Baskytarová posilovna #78: basová linka – tři zásadní faktory

1. Tón

Ano, je samozřejmostí, že musíte hrát správné tóny, které ladí s akordy a harmonií skladby. Nicméně měl jsem na mysli spíše tón vašeho nástroje, jeho zvuk. Je jedno, jestli hrajete prsty nebo trsátkem, na aktivku či pasivku nebo na levnou baskytaru asijského původu, či na luxusní značku od renomovaného výrobce či kytaráře. Pokud neprodukujete tón, který se přesně hodí do vaší kapely či do vaší oblíbené skladby, se kterou si rádi hrajete, nepomůžou vám ani ty nejskvělejší noty či nejakrobatičtější vyhrávky. Vše, co zahrajete, bude znít nelibě. Ne kvůli špatným notám, ale kvůli špatným frekvencím či barvě tónu.

Pokud začínáte na baskytaru, doporučuji vám naučit se co nejdříve hrát dlouhé, na sebe plynule navazující, tlusté, basové tóny. Zkuste ze svého nástroje dostat co nejčistší, nejtlustší a nejdéle znějící tón. Druhá fáze je pochopení dynamiky úhozu (prsty, trsátko, slap... je jedno, jakou používáte techniku). Naučte se vnímat tři stupně: jemný, delikátní způsob hraní; střední stupeň, kdy sem tam slyšíte i zvuk pražce; a nakonec nejsilnější úhoz, kdy máte neustále v tónu kovový zvuk pražců.

A k úplnému vyladění vašeho tónu už schází jenom nastavení korekcí (ekvalizéru) podle stylu hudby. Na rock, metal či punk jděte do agresívnějšího tónu (dynamika úhozu na třetím stupni) s množstvím vyšších středů, pro blues, jazz, soul nebo i pop zase úplně uberte výškové pásmo (či tónovou clonu) a přepněte dynamiku úhozu na stupeň č. 1 či 2.

To jsou jenom letmé příklady, které vám mohou poskytnout vodítko, když nevíte kudy kam. Detaily si již můžete upravit podle sebe, ale vždy vnímejte svůj tón v kontextu ostatních nástrojů. Basa plní v hudbě určitou funkci a váš tón by měl odpovídat tomu, co hrajete. Čistý, vyvážený a plnotučný basový tón ale bude fungovat ve většině případech.

2. Rytmus

V minulém díle jsme si vyzkoušeli ultimátní rytmickou pyramidu s exotickými kvintolami či septolami, ale není potřeba jít až tak daleko. Pro basistu je rytmus jeho chlebem a solí, kyslíkem, H2O, prostě životně důležitým elementem, bez kterého ani ten najkrásnější tón s nejkrásněji zahranými notami nebude fungovat.

Cvičte rytmus jako fyzickou záležitost – pusťte si metronom a naučte se podupávat si nohou, tleskat, luskat, pokyvovat hlavou i celým tělem či nahlas počítat „pr-vá, dru-há, tře-tí, čtvr-tá“. Rytmus je ve vás, je součástí vaší DNA a u někoho je potřeba ho prostě probudit. Hraní s metronomem by pro vás nemělo být výzvou ani problémem, ale procházkou růžovou zahradou. Nebojte se ho! Naučte se s ním pracovat na denní bázi a naučte se vnímat pulz určitých BPM (beats per minute).

3. Frázování

Tak dobře, máme perfektní tón i rytmické cítění. Co dál? Nyní nám už zbývá jenom zahrát nějakou zajímavou frázi. Basisté rádi používají slovo „groove“. Jedná se vlastně o basovou linku, která dokonale šlape v hudebním kontextu.

Jinak „groove“ se obecně používá pro těžko popsatelný pocit, kdy slyšíte hudbu, která vás doslova nutí se hýbat. Má totiž tak neodolatelný rytmus, že se přestáváte ovládat a vaše tělo se s pulzem daného „groovu“ synchronizuje. Pokud se chcete dostat do této magické zóny i se svou basovou linkou, je zapotřebí přijít se zajímavou rytmickou frází. Stačí vám k tomu i jeden či dva tóny, ale doporučuji spíše tří či čtyřtónové fráze, které jsou zajímavější.

Hudební fráze jsou váš jazyk. Zkušení hudebníci znají tisíce rytmických a melodických vzorců, které jsou schopni improvizovat na místě. Pokud začínáte, inspirujte se hudebními frázemi ze svých oblíbených skladeb. Zkoušejte si oposlouchávat nejenom basové linky vašich vzorů a idolů, ale naučte se na basu i melodii zpěvu či jiných nástrojů. Je to zábava a zároveň nesmírně uspokojující pocit, když dokážete na něco přijít sami jenom podle sluchu, aniž byste nahlíželi do tabů či okoukávali prstoklady z nějakého tutorial videa.