Budujeme domácí studio V: nákup počítače

Budeme-li studio používat pravidelně, nakonec se nevyhneme nákupu hudebního počítače. Dnes ho již není nutné stavět na míru, protože výkon počítačů stoupl tak, že většina multimediálních sestav postačí. Přesto je dobré při výběru sestavy a jejích případných úpravách zohlednit speciální požadavky, které s sebou nese nahrávání zvuku.

Napřed je ale nutné se rozmyslet, zda se koupí stolní počítač nebo notebook. I ty dneska poskytují dostačený výkon pro zpracovávání hudby a nemusí zrovna jít o nejdražší macbook s patnáctipalcovou obrazovkou. A nutné je také vybrat platformu. Ty jsou dvě, Mac a PC. Druhá je otevřenější, ale bývala méně stabilní, než první, která právě ve zpracování zvuku, ale u grafických prací hrála dlouho prim, i když se rozdíly stírají. Výkon, stabilita a samozřejmě cena nejsou ale jedinými kritérii. Dalším jsou programy, které využíváme. Některé fungují jen na jedné platformě. Jsme-li zvyklí používat cubase nebo sonar, přejdeme-li na mac, musíme se s nimi rozloučit. Naopak logic před nějakými deseti lety začal vyvíjet nové verze už jen pro mac a majitelé pécéček měli smůlu. Protools, které jsou považovány za jakýsi standard, fungují na obou systémech, ale prý líp na macu. Protože ho nemám, osobně jsem před lety zvolil PC, protože bylo levnější a starého psa novým kouskům nenaučíš, posoudit nemohu.

Notebook na cesty, nebo stolní počítač?

Pokud hodně jezdíme a tvoříme na cestách, nebo budeme-li nahrávat jednou doma, jindy ve zkušebně nebo ve vypůjčeném sále, a pak vše zpracovávat na chatě, je lepším řešením notebook. Má taky své nevýhody. Většinou má nižší životnost. Nemůžeme u něj řešit hlučnost, musí se u něj dbát na dobré chlazení. Množství externích zařízení, které k němu připojíme, je omezené a taky u něj moc nemůžeme zvýšit výkon pomocí akceleračních karet, připojit se dá nanejvýš jedna přes express card slot. Omezený je i počet typů připojení, jen ty nejdražší nabízejí kromě USB ještě FireWire nebo Thunderbolt. Cena za mobilitu není malá, pokud ale potřebujeme pracovat pokaždé někde jinde, nezbyde nám, než ji akceptovat.

Větší možnosti nabízí stolní počítač, který se lze objednat klidně na míru. Výhodu je, že dobré internetové obchody počítače z vybraných komponent sestavují, a suma není ani nijak horentní, většinou stojí pět set korun.

Klíčový je samozřejmě dostatečný výkon, raději vyšší než nižší, i když by i ten mohl postačovat, zvláště pokud víme, že budeme zpracovávat jen stereonahrávky. Budeme-li však chtít počítač používat delší dobu, je lepší mít rezervu. To neznamená, že nutně potřebujeme serverové šestnáctijádro, ale kupovat dvoujádro, protože je levné a mělo by stačit, není nejrozumnější. Minimem by mělo být u intelu čtyřjádro i5, lepší je i7, samozřejmě procesor doplnit kvalitním chladičem. Pokud nás začne bavit používat nejrůznější pluginy, pokud možno několik na každou stopu, brzo se ukáže, že výkon nemusí postačovat. Stane se to ve chvíli, když už víme, že stačí přidat hall a vše bude oka. V tu chvíli comp zamrzne a bude se sekat.

Deska s pamětí i možností připojit periférie

I deska je lepší kvalitnější, hlavně by neměla být osazena elektrolytický kondenzátory, které relativně rychle odcházejí. Důležitá je taky dostatečná velikost operační paměti, protože ta hodně rozhoduje o rychlosti zpracování dat. Z toho automaticky plyne, že bude využívat systém s 64bitovým slovem, protože 32bitový umožňuje adresovat paměť do 3,25 GB.

Deska by také měla umožnit připojit všechny potřebné periférie. Těch může být mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát. A nejde jen o dostatečný počet připojovacích míst pro zařízení s rozhraním USB, i když těch bude asi nejvíc a vzhledem k často velkým objemům dat je nutné zapomenout nejen na USB huby, které zvýší jen fyzický počet zásuvek, ale i na to, že většinou jsou USB konektory spárovány a jestliže jedním teče hodně dat, druhý v pár by se využívat neměl.

Zdánlivě vysoký počet osmi deseti USB portů se docela rychle vyčerpá. Dvě vám obsadí myš a klávesnice, pokud nebude mít karta ještě standardní zapojení přes PS2 konektor, další budete zřejmě potřebovat pro zvukovou kartu, jeden budete využívat pro zapojení externího disku nebo čtečky karet. Určitě taky budete potřebovat připojit klávesy pro ovládání softwarových syntezátoru a časem si možná budete chtít dokoupit nějaké zařízení, které vám usnadní míchání vícestopého záznamu jako je Behringer BCF 2000.

