Amelie Siba na nové desce porcuje vztek metalovými ingrediencemi
Po pěti letech od vydání debutu se Amelie Siba proměnila z křehké dívenky v sebevědomou hudebnici, která si jde vlastní cestou. To je i případ čtvrtého alba This may be the only way 2 heaven, které tuto skutečnost demonstruje prolnutím písničkového fundamentu autorky s metalovými hudebními postupy. Originální koncept, který žije svébytným životem.
Když jsem v roce 2020 recenzoval debutovou kolekci Dye My Hair, měla tehdy 17letá Amelie Siba vše před sebou. V dobrém i zlém. Za uplynulých pět let autorka ušla dlouhou cestu, během které si odnesla za svou práci řadu ocenění, tuny zkušeností, které pochopitelně vyjukaného zelenáče přetvořily do podoby výrazně sebevědomějšího autora vzpírajícího se obecným i osobním očekáváním. Už minulé album Gently Double A nesmělou kovbojku přetvořilo do podoby zvukové experimentátorky. V této poloze Amelie setrvává i na letošní novince This may be the only way 2 heaven, i když přes metalové hradby k nám probleskuje mnohem více předchozí křehké písničkářky.
Tisková zpráva o nové desce hovoří jako o „bezpečném prostoru pro otevřenou konverzaci o vlivu společnosti na duševní zdraví“. Jak přijmout jako teenager před očima hudební veřejnosti tlak na svou tvorbu i život s ní spojený? Jak obstát sám před sebou, zachovat si svou vlastní tvář v době, která klade na dospívající mnohem více nároků než na předchozí generace? Tato témata Amelie Siba na nové desce komunikuje. Přiznává potřebu terapií a medikace na cestě porozumět sama sobě a postavit se pevněji na vlastní nohy. Už před rokem Siba naznačila, že nová deska bude komunikovat témata neromantické lásky nebo přátelství. V pár dní starém rozhovoru v pořadu Špína na Radiu Wave pak potvrzuje, že právě ukotvení mezi pravými přáteli, společné prožívání každodenních maličkostí, je stále důležitým aspektem, který album This may be the only way 2 heaven tvaroval. Nenadbíhá posluchači. Je ale o to upřímnější, opravdovější.
Co na desce jako muzikanti oceníte?
Se základním nastavením koresponduje i hudební podoba alba. Které žánry automaticky pracují s hrubými emocemi? Metal, punk, hardcore… Právě do těchto ranků autorka nahlédla skrze internetové tutoriály. Vyzkoušela si, jak se tvoří dvojkopákové bicí, řádně podladěná kytarová kila a tyto své skici využila při tvorbě nových nahrávek. Když se sebe dostat nahromaděnou tenzi, tak stylově!
Nečekejte ale od Amelie hudbu vhodnou na Brutal Assault nebo Obscene Extreme. Amelie není metalová diva navlečená do kožených šatů máchající stylově svými vlasy do kytarových sól. Využitím metalových ingrediencí sleduje jiné cíle. Snaží se především vystoupit z předem narýsované hudební dráhy, na kterou ji po prvních letech fungování postavila řada posluchačů i hudebních profesionálů. I z toho titulu dnes první dvě desky Siby na streamovacích platformách nenajdeme. Autorka je zkrátka jinde. Nechce se ohlížet nazpátek a i hudební forma, kterou na posledních dvou deskách zvolila, na tuto skutečnost upozorňuje.
Přesto, i když se protagonistka vzpírá tradiční škatulce romantické indie písničkářky, jemnost z její hudby nezmizela. Je jen více poprášena popelem a přesazena z rozkvetlé zahrady do podzemního klubu. Výsledkem je originální kolekce, která je rozkročena mezi několika světy a nabízí netuctový pohled na cestě talentované hudebnice. Jak naznačuje název, cesty Páně jsou tu a tam podivuhodnější, než se na první pohled či poslech zdá.
Amelie Siba – This may be the only way 2 heaven
Day After; 2025; 24:07
75 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
