Asking Alexandria se ztrácejí ve své popové jízdě

Zdá se, že nejen Bring Me The Horizon, ale i kolegové z Asking Alexandria našli svoji novou hudební tvář, tolik odlišnou od svých prvopočátků. Jejich nová deska nabízí rádiovou produkci, velkohubé riffy, čarovné sbory a podmanivé refrény. Zkrátka přesnou ukázku toho, jak lze dnešní metalcore zkomercializovat a přitom se po svém zaprodat.

Like A House On Fire je druhým albem s navrátivším se frontmanem Dannym Worsnopem. Ten jako vokalista ušel pěknou cestu, a srovnáme-li jeho neurvalé, až nenávistné řvaní s výkonem na poslední desce, lze jen kroutit nevěřícně hlavou.

Novinka zní jako kombinace rádiového rocku Maroon 5, Papa Roach a stadionových halekaček Imagine Dragons. Přesto v takových skladbách jako Antisocialist nebo I Don´t Need You lze cítit ještě ten nasraný grunt, jimž tahle britská kapela z Yorku slavila první úspěchy. Autobiografické příběhy Dannyho mají stále svoji vášeň, kytarové riffy nepostrádají punc dynamického moderního rocku i klasické postupy hardrockové školy.

Náladové a introspektivní verše v duchu arénových výkřiků, kazatelských postojů a chytlavých sborů fungují hlavně v první polovině desky. V té druhé na vás jen sem tam vykoukne povedený post-hardcore, který kvintet znásilňuje nejhoršími klišé současného pop rocku.

Staří fanoušci Asking Alexandria možná zapláčou. S přihlédnutím na poslední počiny Linkin Park či zmiňovaných Bring Me The Horizon (Amo), kteří koketují i se synthpopem, je to ale zřejmě cesta, kterou musíme respektovat.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Asking Alexandria se snaží dosáhnout svého cíle, a to napsat chytlavou rádiovou píseň za každou cenu. Ve slušně zkomponovaných baladách, naprogramovaných samplech a arénovém rocku, kterým novinka nevídaně hýří, lze ale stále ocenit skladatelský růst kapely. Skloubit metalové a hardrockové kořeny se současnou popovou produkcí si zcela jistě zaslouží svoji pozornost.

Asking Alexandria – Like A House On Fire

52:04 Sumerian Records

55 %