Baskytarová posilovna #82: fluidní groove Chucka Raineyho
Možná vám se jménem Chuck Rainey nenaskakuje žádná asociace a možná ho dokonce slyšíte úplně poprvé. Nicméně, je téměř jisté, že jste někdy slyšeli jeho basovou linku. Ať už to víte nebo ne, Rainey má dost možná na svědomí baskytarový part v některé vaší oblíbené skladbě od ze 60. let až po současnost.
Charles Walter Rainey III (narozený 17. června 1940) je legendární americký baskyraista, který se zapsal do dějin populární hudby svými basovými linkami pro Arethu Franklin, Steely Dan nebo Quincy Jonese. Raineyho basu můžete slyšet na více než 1000 albech – v tomto ohledu je považován za rekordmana.
Rainey byl původně profesionální jazzový hráč, který shodou náhod začal hrát vše od gospelu po rock a na své cestě se rychle adaptoval na různé styly a žánry. Díky jeho slapové technice si ho oblíbili funkoví hudebníci, zatímco jeho nenápadný, účelový styl hraní zase dokázal vyplnit místa na popových nahrávkách. Rainey byl dokonalý session hráč: všeuměl, který dokázal zvládnout ohromné množství stylů.
Dnešní lekce v jeho duchu se nese ve znamení šestnáctinového frázování, kde jde hlavně o vnímání šestnáctinových pauz a synkopace.
Jako příklad jsem si vzal groove z učebnice Electric Bass od Johna Patitucciho, kde autor skládá hold Chucku Raineymu a podle svých vlastních slov jeho „fluidnímu“ stylu hraní. Všimněte si nápaditého využívání základních tónů (prim) a kvint, a to včetně jejich užití v převratných intervalech – oktávách a kvartách. Basová linka má fantazii, skvělý puls a udrží posluchače ve střehu svými častými variacemi.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
