AER Alpha: kéž jsou všechny bytosti štastny

Pokud jste se vydali cestou hraní na akustický nástroj v hlasitější kapele, správný překlad rčení „pain in the ass“ znáte. Přemlouvat bubeníka, jestli by to nešlo potišeji, zvukaře, jestli odposlech by nešel víc (nešel, protože to vazbí), koukat na lidi, kteří už čekají, až se nazvučíte... Vždycky je někdo trochu nešťastný. Německá firma AER přitom už řadu let nabízí doslova lehké řešení.

Proč to tahat?

Protože to nemá ani sedm kilo, má to hezký batoh s popruhem a stojí to za ten klid. Tolik krátká odpověď. Delší jsem si prošel sám.

Fáze 1. Vyřeší to zvukař, prostě jen zapojím a jedu. Vyzkoušeno s Furchem a L.R. Baggs Anthem. No, nejde to. Dolů jde signál jakžtakž, ale nakonec vás sundá zvukař, kterej přizná, že „má jen jednu cestu do odposlechu, a buď se víc uslyší zpěvačka, nebo vy“. Máte na krku něco k pade tisícům a je to stejně jedno. Vyzkoušeno za vás. V lepším případě nakonec nahoru smysluplně něco přijde, ale nesedí barva zkusu atd. Prostě nemáte věci pod kontrolou.

Fáze 2. Vlastní DI Box. Ok, hlasitost, vazbení a barvu máte pod kontrolou vy (aspoň teda máte důvod si to myslet), ale odposlech ne. Což je pro mne jako primárně elektrického kytaristu zvyklého aspoň nahoře hrát na svůj zvuk, problém. Chci se slyšet a chci se slyšet tak, aby se mi to líbilo.

Fáze 3. Akustické kombo, v mém případě AER Alpha 40. A ano, 40 wattů je dost i přes bubeníka. Ale dělají i silnější, dejte si pozor, jaký přesně typ zkoušíte/kupujete.

Jak to funguje?

Asi nejvíc to v mém případě popisuje ne moc hezké slovo příposlech. Na pódiu se slyšíte, zvukařovi posíláte kvalitní signál, který máte +/- pod kontrolou. Samozřejmě, pokud někde hrajete sami, je to celé vaše (a i na to je 40 wattů dost).

Kombo má dva vstupy. Vstup 1 je kombi, snese mikrofon i linku, druhý vstup jen linka. Korekce jsou stejně pro oba kanály. To někoho vede ke koupi dražších a větších řešení. Já to (střídám s Furchem ještě nylonového Godina) řeším pozůstatkem z fáze 2 – celkem pěkným aku DI boxem, který mám jako předzesilovač k druhé kytaře. Zatím v pohodě. Těch sedm kilo a celkem slušnou cenu se mi nechtělo minout. Kombo má efektovou smyčku i výstup na sluchátka.

Jak to hraje?

Prakticky. Jak jsem psal. Zvukově to zcela věrně přenáší zvuk nástrojů, a to od modu transparentně až po možnost zvuk dle potřeby dobarvit. Jsem jenom pouhý kytarista, takže skromně říkám - je to blbuvzdorné až až. Ani při lehce debilním nastavení všeho nejde zvuk moc pokazit. Zkusil jsem to použít i při domácím nahrávání a nepřekvapilo – pořád hezký zvuk, ale trochu overkill pro takovou situaci.

Jako elektrického kytaristu (12 palců a nikdy jinak, teda kromě 10 palců) mě potěšilo, že i osm palců hraje hezky a basy tam jsou velmi citelné a čitelné. Vedle Furcha a nylonového Godina jsem zapojil ještě piezzo z Godina LGX a jednu lubovku. Na všechno AER našlo odpověď, nebál bych se na to odehrát koncert. Kromě zkreslení (surprise, surprise) se to dobře snáší s efekty a smyčka je dobrý nápad. Včetně ovladače fx return, kterým si pohlídáte mix efektů do svého zvuku.

Závěr

Verdikt je jasný – tohle řešení je cesta k nalezení více štěstí pro více lidí, kteří se jinak trápí se zvučením akustiky. Myslím, že by to mohlo přispět k zakopání příkopů mezi námi aku kytaristy a zvukaři. Tak ladnou plavbu hmatníkem!