Baskytarová posilovna #10: Hm-G, šestnáctinový funky groove

Hraní na dva nebo dokonce jeden akord je výzvou pro vaši kreativitu při tvorbě basových linek. Čím méně akordů, tím více místa pro basu. Samozřejmě vždy záleží na kontextu, ale primární úkol kvalitní basové linky je vytvářet plochu a texturu pro melodii a harmonii. Pokud se vystřídá více akordů, stačí základní tóny – a basová linka je na světě. Hrajete nějaký postup, který zní melodicky sám o sobě. Pokud ale hrajete na jeden či dva akordy, je dobré si najít melodický postup nebo výrazný motiv v samotné basové lince. 

Náš dnešní příklad je ve funky stylu s bohatým využitím perkusívních a synkopických šestnáctinových patternů. Hrajeme na jednoduché harmonické kolečko Hm-G dur, se střídáním po čtyřech taktech, takže máme celkově osmi-taktový groove. To už je hodně prostoru, který je záhodno nějak smysluplně obsadit. 

Basová linka v Hm využívá tónů mollové pentatoniky, tj. H, D, E, F#, A. Všimněte si rychlé vyhrávky ve druhém taktu, kdy v podstatě zahrajete celou H moll pentatoniku od jejího druhého stupně (tj. tónu D na G struně) ve vertikální sekvenci. V tomto případě využíváme hraní tzv. v boxu, kdy maximálně využijeme pozici levé ruky v poloze a postupujeme od G struny až po E struny v plynulém sestupu. Můžeme tak hrát na tóny bohaté vyhrávky v rychlém sledu a tempu, aniž bychom příliš rušili plynulost groovu. Tento způsob hraní velmi často uplatňují gospeloví baskytaristé, jejichž basové linky jsou plné těchto bleskových, pentatonických, harmonicky neutrálních běhů. Jde zde spíše o zdůraznění šestnáctinové rytmizace a tóny mollové nebo durové pentatoniky jsou skvělým materiálem pro bohatě zdobené basové linky. 

Ve čtvrtém taktu dbejte na důslednou artikulaci přechodových tónů A a F#, které melodicky spojují Hm a G dur tóninu v logickém sledu. Obecně při tvorbě vlastních basových linek zdůrazněte akordickou změnu, kterou předjímáte vždy o takt dříve. Linka tak dostává dynamiku a melodický pohyb, který posouvá skladbu kupředu. 

Tónový materiál pro G dur akord je vlastně G dur stupnice – G, A, H, C, D, E, F#. Rytmicky kopírujete pattern hraný v Hm, jenom nahradíte tóny Hm pentatoniky analogicky tóny G dur stupnice. Pozor na takt č.6, kde máte rychlou vyhrávku s využitím boxu páté polohy. Takt číslo 8 předjímá harmonickou změnu, kdy se vracíte zpátky do Hm přes rychlý chromatický postup A, A# s vyústěním do tóniky H. 

Perkusivní tóny jsou skvělou pomůckou pro vaši pravou ruku, protože vám pomáhají v přesnějším frázováním zejména šestnáctinových postupů. Jelikož groove stojí na patternu základního tónu a oktávy s malou septimou (typický funkový zvuk), tak můžete využívat přirozeného skluzu prstů po strunách při postupu směrem dolů. Např. hrajete základní tón H na E struně s oktávou H na D struně, takže můžete „zahušťovat“ perkusemi na A struně, která k tomu přímo vybízí. 

Zkuste si skluz jedním prstem po strunách – dejte ukazováček na G strunu, zatlumte všechny čtyři struny a poté pouze jděte skrze jednotlivé struny v postupu od G do E. Jedná se jednoduchý a velmi efektivní způsob, jak zahrát perkusivní tóny s využitím skluzu pouze jednoho prstu. Zkuste si stejný postup i s prostředníčkem. 

Cvičte nejdříve pomaleji než je ukázka ve videu, takt po taktu s důrazem na čistotu a správnou délku not. Vyhrávky ve druhém a šestém taktu mají rychlý sled not s využitím vertikálního prstokladu (box), takže si dejte záležet na plynulém provedení.