Přejít k hlavnímu obsahu
Jan Hamerský -

Blackstar HT-5R: kapesní míchačka betonu


Za necelých třináct tisíc už se dá pořídit solidní patnáctiwattová lampa, avšak ne od Blackstar. Jeho HT-5R není žádný zázrak. Přesto se i pro ten využití najde.

Líbí se mi Blackstar od Bowieho. Ta značka aparátů už tolik ne. Jejich zvuk mi vždycky přišel dobrý na metal a už na nic dalšího. Jirka Kučerovský, který nerad zkresluje krabičkami, a tak Tele spároval právě s vícekanálovým Blackstarem, mi ale nasadil brouka do hlavy. Proto jsem si taky v hudebninách půjčil HT-5R. Podle výrobce jde o tvárný a velmi spolehlivý vhodný pro domácí cvičení i do studia.

Vzhledem mě nijak neuchvátil. Tuctová černá krabice s lacině vyhlížejícími, jakože kovovými poťáky s protiskluzovou povrchovou úpravou z pyramidek. Kombinace typická spíš pro stovku tranzistora od Kustoma, kterého jsem se milerád zbavil. Zvukový vjem už byl lepší. Fádní, ale už ne protivný. Celolampa nade vší počestnost. Po sluchu bych si ji sice lehce spletl s Bugerou nebo Peaveym a nebýt logotypu, těžko by mě kdo opravil, jinak jsem si ale mohl vytočit, co jsem chtěl. Jen v tom nebylo osobitosti, co by se za nehet vešlo.


Každopádně je to pro studio ideální mašinka. Lehká, skladná a nenáročná na přípravu. Ovládací prvky mají toliko čistý a zkreslený kanálu a reverb zvlhčující zvukový železobeton. Tohle všechno zvukaři ušetří spoustu času. Pro domácí cvičení už se hodí méně. Navzdory svým rozměrům HT-5R nadělá spoustu kraválu. Trefit zvukovou hladinu únosnou pro sousedy i kytarového „munchkina“ chvilku trvá.

O spolehlivosti vám toho ale mnoho nepovím. HT-5R mě ničím nepřesvědčil o tom, aby si ho vzal aspoň na pár měsíců domů. Po něm bych sáhl jedině tehdy, kdybych vyrazil do studia. S tím, že potřebuju hi-gain základ a zbytek dodělám krabičkami nebo rovnou v kompu. I tak se by se mi ale nabízely lákavější a levnější alternativy, jak přijít k velkýmu zkreslení, tak zvuku s charakterem.

Tagy blackstar HT-5R

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Jan Hamerský
/*1988/ Když se v patnácti rozhodoval, co dál dělat, psaní byla jasná volba. V devatenácti si to rozmyslel. Přišlo mu, že to dějiny píšou příběhy. Pak zjistil, že to jsou vítězové a dal se k poraženým. Historii i tak vystudoval a tři roky ho živila, než od ní zběhl. Stalo se t…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY