Autorské právo #1: Co je to kolektivní správa a kde se vzala?
Na stránkách Frontman.cz se potkávají hudebníci – autoři a interpreti, fanoušci hudby, milovníci hudebních nástrojů a techniky, kteří dohromady spoluutváří hudební sektor spolu s dalšími profesemi, jako jsou pořadatelé, zvukaři, promotéři a další. Jsem rád, že jsem dostal příležitost přiblížit další sexy téma hudebního světa, a tím není nic menšího než kolektivní správa!
Kolektivní správci jsou opředení mýty a legendami, často veřejností nenávidění, ale zároveň jsou v současné době ekonomickými nástroji tvůrců-autorů, výkonných umělců i výrobců. Jsou zprostředkovateli licencí mezi uživateli hudby a umělci a v neposlední řadě slouží také jako datová centra. Pojďme si přiblížit, co kolektivní správci jsou, čemu se věnují a proč.
Kolektivní správa: FAQ
Co toto tajemné sousloví znamená?
Jedná se o hromadnou správu licencí k autorským dílům, jejich zprostředkování, a tím následné případné ekonomické zhodnocení. Této činnosti se věnují organizace, které se nazývají kolektivní správci.
Kde se kolektivní správci vzali a proč?
Vznik první organizace zabývající se kolektivní ochranou a správou autorských práv spadá do 18. století a založili ji francouzští dramatici. Autoři měli potřebu hlídat, kde se jejich díla užívají (jsou veřejně prezentována) a za užití svých děl inkasovat autorskou odměnu. Vzhledem k tomu, že nebylo a stále není v silách jednotlivých autorů hlídat, kde všude se jejich díla provozují, vznik kolektivních správců byl tedy dalším logickým krokem. Ve Francii pak také vznikl v roce 1850 první kolektivní správce k hudebním dílům SACEM – Société des auters, compositeurs et éditeurs de musique. Postupně začaly v Evropě vznikat další organizace zabývající se autorským právem, v Československu vznikl jako první Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním v roce 1919.
Kdy vzniká autorství díla?
Podle autorského zákona České republiky se stáváte autorem a majitelem autorských práv ve chvíli, kdy vytvoříte umělecké dílo. Jedná se tedy o duševní vlastnictví. K tomuto dílu se váží různé stupně práv – v základu osobnostní a majetková. Ta se pak následně dělí například na práva výrobce (nahrávky hudby), autorské právo (skladatel, textař) a další. Ochrana autorských práv se řídí Autorským zákonem České republiky. Z něj také vyplývá pověření organizací ke správě a ochraně autorských práv. Toto pověření uděluje Ministerstvo kultury České republiky a v současné době jej má těchto šest kolektivních správců:
- OSA, z.s. – Správce autorských majetkových práv hudebních skladatelů, textařů, hudebních nakladatelů a dědiců autorských majetkových práv
- Intergram, z.s. – Kolektivní správce práv výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů
- OAZA – Ochranná asociace zvukařů-autorů, z.s.
- Dilia – Divadelní, literární, audiovizuální agentura, z.s.
- OOA-S, z.s. – Ochranná organizace autorská – sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl
- Gestor – Ochranný svaz autorský z.s. – výtvarná díla
Výše zmínění kolektivní správci uzavírají licenční smlouvy se subjekty, které využívají chráněná díla, jako jsou televizní a rozhlasové stanice, produkční společnosti, restaurace a další. Následně zajišťují pro své zastupované autory výběr a distribuci autorských odměn za užití podle platných sazebníků a rozúčtovacích řádů. Sazebníky a jejich zdůvodnění zveřejňují jednotliví kolektivní správci na svých webových stránkách. Dalšími činnostmi kolektivních správců jsou ochrana autorských práv a edukační a vzdělávací činnost a informovanost.
Kolektivní správce OSA, INTERGRAM a OAZA si představíme v dalších dílech tohoto seriálu. Posvítíme si také na profesní organizaci SAI – Svaz autorů a interpretů a zamyslíme se nad institucionální podporou hudebního sektoru – jak na tom je teď, jaký má význam a budoucnost.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
