Beata Hlavenková doplnila filmového Zátopka snivým hudebním doprovodem

Šíři aktivit Beaty Hlavenkové na jaře odhalil pro čtenáře Frontman.cz v našem podcastu David Pomahač (pusťte si ho ZDE). V rozhovoru dvojice probrala žánrovou proměnlivost její tvorby i její pedagogickou dráhu. V dnešní recenzi se soustředíme na její polohu skladatelky – tvůrkyně filmové hudby. Za úspěchem recenzované nahrávky stojí nejen zkušenost a profesionální erudice autorky, ale také zkušenost ze spolupráce s režisérem Davidem Ondříčkem na tři roky starém filmu Dukla 61 o neštěstí na dole Dukla v Havířově před šedesáti lety.

Sportovní a životní příběh největšího československého sportovce 20. století, legendárního atleta Emila Zátopka, připravoval David Ondříček s přestávkami už od roku 2007. V rozhovorech režisér zmiňuje, že s prvotním impulzem ke vzniku filmu přišel skladatel Jan P. Muchow, který tehdy sám sportovně běhal. Přestože má leader legendárních Ecstasy of Saint Theresa a autor řady filmových doprovodů zásadní podíl na scénáři k filmu, úlohu autora soundtracku si nepřivlastnil.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

„Můj hudební svět bude vždy tak trochu oscilovat mezi snovostí, filmovostí a písničkou, která se ke své popové podobě dostala skrze jazz, indie a klasiku,“ přiznala nedávno v rozhovoru pro portál zeny.cz Beata Hlavenková. Asi nejlépe tak charakterizuje svůj hudební rukopis, který se výrazným způsobem propil i do doprovodu Zátopkova filmového příběhu. V rozhovorech i promo materiálech se zmiňují dva impulzy, které Hlavenkovou při psaní soundtracku inspirovaly. Prvním byl rytmus Emilova běhu rychlostí okolo 178 bpm (nebo bychom snad mohli říci kpm = kroků per minute?), druhým pak záliba manželů Zátopkových v lidové hudbě. Oba elementy jsou do výsledných skladeb zakomponovány spíše podprahově a netrčí plakátovitě z nahrávky, což je jen a jen dobře. Hlavenková se také vystříhala berličky využití nebo přiblížení se tehdejší hudební produkci.

„Těšilo mě pracovat se zvuky, klavírem, sound designem, orchestrem, triem a vše kombinovat,“ potvrdila Beata v promo materiálech. Výraznou úlohu ve velkofilmu (logicky) hraje smyčcový orchestr, konkrétně sCore Orchestra pod vedením dirigentky Michaely Roszy Růžičkové. Dalším elementem je autorčin klavír, decentní elektronika a občasné vstupy trumpetisty Oskara Töröka a kontrabasisty Rastislava Uhríka. Vzdušné aranže krásně dokreslují základní pohyb zachycený ve filmu – běh. Tu uvolněný, radostný (Marathon nebo Run 188), tu ve své monotónnosti zasněný, připomínající modlitbu (Race). Ke konci soudtracku dojde samozřejmě i na řadu vypjatých závodních momentů (Helsinki 500 m nebo Finish Line), kdy se běh stane bojem podpořeným elektrizující atmosférou stadiónů plných nadšených diváků. Vhodným kontrapunktem jsou skladby doprovázející mimozávodní aktivity. Niternější, postavené více na Beatině melodicky perlícím klavíru (Love nebo Dana & Emil, Somewhere in Zarazice).

Neměl jsem prozatím možnost vidět samotný film. Nemohu tedy porovnat, jak se výsledný materiál vydaného soundtracku liší od hudby umístěné v samotném filmu. Mohu jen přiznat, že všechny úpravy jako krácení, prodlužování nebo spojování motivů neruší zážitek z poslechu samotné kolekce. Řada autorů uvádí svou soundtrackou tvorbu bokem, tak trochu pod čarou. To rozhodně Beata Hlavenková se Zátopkem dělat nemusí. Čtrnáctipoložková instrumentální mozaika je suverénním dílem, které doplňuje už tak vysoce nastavenou laťku autorčiny diskografie. Jsem zvědavý na její nové řadové album Žijutě, které autorce vychází koncem října.

Beata Hlavenková – Zátopek (soundtrack)

Minority rec., 2021, 37:52

soundtrack, neoklasika

80 %