilly je kombinace rockabilly a punku. Chápu, že touhle otázkou je asi myšleno moje spojení s kapelou The Moonshine Howlers, kterou jsem založil asi 2011, páč mi přišlo, že se tady hraje furt to samý dokola. Poslouchal jsem Hanka III, Boba Wayna apod. Ten nápad jsme měli spolu s Filipem z Twisted Rod a následně jsme se sešli s Rafanem, kterýho zná celej vesmír. Nabrali jsme pár dalších muzikantů a vznikla kapela. Od konce roku 2016 však řešíme, co bude dál, jelikož Filip odešel.

Ty to teď roztáčíš i v dalším uskupení…
V současnosti hraju jen s Queens of Everything, což je takovej zábavnej cirkus s dechama, kontrabasem a tak. Před necelým půlrokem mě vzali pod křídla, a já jim to oplácím svým neodolatelným šarmem a hudebním neumětelstvím. Teď tvoříme nový songy a chystáme několik podstatných novinek, tak doporučuju sledovat internety!

Sám také koncerty organizuješ, baví tě to, nebo se to stalo nutností v rámci tvé hudební kariéry?
Moc je neorganizuju, spíš vždycky někoho ukecám, ať se mnou něco spáchá. Všechno, co jsem dělal, jsem dělal jako legraci a radost pro sebe a kámoše. Čas od času dohodim něco zajímavýho na Mighty Sounds, když mě něco napadne.

Jako třeba?
Jako třeba Boba Wayna, kterej tam hrál poprvý asi před pěti lety. Od tý doby hraje na Mighty Sounds pravidelně a v Praze taky. Hrál mi třeba minulej rok na oslavě narozenin.

Wayne naposledy vystoupil v pražském klubu Buben, žánrově výjimečném místě s geniem loci, kde se pořádaly vinylové burzy i legendární koncerty. Ten ale v těchto dnech bohužel končí. Což předpokládám ty, i celá komunita kolem, oplakáváte....
No oplakáváme…Novej majitel baárku je prostě holt nekulturní nula. Oplakávat Buben není vůbec na místě, naopak je třeba dělat všechno pro to, aby Buben mohl fungovat i nadále. Proto pojďme společně najít prostory, kde můžeme pokračovat v našich oblíbených ejchuchů!

Nejlepší koncert tvýho života?
Nejlepší koncert vlastní bych rád vyzdvihnul, nicméně si jich bohužel hodně nepamatuju, protože jsem opilec. Takže všechny koncerty na Mighty Sounds - což je jeden z nejlepších vynálezů týhle planety.

Není tajemstvím, že děláš pro HBO CZ, nedávno jsi mi říkal hned o několika hudebních filmech, které stojí za zhlédnutí. Můžeš hodit pár tipů pro ostatní muzikanty?
Sing Street !!! Naprosto genialni feel-good biják, kouzelnej jak hříva jednorožce, plnej 80's hitovek... Pak třeba ještě London Town, kterej potěší především fanoušky Clash a jejich songů. Scénáristicky je to slabší, ale zase nic, co by urazilo...