Baskytarová posilovna #4: variace basové linky na čtyři akordy
Rozhodli jsme se znovu otevřít seriál Baskytarová posilovna. Odstartujme ho lekcí, v níž si vyzkoušíme tři stupně tvorby basové linky. Náš harmonický základ budou čtyři velice používané akordy ve známém kolečku C-G-Am-F.
Fáze číslo 1
Prvních osm taktů je příklad velice funkční a jednoduché basové linky, která využívá pár jednoduchých principů.
1. Hrajete s kopákem
2. Jednoduché variace
3. Přemýšlejte v patternech
První tři takty jsou postavené pouze na základních tónech, které hrajete s kopákem a vytváříte tak jasný a jednoduchý groove. Ve čtvrtém taktu přidáte jemný melodický spoj pro uzavření prvního kolečka akordových spojení, takže uděláte kratičkou vyhrávku v F dur pentatnice (F, G, A, C, D) na třech tónech. Při opakování kolečka hrajete pořád stejný rytmus s kopákem, ale přidáte melodické tóny předjímající změnu akordu - např. C - E do G a A-C do F. Všimněte si také variant v oktávách - při G dur akordu zachováváme sice základní tón G v base, ale hrajeme ho o oktávu výše. Tato jednoduchá variace náhle vytvoří pohyb v lince a hned je vše zajímavější.
Fáze číslo 2
Aktivnější basová linka se silnou kombinací čtvrťových not a synkop v osminách. Velmi často se tento styl nachází ve slavných funkových skladbách (např. Good Times od Chic).
1. Basová linka je samostatnější
2. Důraz na melodičnost
3. Synkopy
V této fázi je vítanou pomocí trocha hudební teorie. Stačí nám vědět z jakých tří základních tónů se skládají akordy v našem kolečku. Takže C dur = C, E, G // G dur = G, H, D // Am = A, C, E // F dur = F, A, C Všimněte si využití zejména tercií, které vytváří efektivní melodické spoje a určují dost jasně harmonii basové linky takovým způsobem, že i kdyby jste ji hráli bez harmonického podkladu, tak budete jasně cítit, co za akordy do skladby hrát. Tento způsob hraní velmi pomáhá kytaristům nebo klávesákům v kapele, protože mohou hrát zajímavější obraty klasických dur-moll akordů a zpestřit si doprovod.
Fáze číslo 3
Od taktu číslo 17 začíná basa svoji cestu k výjimečnosti. Pořád slouží jako spojení mezi harmonií a rytmem, ale přidává svojí vlastní identitu a větší množství not a frází.
1. Více technik - příklepy v levé ruce
2. Průchozí chromatické tóny
3. Šestnáctinové frázování
Jedním z králů pulzujících a výjimečných basových linek byl baskytarista James Jamerson, který se nejvíce proslavil v období Motown Record v šedesátých letech. Jeho dominantní basové linky byly srdcem skladeb Jackson 5, Stevie Wondera nebo Marvina Gaye. Jedním z jeho typických poznávacích znaků bylo právě hojné využití chromatických tónů. V našem případě se jedná o takt 18 – tón G# spojuje G s Am akordem, dále chromatický průchod tří tónů A, A# a H do akordu C (takt 20).
Hrajte cvičení do té doby, dokud nezískáte kontrolu nad tónem a frázováním. Poté začněte zkoušet vlastní variace a spoje. Tato dovednost se vám ohromně vyplatí při tvorbě vlastních basových linek, improvizaci a práci ve studiu.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.