Brandy našich dětských idolů mají atmošku, ta ale brzy vyprchá

Většina lidí chodí na koncerty za zážitkem živého vystoupení, zapařit na oblíbenou kapelu, nebo jednoduše chtějí vytáhnout kamarády, příbuzné či drahé polovičky na kulturu. Muzikanti to mají samozřejmě podobně, nemalujme čerta na zeď a neoddělujme je kvůli drobnosti od zbytku fandů hudby. Hodně muzikantů však chodí na koncert také okukovat a hodnotit vybavení účinkujících. Patřím mezi ně, mezi výzkumníky tónu, okukovatele pedalboardů a hledače zvuků. Na svém bádání jsem narazil na zajímavý úkaz posledních pár let, kterým jsou boutique kytary a zesilovače. Pod tímto označením chápejme pro tento článek „nemainstreamové“ značky a bohatě stačí, když uvidím na stojanu Jolanu místo Cortky, nebo speakerbox Coffee místo Mesy.

Malovýroba byla v hudebním průmyslu patrně od jeho počátku. Tedy alespoň od chvíle, kdy se otevřel světových trh, nastoupila globalizace a některé značky se staly hegemony. Nadvládu velkých značek doprovázel samozřejmě vznik menších a alternativních výrobců, ať už se bavíme o nadšencích, kteří vyrábějí na koleni, nebo o menších „organizovaných“ boutique výrobcích. Tento jev vládne celosvětově a třeba Tony Iommy nemá vlastně originální sgéčko, ale jeho hlavní kytarou je – byť velmi kvalitní – kopie. Nebo přinejmenších určitou historickou etapu byla.

Hurá do světa!

Zatímco v západním světě boutique výrobci fungují na všechny možné způsoby – od boutique, custom, profi a mistrovských výrobců po trošku levnější varianty k mainstreamu – u nás jejich vznik souvisel spíše s nedostatkem než tržní konkurencí – neb tady trh tak úplně nebyl. Zkrátka dostat do našich luhů a hájů originální Fender nebo Vox byla výsada několika. Dnes je situace jiná a funguje velmi podobně jako západní model a pár místních boutique výrobců má už světové renomé. Salvation Audio se svými efekty a moduly má neskutečný zahraniční přesah, Coffee Custom Cabs drtí YouTube nesčetným množstvím nadšených recenzí a výčet rozhodně nekončí u zesilovačů ESH, které mají u nás i v zahraničí velkou byť méně viditelnou základnu.

Boutique vybavení rozhodně není jen levnější napodobeninou velkých značek. Každý výrobce, který nectí pouhé kopírování a vykrádání cizích nápadů, hledá inspiraci v tom, co se mu líbí. Plexi by nikdy nevznikla bez Fenderu a superstrat zase bez stratocasteru. Vždyť i renomované značky jako Matchless nebo BadCat jsou v podstatě obdobou našich Coffee, ESH, Salvation Audio, Hot Amps a dalších, nebo ne? Myslím tím, že se snaží nabídnout alternativu k mainstreamovým velikánům, kteří zkrátka nemusí vyhovovat každému. Navzdory tomu je segment boutique vybavení u nás opředen řadou různých předsudků, stereotypů, které sice mají reálný základ, nelze je však generalizovat. Zdaleka totiž neplatí obecně a pro všechny výrobce. Pojďme se tedy podívat na ožehavá témata kolem výrobců a jejich výrobků.

Musíme ještě před koupí plánovat prodej?

Hodně lidí remcá, že je boutique věc těžko přeprodejná. Buď je pro velmi úzké spektrum zájemců, znalců, kteří vědí, oč jde, nebo je jednoduše stejně drahá jako produkt velkého hráče, který je daleko snáze prodejný – z první zmíněné příčiny. Remcání jsem možná přehnal, poznámka je to jistě místná a má svou váhu. Povězte mi ale, kdo si kupuje skvělý aparát jen proto, aby ho prodal?

