Bluesové riffy Clutch mají stále neskutečný groove

Monumentální zvuková devastace tu probíhá ruku v ruce s bouřlivými kytarovými party, majestátním medvědím vokálem frontmana Neila Fallona a bassovým riffovaním, aby tak svoje posluchače doslova rozdrtila. Kouzlo Clutch netkví v žádném přepychovém aranžmá; hardrockové nástrojové obsazení je jak z povinné četby ze 70. let. Mix powerchordů, mohutné akordové posloupnosti a pestré kytarové melodičnosti si tu hraje s momentem překvapení.

Jen sem tam sáhnou Clutch po jiném nástroji, tak jako v případě skladeb Mountain of Bone či Mercy Brown, kde klávesy mají až zlověstný charakter. Jako u předchozích studiových počinů, primární roli tu hraje špinavý garážový zvuk či přesná nástrojová souhra.

Otvírák Red Alert (Boss Metal Zone) zní jak z dílny Motörhead – vztek a napínavá monotónnost proudí v jakoby nezastavitelném pohybu, v rozvláčné formě pak pokračuje i v dalších písních Slaughter Beach nebo Nosferatu Madre. Tuny špíny se valí z dalších a dalších uptempo riffů, jako dělaných pro fanoušky stoneru a punku.

Evangelické vokální kázání většinou končí mohutným chórem, groovy hypnotickými rytmickými údery a valícími se kytarami (We Strive for Excellence, Skeletons on Mars). Magické tempo s jižanským nádechem a barovými filozofujícími texty dohromady tvoří brilantní album, které baví a hřeje svou vitalitou.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Sestava Neil Fallon (zpěv), Tim Sult (kytara), Dan Maines (baskytara) a Jean-Paul Gaster (bicí) patří k těm nejkovanějším, jaké hard rock dosud vyplivnul. Společná souhra je brilantní a bezchybná. Riffy postrádají zbytečnou akrobacii (žádné dlaňové ztlumení), ale právě to jim dává punc pravé originality. Kytarista Tim Sult zbytečně neexperimentuje, pentatonický bluesový akord nechává znít tak, jak je, bez otravných ozdob. Inspirativní přímočarost tu harmonicky zabijí vše, co jí stojí v cestě. A to jsou Clutch.

Clutch – Sunrise On Slaughter Beach

Weathermaker Music, 33:14

Hard/stoner rock

90 %