Baskytarová posilovna #90: dur versus moll
Jedno z nejčastěji citovaných hudebních klišé je o veselé povaze durové tóniny a smutné náladě mollových akordů či stupnic. Přiznám se, nemám tohle zjednodušení moc rád. Megahit Happy od Pharrella Williamse je postavený na harmonii mollového blues. A naopak ty nejsmutější slovenské lidové písničky jsou často v durové lydické stupnici. Vše záleží na kontextu. Nicméně, jedno klišé rozhodně funguje. Přechody z durových do mollových akordů se zachováním tóniky jsou krásně ambivaletní a vzrušující zvukovou lahůdkou.
V dnešním díle Posilovny si zahrajeme jedno ze cvičení z knihy Baskytarová posilovna - 101 arpeggií pro melodické basové linky. Téma bude samozřejmě přechod z durových do mollových akordů, a přitom si procvičíme i náročný technický aspekt hraní rozkladů akordů, neboli arpeggií.
Tónový materiál cvičení je postavený na změnách C dur v C moll a Bb dur v Bb moll. Zahrajete si melodickou kombinaci základního tónu, tercie a kvinty v oblasti mezi šestým až dvanáctým pražcem a budete používat struny A, D a G.
Níže jsou vypsané tóny, ze kterých se skládají akordy v cvičení:
C dur – C, E, G
C moll – C, Eb, G
Bb dur – Bb, D, F
Bb moll – Bb, Db, F
Doporučený prstoklad je postavený na kombinaci ukazováčku, prostředníčku a malíčku, a to jak při hraní durových rozkladů, tak také při hraní mollových variant. Důvodem je zachování plynulosti pohybu, lehký strečink kombinace ukazováčku a prostředníčku (zpočátku vám bude proti srsti hraní mollových arpeggií tímto způsobem, protože budete muset roztáhnout prsty na dva pražce, ale věřte mi, časem mi poděkujete) a přímočarost, kdy při přechodu z C na Bb pouze vše posunete o dva pražce níže v poloze.
Arpeggia jsou úžasným materiálem pro melodické basové linky. Zkuste si vždy přehrát a najít varianty tónů, ze kterých se skládají akordy skladby, kterou se právě učíte.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
