Baskytarová posilovna #88: studiová session pro Simply Red

S producentem Andy Wrightem (kromě Simply Red spolupracoval mimo jiné také se Simple Minds, Jeffem Beckem, Eurythmics či Davem Stewartem sólo) se známe od dob hudebního projektu Punt Guns, kde jsem se poprvé představil také jako frontman. Byla to fantastická zkušenost a i po skončení natáčení jsme s Andym a jeho parťákem Gavinem Goldbergem zůstali v kontaktu.

Zašel jsem k nim občas do studia na pokec a panáka, občas jim pomohl se stěhováním či úklidem studia a jednou mi Andy zavolal na natáčení do Dean Street Studios s mladým anglickým písničkářem. Nebudu zastírat, že být hudebníkem v Londýně je velmi náročné. Je tady ohromné množství talentů z celého světa a všichni mají jediný cíl: prosadit se na scéně. Takže plavete v moři plném žraloků, kteří předstírají, že jsou roztomilí delfíni, ale jakmile ucítí krev (rozuměj příležitost), projeví svojí pravou podstatu.

A tak jsem trpělivě čekal, jestli mi Andy jednoho dne nezavolá s nějakou opravdu bomba nabídkou – jeden nikdy neví a naděje umírá poslední. Ale roky plynuly a pokud mi Andy zavolal, tak většinou se slovy: „Hele, potřebuju pomoct s přenesením pár věcí a vyluxovat studio, ale neboj, je to vše placené. Chtěl bych ti dohodit i nějakou session, ale máme prostě všude plno. Určitě se něco brzy naskytne.“ A tahle to šlo přibližně pět let.

A kvákadlo máš?

Až loni v květnu mi zazvonil telefon a Andy začal poněkud neobvykle: „Marku, máš nějaké krabičky na basu? Konkrétně kvákadlo?“ Řekl jsem mu, že kvákadlo zrovna nemám, ale že mám něco podoného od Markbass, co umí i synth zvuky a je s tím legrace. „Tak si to vem. A mimochodem, taky basu,“ odpověděl Andy. Basu? Uf, to jsem po těch letech nečekal. Ok, asi budeme blbnout s nějakým demáčem. Pln očekávání jsem vyrazil do jeho studia v západním Londýně, v komplexu Qube. Vlastně jsem se jenom těšil, že si konečně zahrajeme. 

Ve studiu mi Andy hned nalil panáka vodky a pustil skladbu, na které jsme měli pracovat. Ozval se zvuk funky kláves, po kterém následoval nezaměnitelný, sametový hlas Micka Hucknalla ze Simply Red. Andy se na mě se šibalským úsměvem otočil: „Mick nahrál tenhle demáč na klávesy a moc mu záleží na basové lince ve slokách. Myslíš, že bys ji dokázal zahrát úplně nachlup stejně? Opravdu, dej si záležet na každém detailu.“ Jenom poznámka na okraj. Baskytarista Steve Lewinson, který je členem doprovodné kapely Simply Red, byl v té době na turné, takže jsem měl ohromné štěstí, že bylo potřeba pohnout s nahrávaním nové desky a Andy si vzpomněl zrovna na mě.

A tak začala naše session na skladbě Just Like You, která se nakonec stala třetím singlem desky Time.

Pokud byste si chtěli přehrát hlavní basový motiv ve sloce, níže jsem pro vás připravil transkripci.

Pracovat s Andym je radost. Je maximálně uvolněný, nechá vám prostor a čas na vaše umělecké vyjádření a hlavně – všechno nenápadně nahrává a jemně kormidluje ke zdárnému výsledku. Když vám pak pustí finální nahrávku, jste sami příjemně překvapení, co z vás vypadlo.

V instrumentální části skladby došlo i na funky slapovou vložku, kdy jsem nahrál několik improvizací, ze kterých se vybraly nejlepší pasáže a udělala se z nich jakási slapová koláž. Nakonec jsme si se skladbou docela vyhráli, Andy přidal i kytarové party, doprovodné vokály, klávesy, prostě popadl v daný moment nástroj, který ho inspiroval. Došlo i na můj Markbass Synth pedál. Točil jsem na svoji prověřenou a mnoha studii vyzkoušenou pětistrunnou Yamahu BB2025X.

Krabičky nech doma a pojď nahrát super soulovou basu

Když mi Andy po pár týdnech znova zavolal, opět mi vyrazil dech, protože začal slovy: „Hele, nevím, jestli tahle pecka bude na desce, ale ukecal jsem Micka, aby tomu dal šanci. Pojď, natočíme super soulovou basu do jeho letitého demáče Let You Hair Down. A krabičky tentokrát nech doma.“ Nečekal jsem, že dojde i na track číslo dva, ale po tak příjemné session jakou jsme měli minule, jsem už byl o mnoho klidnější a těšil se na kreativní odpoledne s Andym.

Tentokrát jsme pracovali v podstatě jenom s vokální melodií a Andy kolem ní postavil kompletně novou aranž a produkci. Basová linka mi fakt stylově sedla a přidal jsem v bridgi i lehký odkaz na chromatické postupy Stevieho Wondera, který mi přišel jako skvělá inspirace pro tenhle soulfunkový track.

Strávili jsme spolu s Andym několik příjemných hodin a skončili s mnoha nápady v kompletně přebudovaném tracku. Mick Hucknall má vždy ve všech záležitostech poslední slovo a sám nosí mraky nápadů na instrumentální party, které často i sám nahrává – opravdu „old school“ v nejlepším slova smyslu. Track původně na desce neměl být, ale Mickovi se nová aranž zalíbila a já se mohl radovat, že mám basu v další skladbě. Neuvěřitelné!

No, a jako třešnička na dortu bylo přidání instrumentální verze singlu Just Like You jako Part 2.

Přál bych všem muzikantům podobný zážitek ze spontánní tvorby ve studiu se špičkovým producentem a hudebníkemm jakým je Andy Wright. Jeho superschopností je ale především vytvoření perfektní, uvolněné atmosféry, kdy máte pocit, že jste hudební génius. To se to pak hraje a tvoří, když do toho jdete s tímto přístupem. Za to jsem Andymu nejvíce vděčný. A samozřejmě za příležitost. Doufám, že se skladby a celá deska chytnou a budou posluchače provázet dlouhé roky. All the bass!