Stát se to může. Tíživá finanční situace, skončení s hraním nebo ohrání zvuku jsou jistě pádné důvody, proč o změně přemýšlet. Na druhou stranu s takovými předpoklady je otázka, co od hudby vlastně kdo chce. Sám si se zvukem pořád hraju, otáčím poťáky a často opustím svůj hlavní apec a hraju třeba týden na zálohu, abych zjistil, že ten hlavní přecijen hraje pro mé ruce a uši příjemněji. Sluch a pocit ze hry se tedy subjektivně – alespoň u mě – mění docela často. Obrovský benefit těchto malovýrobních zesilovačů (používám ESH Raptor III) je, že můžu, pokud to dálnice dovolí, zajet za Petrem Faiereislem a ten mi zvuk „autorsky“ upraví dle požadavků a nálady. Nemusím tedy nic prodávat, pokud mi koncepce zesilovače vyhovuje.

Úprava zvuku autorem. Ne u opraváře

Navíc je zde ještě jedna nesporná výhoda. Nepotkal jsem na české scéně snad žádného malovýrobce, který by mi nepůjčil kytaru, zesilovač nebo efekt domů. Samozřejmě nějaká jistota je třeba, ale když se dva domluví, má to veliké benefity. Zvuk a nálada ve vlastní zkušebně nebo domácím prostředí je úplně jiná než na prodejně (i když zkušební boxíky kytary.cz jsou cool) nebo v cizí dílně, kde na vás koukají cizí oči. Často se stane, nebo to alespoň kromě vlastních zkušeností znám z vyprávění řady mých přátel a hudebních kamarádů, že si pořídí něco vyzkoušené v „cizím“ a po příjezdu domů už zvuk není tak oslovující. Jenomže z tohoto taky pramení ta nutkavá tendence přemýšlet nad ztrátou hodnoty, přeprodejní cenou a vším zlem s tím spojeným. Zbavme se této nutkavosti a radši hleďme na kvalitu zvuku – a zpracování.

Do zpracování bych úplně kriticky nevrtal. Současné zesilovače jsou mnohdy zpracováním na velmi kvalitní úrovni. Ať jsou asijské, americké nebo evropské, příliš rozdílů ve kvalitě nenajdeme. Výhoda, která je spojená s úpravami přímo autorem, je ve znalosti a jednoduché dohledatelnosti původu součástek a výroby. Netvrdím, že se nabaží každý eko a bio nadšenec, ale je hezké vědět, že tahle case je z fabriky nedaleko Prahy, že dřevo na tuto kytaru rostlo v nedalekém lese (nebo v Kanadě?). Je to příjemné zpestření a pomáhá vztahu k dané věci – možná i proto nepřemýšlím nad přeprodejem, ale spíše nad příběhem věci. Kromě znalosti původu může těšit fandu hudebního vybavení i to, že bez stereotypů by na každé zkušebně nenašel jen Marshall, Vox nebo Randall, ale daleko různorodější vybavení a širší paleta zvuků, které může objevovat.

Nehledáme to lepší. Zjišťujeme, že to existuje

Narovinu. Nevím, jestli je lepší neustálá reinkarnace klasické plexiny od Marshallu, nebo relativně inovativní řešení v podání Tonyho Salvy a modulů na bázi Randallu. Nevím, jestli zní líp 212 od Voxe, nebo Coffee Custom Cabs. Protože to neví nikdo. Od určité úrovně jsou srovnání natolik subjektivní, že si jen málokdo ospravedlní zpochybňovat kvality. Dobré je ale vědět, že ta možnost tady je a není horší jen proto, že někdo řekl, že koupí klesne cena. Co však zpochybnitelné je – původ, přizpůsobitelnost, pocit. Vím, ty velké brandy, na které hrají naše dětské idoly, mají atmošku, ale ta po nedlouhé době vyprchá. Zatímco u boutiqe vybavení víte, že je jen vaše, že znáte toho týpka, nebo holku, co je vymysleli a můžete tam vždycky zajet a osobně se domluvit.

Tagy: