Bombardéry Hrdinů nové fronty se vracejí, ale už neútočí
Petr Štěpán léta proklamoval, že návrat Hrdinů nové fronty na koncertní pódia je nereálný, a bral tuto kapitolu jako navždy uzavřenou. Nikdo asi tím pádem nečekal, že by k částečnému reunionu mohlo dojít alespoň prostřednictvím hudebních nosičů. Stalo se. Po více než třiceti letech se HNF vracejí.
Ohlášený comeback vzbudil u fanoušků nemalé emoce. Vcelku odvážné bylo totiž už jen to, že se Hrdinové nepustili do skládání nových věcí, ale prakticky jen oprášili osm starých skladeb. Výsledek sice neskončil katastrofou, o přelomovém počinu se však také mluvit nedá.
Výběr písní se dá označit za povedený. Nejedná se o jakési best of. Skladby byly zvoleny spíše tak, aby se k sobě hodily tématicky, tempem i celkovou povahou, díky čemuž pak nahrávka působí kompaktně.
Základním kamenem úrazu je možná fakt, že HNF chtěli dát desce kvalitní zvuk. Ne, že by si písně kvalitní zpracování nezasloužily, ale právě ta nedokonalost dřívějších záznamů byla nedílnou součástí nezaměnitelné, hutné a stísněné atmosféry skladeb jako Bombardéry nebo To svět se posral. S čistým zvukem už písně nepůsobí stejně naléhavě. Bombardéry tak sice stále dokáží létat, žádné bomby už nicméně neshazují.
I přesto se ukazuje, že písně HNF mohou stále fungovat, byť v „umírněnější“ podobě. Je obdivuhodné, že Petr Štěpán ze své kytary stále dokáže vykouzlit nepříjemně řezající zvuky. Perfektní je v tomto ohledu Nepřítel, který zároveň není tak zbrklý a uspěchaný jako v minulosti. Válečný území na tom s kytarou à la Stooges není také vůbec špatně, přičemž rytmika pěkně šlape.
Velká škoda, že se Hrdinové nepustili do zcela nových písní. Takto si fanoušek album Když se bombardéry vracejí sice se zájmem poslechne, ale posléze zřejmě raději sáhne po původních nahrávkách. Na to, aby deska, oslovila mladé publikum, je zvuk málo progresivní a řekněme příliš klasický, jednoduše rockový.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
HNF se ve své muzice vždy vyhýbali zbytečným klišé, čímž se lišili od jiných tuzemských punkových formací. Svým způsobem byli velmi nadčasoví – zejména jejich texty zapadají i do dnešní nejisté doby. Jako jeden z důvodů, proč se Hrdinové nové fronty i přes lukrativní nabídky neodhodlali znovu vystoupit na pódium, uváděl Petr Štěpán, že by členové kapely do starých skladeb již nedali stejnou energii, a výsledek by tak mohl působit trapně.
Osobně si naopak myslím, že koncertní návrat by měl mnohem větší dopad než aktuální album. Nikdo od bratří Štěpánů určitě neočekává stejný styl hraní jako od dvacetiletých kluků – jsou to ostřílení muzikanti. A to kouzlo tam pořád je.
Hrdinové nové fronty – Když se bombardéry vracejí
Warner Music, 34 minut
60 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
