Album Noční obraz Vladimíra Mišíka je pestré písničkářské blues
Přestože Vladimír Mišík ukončil ze zdravotních důvodů koncertní kariéru, do důchodu se ale ještě zdaleka nechystá. S producentem Petrem Ostrouchovem a jeho kapelou Blue Shadows připravil čtrnáct nových písniček, jimž nechybí profesionální muzicírování, nečekané aranže i podmanivé bluesové modulace, zabalené do radostné melancholie stárnoucího bigbítového matadora.
Jestliže v úvodní písni Krok sun krok o sobě Mišík zpívá, že je důchodce, navíc s placatkou v kapse rumu, nemusí o tom nikoho bůhvíjak přesvědčovat. Nadhled a lehká ironie tu dávají na frak nostalgii, na kterou by měl Mišík dávno nárok. Středně rychlé tempo tu v různých obměnách udává taneční krok a nabízí prostor plejádě nástrojů, které se umí chytit příležitosti v hodný okamžik. Těžištěm desky jsou ale Mišíkovy texty a další zhudebněné básně. Vypravěčský básnický přednes si drží svoje metrum. Volné verše plynou, bez refrénů ukolébávají svou krásou a civilní majestátností. Mišík opět sahá po svých vzorech – básnících Josefu Kainarovi, Václavu Hraběti, Františku Gellnerovi, nově po Janu Skácelovi, Františku Hrubínovi či Jiřímu Ortenovi.
Básně jsou hudebně protkané všemi možnými styly. Ve skladbě Nad útesem dění zní po irsku altová flétna, Vánoční pohlednice či Hrubínův Dech jsou podmanivé tulácké balady, v Šedesátých letech se vrací k mládí a bigbandovému blues, folkrockové atmosféry se drží Sen, ověnčený sóly i konečně slyšitelným refrénem. Hold vzdává Mišík v závěrečné Děkuji, napsané a věnované zemřelému Davidovi Stypkovi.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Album Noční obraz zdobí řada hostů, ba i zahraničního renomé. Kytarista a hráč na bouzouki Dónal Lunny (Mark Knopfler, Sinéad O'Connor), další Irčan a odborník na irské loketní dudy Davy Spillane, gospelový band The Blind Boys Of Alabama, hráč na dobro Jerry Douglas, ti všichni doplňují skvělou muzikantskou sestavu Blue Shadows, ale i jazzmany – saxofonistu Petra Kalfuse a trumpetistu Miroslava Hloucala. V roli doprovodných zpěváků tu v pozadí zaznívají hlasy Lenky Dusilové, Lenky Nové nebo Roberta Křesťana. Prostor dostávají i hammondky Ondřeje Pivce či dechová sekce hornisty Radka Baboráka.
Dohromady se jedná o pestrou směsici bluesu, country, gospelu, bluegrassu, rocku či popu. Jemnější doteky rezonátorových kytar střídají sem tam ostřejší riffy, temná dynamika proudí z rytmiky či z aranžerských vychytávek dalších nástrojů. Autor hudby Petr Ostrouchov se dokonale trefil do Mišíkovy atmosféry; snových obrazů, tuláckých epopejí i civilní lyriky.
Vladimír Mišík – Noční obraz
Animal Music 47:05
Blues/folk/gospel
90 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
