Blog autorských skladeb jako průběžně vydávané album

Vždy jsem se věnoval především živému vystupování s žánrově rozdílnými interprety a všem dalším náležitostem, které s hraním souvisí (cvičení, zkoušení, natáčení, cestování). Vlastní tvorbu jsem poměrně dlouho odsouval na vedlejší kolej, protože jsem na ni neměl dostatek času ani energie. Nápady ovšem přicházely a myšlenka jejich realizace se neustále hlásila o pozornost.

Některé písně vznikly před léty a v průběhu času se mi neustále vynořovaly a zase mizely. Jiné vznikaly na texty Milana Prince, které mě zaujaly a které si mě získaly. S výjimkou skladeb pro kapelu Behind the Door to byly písně, které by pravděpodobně nenašly místo v repertoárech interpretů, se kterými spolupracuji, a mně bylo stále více líto tyto písně hromadit v onom pověstném šuplíku.

Rozhodování zrálo a nakonec jsem si řekl, že se pustím do vod mnou zatím neprobádaných – zkusím vytvořit něco pro mě úplně nového, za čím si budu od „a” po „z” stát a pod co se mohu podepsat. A když už se mám pustit do tohohle dobrodružství, zkusím přizvat ke spolupráci hudebníky a osobnosti, kterých si vážím, jejichž práce mě oslovuje a se kterými se na podiu zase tak často nepotkám. To vše jsem chtěl udělat pořádně a v rámci možností nejlépe, odkrýt si tak sám pro sebe hranice, kterých jsem v tomhle směru schopen dosáhnout.

Mám rád hudbu, ve které mají hudebníci svobodu a kde mohou nechat vyniknout svou osobitost, i když písním slouží. Tento muzikantský prvek mi v současné populární hudbě stále více schází, proto jsem se snažil jít právě tímto směrem a všem zúčastněným uvolnit ruce.

Od prvního natáčení instrumentální skladby Silence After Dark v Sono Records pod zvukovým vedením Páji Bohatého a před kamerou Jakuba „Mahdies” Mahdala utekl přesně rok a mám za sebou natáčení základů ve studiu Honzy Tulenka, míchání a mastrování skladeb u ostřílených borců Lukáše Chromka, Míry Chyšky, Richarda Scheuflera jr. a Honzy Zázvurka, hotové písně s vzácnými hosty Xavierem Baumaxou v písni Cíl a Michalem Pavlíčkem v písni Ježek v kleci, hudební vzpomínku na pád berlínské zdi a na film Nebe nad Berlínem v podobě písně Marion a Damiel a před sebou zveřejnění dalších a dalších písní, ve kterých přivítám další zajímavé hosty…

Dlouhou dobu jsem si ale lámal hlavu jakým způsobem písně zveřejnit a jak je dostat k posluchačům. Písně, které vznikly ve spolupráci s Milanem Princem, vyjdou v květnu letošního roku na jeho albech s názvy Pozdní hodina a Marion a Damiel. Samozřejmostí je publikace písní na YouTube, Spotify, iTunes, Google Music, Bandcamp, Bandzone a dalších podobných platformách, ale stále mi chyběl nějaký jednotící prvek, kterým bych svou tvorbu zastřešil a vydávání fyzických cédéček pro mě v současné době není úplně aktuální.

Založil jsem proto na facebooku stránku Ondřej Klímek – autorský blog a webové stránky www.ondrejklimek.cz, kde písně postupně zveřejňuji. Stránka je propojena se všemi výše zmíněnými kanály a „blog“ slouží jako průběžně vydávané album, kde představuji všechny písně jako singly, včetně informací a zajímavostí, které jsou spjaty se vznikem písní.

Prostě a jednoduše. Rád bych se pokusil prezentovat nejen jako hráč na dechové nástroje, ale také jako autor žánrově rozmanitých skladeb. V únoru jsem vypustil do světa další píseň s názvem Ježek v kleci. Natočil jsem ji ve spolupráci s legendárním kytaristou Michalem Pavlíčkem a podle prvních posluchačských reakcí má „tak trochu Ursinyovský nádech“. Jakým způsobem svou tvorbu prezentujete vy?