Bombarďák na pátém albu odvrací soumrak bejbypunku v Čechách

Původně dětský kompilační projekt brněnského zábavního parku Bongo přerostl už před lety do podoby samostatné, autorské kapely. Ta sice stále primárně cílí na děti, ale jejich přímočarý rukopis a hlavně texty plné jinotajů i nové desce Pátek musí bavit i jejich starší doprovod.

Není to ještě tak dávno, co bejbypunková horečka doslova převálcovala domácí hudební dění. Vedle samostatných alb Zubů nehtů (Dítkám), „zoo kompilací“ Sloni v porcelánu a Havěť všelijaká 1 a 2, desek Yellow Sisters (Zvěřinec) nebo Radůzy (O Mourince a Lojzíkovi) se původně v Českých Budějovicích zjevil Kašpárek v rohlíku a posunul sbližování rocku s dětským posluchačem na další úroveň. Po vydání prvních dvou desek, které vzbudily mimořádný ohlas, bylo už bezpředmětné polemizovat, jestli původně rebelská rocková muzika je po prověřených Hodinách zpěvu Svěráka a Uhlíře, případně dětských písničkách Petra Skoumala (často s texty Petra Vodňanského), schopna samostatného, plnohodnotného života. 

A v tomto kvasu se zrodil BomBarďák, tedy původně Bongo BomBarďák podle brněnského zábavního parku, s kapelou 3B a dvěma kompilacemi dětských písniček od Obří broskve, přes Jablkoň až po Poletíme?. V roce ale 2013 vyšlo album Písničky kluka BomBarďáka plné autorských písniček Michala Daleckého, Jiřího Jelínka a Filipa Nebřenského, které nastartovalo druhou, současnou kapitolu projektu. Projektu kapelního, plného přímočarých, často až punkově utržených písniček plných světa slovních hrátek pro malé i velké. Vedle písniček o houbách, koupání nebo želvě, se prolétla dlažební kostka na demonstraci (Kostka na desce Píp), pan Kanál si s panem Kanálem „zasprosťačili“ (Pan Kanál zase na Píp) a puberťačka se měla problém odtrhnout od sociálních sítí (Pubo z alba 3FO3). Po tradiční dvouleté pauze je tu Bombarďák znovu, teď už pátou autorskou deskou nazvanou Pátek.

V promo materiálem se hodně mluví o vlivu pandemie na výslednou podobu novinky. Naštěstí na desce Covid, pokud nečteme mezi řádky, nenajdeme. Ve světě Bombarďáka dochází ke spoustě omylů a nepříjemností (např. ve Vose, Zoubečkové víle nebo Kamilovi), ty ale vždy vyváží nakažlivě pozitivní energie čtveřice. Možná ještě více než na předchozích deskách si užije poslech starší žactvo u Broučka (povinná četba Svatopluka Čecha), Mirka (odhalení vzniku Fantomase) nebo řadě dovětků písniček (např. Amina nebo Brno), kde se vtipně parafrázuje Oldřich Nový v Kristiánu, vzpomene se na Kočku na rozpálené střeše a hrůzostrašný příběh vlků na Špilberku se zakončí přípitkem živijó, živijó, žijivó! Vedle toho ale kvarteto zpívá o problémech s účesem Marge Simpsonové (Ségra), dešti bramboráků (Třicet osm), smíchu sopky (Sopka) nebo nevychovanosti zvířat (Zvířata). Klasický babylon světa Bombarďáka, díky kterému taková rodinná cesta (nejen) s malými dětmi autem může proběhnout v mnohem pozitivnějším duchu.  

Co na desce jako hudebníci oceníte?

K náloži jednadvaceti krátkých písniček je třeba přistoupit obezřetně. O tom Bombarďák dobře ví z předchozích desek. I zde je čtveřice téměř v každé písničce doplněna hosty. Dechy výrazně pomáhají písničkám jako Logopedická nebo Lhářka, v dalších písničkách vstupující do uhánějících písniček klavír, akordeon nebo smyčce. Nejefektněji jsou takto hosté využiti v Třech akordech, kde tečku udělá dokonce symfonický orchestr. Pátek je album, kde je nejvyšší procento zastoupení ženských vokálů nejen Johany Vavřínové, ale i Evy Kratochvílové a Veroniky Husovské. Také odskoky ke swingu (Amina), reggae (Zoubečková víla) nebo latině (Vosa) jsou na albu, kterému vládnou rychlá tempa, akustická kytara, bicí a často i pěkně aranžované vícehlasy, opravdu potřeba. Možná by takových zásahů album plné dvouminutových písniček sneslo klidně i více. Takový nenápadný vstup elektroniky, který kapela ordinovala na albu 3FO3, by nebyl od věci. V mých uších nedotažený je snad pouze česko-slovenský nápad s Telefonátem, ze kterého by se, dle mého, dalo po textové stránce vytěžit více (i když kamzík-operátor, je velmi vtipný).

Zatímco Bombarďák po vydání desky Pátek vyráží i na koncerty, u Kašpárka v rohlíku nebo další spřízněné kapely, Pískomil se vrací, je zatím ticho po pěšině. Znamená to soumrak bejbypunku v Čechách? Recenzované nové album Bombarďáka rezolutně oponuje. Pro dlouholetého posluchače sice přináší spíš jistoty než nové impulzy, ale to myslím, že primární cílové skupině posluchačů vadit rozhodně nebude. Vždyť písničky, kde „vzduchem lítaj vulkanismy“, Kamil tančí lépe než taneční mistr Chlopčík nebo se konečně dozvíme, jak to doopravdy bylo s Robinsonem Crusoe, pobaví nejen během prvního poslechu. Stejně ale čekám, kdy se na scénu dovalí první rapová deska pro děti….

‎Bombarďák – Pátek

Indies Scope, 2021, 39:21

bejbypunk, poprock

78 %