Baskytarová posilovna #38: kolik máme vlastně tónin?
Před nějakým časem jsem shlédnul stručný rozhovor s basovým virtuózem Victorem Wootenem, kde dává velmi přístupným způsobem nahlédnout do tajů hudební nauky. Hudební teorie je přeci tak jednoduchá! Ten entuziasmus mě upoutal a video mi přineslo pár nových vhledů. Moje znalosti hudební teorie obsáhl Luděk Zenkl, kdy jsem jeho ABC hudební nauky přečetl nesčetněkrát. Praktikující hudebník tam najde vše, co potřebuje vědět. Nicméně, jedna věc mi vrtala hlavou, a to Wootenovo prohlášení o třiceti tóninách. Zamyslel jsem se a natočil video, kde nastiňuji svůj pohled na věc.
Rychlá rekapitulace ohledně pravidel kvintového a kvartového kruhu. Základní tóninou je C dur, která nemá ani křížky, ani béčka. Pokud budeme postupovat v logice kvintového kruhu, budou s každou další tóninou křížky přibývat. Kvinta nahoru od C je G a příslušná tónina G dur má jeden křížek (F#). O další kvintu výš od G je D, takže D dur má dva křížky (F# a C#), a tak dále. Až dospějeme k počtu sedmi křížků u tóniny C# dur – čili všechny tóny od C do H zvýšíme o půltón. Analogicky v postupu po kvartovém kruhu budou přibývat béčka. Od neutrální C dur dospějeme o kvartu výš k F dur s jedním béčkem, dále k Bb dur se dvěma bé a tak dále až po sedm béček v Cb dur – tu můžeme vytvořit tak, že všechny tóny od C do H o půltón snížíme.
Z logiky věci tedy vyplývá, že 7# + 7b + 1 (C dur) nám vychází 15 tónin. A jelikož se k nim přidružují paralelní mollové tóniny, které používají vždy stejný tónový materiál, jen začínají na jiném tónu v dané řadě, tedy C dur = A moll, G dur = E moll a tak dále, dospějeme k číslu 30, stejně jako Victor Wooten v tomto videu:
Má to však jeden háček, respektive tři, vlastně šest. Jelikož H dur v kvintovém kruhu = Cb dur v kvartovém kruhu (brané z pohledu praxe hudebníka, v mém případě baskytaristy, kdy tón H i Cb hraji na stejném políčku a také identicky zní), dále F# dur = Gb dur a nakonec C# dur = Db dur. Jedná se o zákon enharmonické záměny, kdy tóny, které znějí na nástroji stejně, nazýváme jinými termíny v důsledku zákonitostí hudební teorie – podle toho, odkud si daný tón odvozujeme, čili podle hudebního kontextu.
Z toho mi logicky vyplývá, že tyto tři durové tóniny mají tři paralelní mollové tóniny a my těchto šest tónin můžeme s klidem od Wootenova čísla 30 odečíst. Takže v hudební praxi můžeme vlastně rozlišit „pouze“ 24 tónin.
Zde je video, kde téma rozebírám podrobněji plus přidávám tip pro analogii křížků a béček:
Fascinující a krásná akademická debata, že?
Tak a teď zase zpátky ke strojům a cvičit groovy.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
