Ansámbl s thereminovými matrjoškami hraje Beethovena

Asi nejznámější Beethovenův opus Symfonie č. 9 d moll, se v průběhu let dočkal řady verzí, a to nejen v podání klasických orchestrů. Eklekticky znějící čtvrtá věta Óda na radost (původně báseň Friedricha Schillera), s velmi nosnou melodickou linkou a sborovým zpěvem, zaujala i řadu rockových kapel a instrumentalistů včetně kytaristy Ritchieho Blackmorea, jenž společně s britskými Rainbow použil závěrečné téma ve skladbě Difficult to Cure ze stejnojmenného alba z roku 1981.

Originální cestou se při zpracování finální části symfonie rozhodl vydat japonský skladatel Shin Kusakawa, který tuto větu upravil pro piano a 274členný ansámbl vybavený thereminy ukrytými v matrjoškách. Kromě nástroje, reagujícího na vzdálenost ruky od integrovaného detektoru, měl každý hráč k dispozici také mini-kombo Danelectro N-10 Honeytone. Na videu si můžete poslechnout fragmenty jak "standardního" provedení, tak i část modernější boogie verze.