Angels & Airwaves natočili své dosud nejlepší album

Lifeforms nabízí alternativní pop-rock, na který jsme u kapely zvyklí, zároveň ale DeLonge avizoval větší důraz na kytary. A skutečně, album vyváženě kombinuje kytary se syntezátory, je plné zvukových vychytávek, propracovaných aranží a nenápadných odkazů na rockovou historii.

I přes všudypřítomnou elektroniku jsou Angels & Airwaves stále rockovou kapelou. Samozřejmě se v celkovém zvuku nesou i prvky z DeLongeovy hudební minulosti, třeba v Kiss & Tell nebo v refrénu hitovky Automatic, která je jinak nasáklá zpěvákovými miláčky The Cure. Při zvolených postupech v Euphoria se pro změnu vybaví Rush, V No More Guns The Who a třeba ve Spellbound slyšíme jasně Depeche Mode. Nejsou to ale sprosté a laciné vvykrádačk. Jde spíš o vtipné zpestření, protože Angels & Airwaves si už stihli vybudovat svůj vlastní zvuk a tvář. Matt Rubano je muž na svém místě a jeho basové party jsou sympatickým obohacením některých skladeb (Restless Soul!). Textová stránka na tom také není špatně, najdou se zde nostalgické kousky, řeší se kontrola střelných zbraní a samozřejmě se dostane i na DeLongeovy oblíbené mimozemské civilizace (Losing My Mind). Bezpochyby jde o jedno z nejlepších alb Angels & Airwaves, ne-li nejlepší.  

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Vynikající produkci a bohatý zvuk. Písně jsou plné překvapení, která objevíte až při opakovaném poslechu. Lifeforms je solidním návratem Angels & Airwaves. DeLonge má pořád čich na chytlavý refrén. Zároveň jeho psaní už není tak přímočaré a s pomocí Ilana Rubina je mnohem vyspělejší a sofistikovanější. 

Angels & Airwaves – Lifeforms

Rise/BMG, 37:48

80 %