Analogue Solutions: syntezátory od Carpentera se neomrzí

Když se řekne Analogue Solutions, milovníci analogových synthů zastříhají ušima. Anglická firma sice nepatří mezi tak kultovní jako Moog, Oberheim a Sequential, nestála za žádným vysloveně převratným designem, a na rozdíl od Korgu neprodukuje nástroje jako na běžícím pásu, ovšem modří dávno vědí – nástroje od Analogue Solutions představují nejen záruku kvality, ale také nabízejí leccos, co je jinde nedostupné.

Asi nejvíc upoutá mamutí syntezátor Colossus, který působí jako ovládací pult kosmické lodě. Spojuje ARP 2500 s VCS 3 od EMS, který používali Pink Floyd. Jasně, že tohle je spíše na podívání a noční sny, protože málokdo má přebytečných 25 000 liber. Ale kdo si chce vyzkoušet ovládání pomocí speciální propojovací matice nebo mřížky, které se nakonec moc nevžilo, spíše se rozšířilo názornější propojování patchovými kabely, může zkusit Vostok. A vzhledem k současné oblibě modulárů se sluší připomenout, že firma byla jednou z prvních, která začala nabízet eurorackové moduly. Alespoň to uvádí na svých stránkách.

Firmu založil v roce 1993 milovník analogových syntezátorů a automatických bubeníků Tom Carpenter, který je nejen využíval pro vlastní produkci, ale také opravoval a prodával. Neboť výrobců eurorackových modulů přibývalo jako hub po dešti, začal se Carpenter soustředit na syntezátory, často semimodulární, ve kterých uplatnil své zkušenosti z navrhování modulů, ale také dokázal vymyslet chytré propojení. Věděl, co muzikanti chtějí a co jim mnohdy výrobci nenabízejí, což mu zajistilo klientelu.

Důraz klade na kvalitu a tradiční pojetí, kdy je celá signálová cesta analogová a analogové jsou i nízkofrekvenční oscilátory a generátory obálek. Z tohoto důvodu taky nemají výroby od Analogue Solutions žádnou paměť, kam by si lidé mohli uložit vytvořené zvuky, nelze si tedy probírat desítkami firemních zvuků, ale zase to uživatele nutí si vytvořit vlastní zvuk. Tento přístup s úspěchem uplatila i Arturia u svého MiniBrutu, ovšem výrobky Analogue Solutions patří zvukově do úplně jiné ligy. Z nástrojů je patrná solidnost, žádné křehké plasty, ale kovová šasi. Potenciometry se neviklají, člověk se nebojí nástrojů od Carpentera dotknout a nemusí uvažovat, jestli na jejich ovládání nemá příliš tlusté prsty, jak jsou všechny ovládací prvky v rámci miniaturizace co nejmenší a na sebe natlačené. Prostě nástroje na živé hraní.

Jedním z nejúspěšnějších syntezátorů je dvouoscilátorový Nyborg se suboscilátorem, jedním LFO obvodem, který lze zaměnit za generátor šumu, filtrem a dvěma obálkami. Prostě monofonní klasika, se kterou lze vytvořit vše, co je třeba – hutné basové doprovody i ostré leady. Jasně, že se podobné syntezátory dají sehnat výrazně laciněji, ovšem ne v takové kvalitě. A přestože je Nyborg napěťově řízený, dá se ovládat i pomocí MIDI z nějakého dobrého masterkeyboardu.

Aktuálně nabízený Nyborg 24 využívá moogovský dynamický tranzistorový filtr se strmostí 24dB, který zajišťuje hutný zvuk. Dříve se také vyráběla verze Nyborg 12, která měla filtr typu SEM se strmostí 12 dB. Ten se sice nedá dostat do samooscilace, ale má hezký jemný zvuk známý ze syntezátorů Oberheim.

Větší možnosti nabízí tříoscilátorový Fusebox, který má právě SEM filtr se čtyřmi různými módy (klasická dolní propust, horní propust, pásmová propust a notch). LFO oscilátor má i nastavitelné zpoždění nástupy a nástroj má speciální generátor intervalů, který umožňuje nastavit čtyři různé výšky tónů, což se hodí při arpeggiích, přičemž arpeggiator je využitelný i jako sekvencer. I když je základní architektura moogovská, můžeme tak tvořit i opakující se smyčky a la Roland SH-101. Vestavěn je i paternator, což je takový generátor rytmu spojující arpeggiator s osmikrokovým gate sekvencerem s nezávislým taktováním. To už je docela monstrum, přičemž možnosti umocňuje semimodulární architektura, kdy lze základní propojení obejít a vytvořit si vlastní.

Ještě zajímavější je dvouoscilátorový Impulse Command určený pro tvorbu smyček. Má šestnáctikrokový sekvencer a je stereofonní, má duální filtr a dva LFO obvody. Možnosti rozšiřují ještě digitální reverb a hall. Jeho ovládání je však méně intuitivní, kvůli unikátnímu pojetí, jaké se tu dosud neobjevilo, se nedrží zažitých tradic a architektury. Ale pro tvorbu zajímavých smyček včetně rytmických je jako stvořený.

Firma ovšem nabízí i mnohem další zajímavé nástroje, jako je výše zmiňovaný Vostok, který se dočkal už čtvrté generace. Má tři oscilátory se suboscilátorem, dva nízkofrekvenční oscilátory, kruhový modulátor, dvě obálky a zdroj šumu a vestavěné pružinový reverb se třemi pružinami. Propojení se se dělá pomocí matice.

Kdo si chce užít zvuku výrobků Analogue Solutions, aniž by si je chtěl kupovat, vzhledem ke kvalitě nepatří k nejlevnějším, může využít jeden ze dvou synthbloků. Mr. Hyde je samostatný filtr se strmostí 12 dB na oktávu. Je to stejný filtr, jaký je ve Fuseboxu. Sloužit může jako samostatná efektová krabička, ale jeho parametry také lze měnit pomocí napěťového řízení z modulárního syntezátoru. Druhým podobně koncipovaným synthblokem je Dr. Strangelove, což je kruhový modulátor, jaký je ve Vostoku, který spojený nízkofrekvenčním oscilátorem.

Oba synthbloky byly nominované na nejlepší efektové procesory za rok 2017. Jsou menší než ostatní nástroje, ale ne zas tak, aby se špatně ovládaly. Mají stejnou velikost jako už nevyráběný jednooscilátorový Treadstone se subsocilátorem, generátorem šumu a nízkofrekvenčním oscilátorem, jenž se už bohužel nevyrábí ani v eurorackové verzi. Protože oscilátor nabízel i pulsy s modulací, měl bohatý zvuk a plnost mu dodával filtr typu SSM2044, jaký byl v Korgu Poly Six. Možnosti rozšiřoval digitální delay.

Jasně, že si lze užít i za výrazně méně peněz, než kolik stojí syntezátory od Analogue Solutions, a možná bude i větší zábava, když se budou procházet všechny firemní banky, ale nástroje od Carpentera se neomrzí, jejich zvuk nezačne být naráz protivní nebo tenký a je u nich menší nebezpečí, že se pokazí jako u kopií architektur klasických nástrojů za pakatel.