Andrej Šeban připravil barevnou a trefnou písničkářskou desku

Andrej Šeban je známý především jako unikátní kytarista. Sideman Deža Ursinyho, Petera Lipy a člen Banketu Richarda Müllera, autor scénické hudby nebo kompozic pro film či rozhlas, je ovšem také zajímavý sólový autor, což nám v pravidelných intervalech připomíná. V letošním roce se vrátil znovu k písničkovému tvaru na albu Rock and Roll z Rači – a tento návrat opravdu stojí za to.

Solitér Andrej Šeban se v nedávné době stáhnul více do pozadí, aby se vrátil v loňském roce opulentním instrumentálním trojalbem Triplet, kde se autor snažil oprostit od konkrétních harmonií, melodií a rytmů. Výsledkem byl nelehce přístupný experiment, jak sám Andrej napsal „kino pro uši“. O to větší překvapení je fakt, že rok poté přichází ten samý muzikant s písničkovým albem, které i přes nesporné hračičkovství je přístupné širokému okruhu posluchačů. Režisér Juraj Johanides ho v dokumentu Časozber charakterizoval jako „vypravěče, který je schopný předkládat příběhy nejen o sobě, ale také o celé generaci, kterou reprezentuje“. Tuto schopnost, v několika řádcích vystihnout jistý příběh, neztratil letos 58letý multiinstrumentalista ani na novince Rock and Roll z Rači.

Andrej Šeban nikdy neopustil průběžné zaznamenávání nápadů, které letošní deska shrnuje. Introvertní, ale i široce společensky diskutované. Přiznává se k dětským snům („Chcel jsem byť aj bluesman, a rodiča biely, jak múka v kuchyni, nedokážem byť iný“ – Princ), ironicky glosuje snahy kolegů být někým jiným, než ve skutečnosti jsou („Hlava v L. A. a nohy v obývačke, pri zapnutej telke… we’re from Bratislava… and we feel like black musicians“ – Rock and Roll z Rači), hraje si s asociacemi i vlastní zkušeností („Láska je kozmická věc, ale prachy si za ni nekoupíš…“ – Ing. Láska) a často se obecně stočí k současné situaci na Slovensku („Už ma to nebaví, platiť tomuto štátu... Rozbité nemocnice, rozbité školy, rozbité cesty, rozbité vzťahy“ – Vodomer). I když Andrej v rozhovorech tvrdí, že masmédia nesleduje, odhadnout aktuální klima ve společnosti očima nejen své generace dokáže dokonale.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Rock and Roll z Rači je věru sólové album. Šeban si nahrál všechny nástroje i nazpíval všechny vokální party. Pouze mix a mastering svěřil do rukou kolegů a o kresby graficky jednoduchého obalu se postaral Maňo Vredík. Od Andreje na jeho vlastní desce můžeme dostat jednouché písničky, nebyl by to ale věčný hračička, aby tok písniček nenabourával aranžérskými legráckami. Na tomto albu se i díky příklonu k elektronice přibližuje k jisté tváři podobně eklektického rukopisu oblíbence Franka Zappy, pro kterého také nic nebylo dostatečně svaté a snaha o nabourání klišé často brala až absurdních rozměrů.

Neustále experimentující autor se základní povahou desky nejvíce přibližuje dvě dekády starému albu Bezvetrie (přestože se tomuto přirovnání sám brání). A to důrazem na písničkovost a osobní povahu skladeb. Jakoby po dvaceti letech sebral na jednu hromadu další porci zkušeností, nálad a názorů a vyvrhnul je na posluchače jako druhý díl hudebního deníku. Přesto je jedná o deník s jinými parametry (po hudební stránce) a s více myšlenkovými vrstvami, které znovu dávají za pravdu kolegovi Johanidesovi: „V této slovenské generaci je jedním z mála silných vypravěčů“.

Andrej Šeban – Rock and Roll z Rači

Slnko rec., 2020, 41:52

Alternativní pop

80 %