Baskytarová posilovna #39: Trojzvuky – kvintakord, sextakord a kvartsextakord
Dnešní téma se točí kolem tercií a tvoření základních akordů. Hudební teorie nemusí být pouze nudnou akademickou debatou. Její znalost má velmi praktické a logické vyústění pro naši hudební praxi. Jedním z těchto témat je i tvorba akordů pomocí vrstvení malých a velkých tercií. Dospějeme tak ke čtyřem typům akordů, které nám poté určují čtyři velké skupiny jejich variací.
Pro pochopení tvorby akordů nám postačí tato jednoduchá tabulka, ze které si můžeme pomocí kombinací tercií odvodit charakter akordu. V našem příkladě vycházíme z vrstvení tercí od základního tónu C. Samozřejmě, tímto způsobem si pak lze odvodit a postavit daný akord od libovolného tónu v celé naší dvanáctitónové škále.
Čtyři typy trojzvuků od C:
C dur: velká tercie + malá tercie (C, E, G)
C moll: malá tercie + velká tercie (C, Eb, G)
C aug (augmented, zvětšený): velká tercie + velká tercie (C, E, G#)
C dim (diminished, zmenšený): malá tercie + malá tercie (C, Eb, Gb)
Ve videu ukazuji názorné příkady prstokladů pro hraní malých a velkých tercií, které vám pomůžou v lepším pohybu po hmatníku, a začlenění této (prozatím) teoretické znalosti do herní praxe.
Vysvětlíme si také obraty akordů, což je přeskupení akordických tónů do jiného než základního tvaru. Základní tvar akordu se nazývá kvintakord (C, E, G), jeho první obrat je pak sextakord (z C, E, G se nám přemístěním tónu C o oktávu výš stává E, G, C postup směrem nahoru po tónech) a druhý obrat má poněkud krkolomné označení kvartsextakord (ze sextakordu E, G, C vznikne přemístěním tónu E o oktávu výš postup G, C, E směrem nahoru od základního tónu C – hrajeme tudíž tóny E a C o oktávu výše než v základním tvaru kvintakordu).
V závěru videa si ještě probereme základ rockového riffu – nechvalně proslulý powerchord. Technicky vzato se vlastně nejedná o akord (protože jak už jsme si řekli, ten se musí skládat alespoň ze tří tónů), ale o dvoutónovou kombinaci základního tónu s kvintou. Neutrální charakter (absence tercie a jiných citlivých tónů v akordu nám poskytuje libovolný harmonický kontext) a možnosti – zejména u elektrické kytary – vrstvit tyto dva tóny na ostatních strunách a zhutňovat tak jeho zvuk v kombinaci se zkreslením, to vše předurčuje powerchord „akordy“ k hojnému používání nejen v rocku a metalu, ale samozřejmě i v jiných kytarových žánrech.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.