Baskytarová posilovna #89: 3 nejčastější brzdy pokroku
Hraní na nástroj může být neskutečným dobrodružstvím, ale zároveň i neskutečným utrpením ve chvíli, kdy vám něco prostě nejde zahrát. Chcete si zaslapovat oblíbenou funky figuru s Marcusem Millerem, dát si rychlý punkový riff s Green Day nebo se naučit walking bass do jazzové dvanáctky, ale máte pocit, že je to prostě nad vaše síly a schopnosti. Kde může být chyba? Proč máte pocit, že ani po letech hraní se nedostavuje kýžený pokrok a ovládnutí nástroje na úrovni, kdy si dokážete zahrát vše, co vám přijde na mysl? Pojďme se podívat na tři zásadní brzdy vašeho basového pokroku.
1. Nedostatečná rytmická stabilita
Nejde jenom o robotické hraní s metronomem. Jde především o nácvik fyzického procítění a vyjádření rytmu. Velmi častou chybou je „poslouchání“ metronomu a snaha strefovat se do úderů clicku. Naučte se podupávat nohou, hýbat tělem či hlavou a rytmus především cítit jako fyzický pulz. Než začnete hrát, buďte si jistí, že vaše tělo je plně synchronizováno s daným BPM metronomu či skladby, kterou si chcete zahrát.
Naučte se také hrát bez pauzy klidně 15 až 20 minut v jednom tempu a klidně jenom jeden groove, pattern či cvičení. Nejenom, že se vám zvýší výkon (vydržíte prostě hrát déle v kuse bez únavy prstů), ale především získáte konzistenci toho, co se snažíte zahrát. Sbohem, třicetivteřinové Insta licky a předváděčky. Ty vás hrát solidně rytmicky rozhodně nenaučí.
2. Nedostatečný trénink sluchu
Vypněte video tutoriály, vymažte taby a zapojte svůj sluch. Hudba je především o kvalitě audia, a moderní způsob učení se všeho přes video (tj. obrazem) paradoxně brzdí váš hudební progres. Příliš často hudbu vlastně „odkoukáváte“ podle poloh na hmatníku místo toho, abyste se spolehli na svoje uši a dali si práci s poslechem.
Začleňte do své cvičební rutiny pravidelné „stahování“ skladeb pouze poslechem. Začněte s něčím velmi jednoduchým, kde je snadno čitelná a jasná basová linka a klidně se naučte jenom sloku nebo krátký úsek skladby. Postupně přidejte další části a nebojte se dát si zpočátku i několikadenní práci s jednou skladbou. Je to nová dovednost a jako vše nové, bude vám chvilku trvat se s tím sžít.
3. Nedostatečná praxe hudební teorie
Rozumět intervalům, jejich vztahu ke stupnicím a k následné tvorbě akordů, to není akademická dovednost vyhraněná jenom pro hudební teoretiky. Rozhodně se bude hodit každému hudebníkovi, který se chce posouvat dál a který chce doopravdy ovládnout svůj nástroj. Neříkám, že musíte nutně umět číst z not (to je velmi náročná disciplína, která vám zabere pár let a pokud nepřemýšlíte nad profesionální hudební dráhou, pravděpodobně ji nevyužijete), ale rozhodně se naučte jména všech tónů na hmatníku, teorii intervalů, stupnic a akordů. Budete lépe vybaveni dát si věci do souvislostí a ušetří vám to spoustu slepých uliček či zbytečných video tutorialů.
Napadají vás ještě jiné brzdy, na které jste během své hudební praxe narazili? Podělte se o vaše zkušenosti níže v komentářích.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