Přestože USB je dnes nejčastější rozhraní, nelze zapomínat, že některé zvukové karty, zejména ty vyšších kvalit, využívají i jiná, jako je pomalu ustupující FireWire nebo naopak nastupující Thunderbolt. FireWire využívají i externí procesory s programy na úpravu na zpracování zvuku, jako je UAD-2 Satellite nebo dnes už nevyráběný TC Electronic Powercore. A u USB je potřeba zvážit u port s rychlým USB 3.0

Pokud základní deska karta nenabízí některé z rozhraní, které potřebujeme, u FireWire, označovaného taky jako IEEE1394, se to stává docela často, bude nutné zvolit jinou, nebo dokoupit kartu do PCI e slotu s rozhraním a jemu příslušným řadičem. To znamená, že základní deska musí dost volných slotů pro zapojení dalších karet. Grafická nemusí být jediná, kterou využijete. Můžete ale také dospět k závěru, že před externími zvukovými kartami dáváte přednost interním nebo, že budete chtít zvýšit výkon počítače s pomocí akceleračních karet z řady Universal audio UAD 2. Tři sloty budou zoufale málo.

Terrabytový disk postačí

Nutná je taky dostatečná kapacita disků, i když nahrávky nezaberou tolik místa jako fotografie v nekomprimovaných formátech raw a tiff. Terabajtový disk bude bohatě stačit, musí ale být dostatečně rychlý, což znamená 7200 otáček a dostatečně velkou vyrovnávací paměť. Na škodu nejsou dva disky, kromě velkého na data ještě jeden menší se systémem, kde jsou taky programy a data aktuálně zpracovávaných projektů. Za úvahu stojí, zde na systémový neužít nerotační disk typu SSD. Ten bývá o rychlejší, hlavně je však úplně tichý, protože v něm není žádný rotující prvek. Na druhou stranu ale mají SSD disky omezenější počet zápisů a jsou dražší. Disk s kapacitou 128 GB přijde tak na 2500 korun. Takže babo raď.

Že bude součástí počítače vypalovačka, snad ani nemusím připomínat, i když vypalovaná CD a DVD nejsou zrovna bezpečným prostředkem pro zálohu dat, ale možná budete něco z CD ripovat nebo na ně vypalovat mixy, abyste si je poslechli na hi-fi veži.

Takto bohatě vybavený počítač samozřejmě vyžaduje dostatečně výkonný zdroj. Nějakých 750 W rozhodně není od věci. Zdroj by taky měl mít ochranu proti předpětí, podpětí a hlavně zkratu, aby v případě, že vyhoří, nezničil základní desku a další vnitřní vybavení. Když mi vyhořel zdroj, počítač to přežil. Takže je lépe koupit značkový zdroj Corsair, Seasonic, Chieftec či Fractal Design vybrat ten s tišším chodem větráků. Tichý chod zajistí i kvalitní skříň. Větší je lepší, protože do ní lépe dostanou potřebné karty a budou se i lépe chladit. I skříň by měla být od renomovaných výrobců, jako jsou Zalman nebo Cooler Master, která zajišťují lepší chlazení a tiší chod.

Zatímco design skříně je nám na rozdíl od milovníků počítačového tuningu jedno, ergonomie je důležitá. U moderních skříní je už zajištěn snadný přístup dovnitř i montáž komponent. Velmi užitečné je, aby bylo vepředu vyvedeno co nejvíc USB portů a případně i FireWire port. Lézt pod stůl a pokoušet se dozadu do počítače něco zapojit je nejlepší cestou k pořádné bouli na hlavě. Ta vás bude už beztak bolet, když si spočítáte, nakolik vás nový počítač může přijít. Částka okolo 25 tisíc korun není nijak neobvyklá. Pak začíná procházení, co není tak důležité. Možná stačí jen jeden disk a klasický, zdroj nemusí být čtyřtisícový Cooler Master a ani skříň nemusí být za tři tisíce… Ale pokud set se dostali výrazně pod 15 tisíc korun, je někde chyba, pokud jste počítač neplánovali jen na úpravu dvou stereoskop.

Rozšiřující karty

K počítačovému hardwaru patří ještě jedna specialita, které má uplatnění jen při zpracování zvuku a žádný jiný uživatel ji neocení. Tou jsou rozšiřující karty pro další zpracování zvuku. Je to hardwarová obdoba oblíbených plug-inů nabizejících různé efekty. Vzhledem k rychle rostoucímu výkonu počítačů, které zvládnou stále více operací, jsou už na ústupu. Někteří výrobci je však stále nabízejí.

I když už výkon procesoru není nutné tak šetřit jako dříve, pořád mají jednu výhodu. Nabízejí většinou ty vůbec nejkvalitnější pluginy, které mají úplně jinou úroveň než většina volně stáhnutelného free ware. A kdo by si nepřál doma mít možnost nasadit na stopu špičkové simulace klasický zařízení, jako jsou ekvalizéry pultec nebo SSL či leveller amplifier LA2A. Většinou navíc jsou tyto simulace přímo od výrobců originálů, tedy od firem Universal Audio, SSL nebo TC Electronic. Cena tomu taky odpovídá.

Uvádím je ale z toho důvodu, že se občas dají sehnat starší za rozumnou cenu, že neplatíme desetitisíce, ale jen tisíce. Osobně dávám přednost externí variantě, jako je TC Electronic Powercore, SSL Duende nebo Universal Audio UAD Satellite, protože samostatná jednotka se dá využívat s více počítači. Karta zase garantuje vyšší rychlost. Podobná zařízení není dobré přehlížet, protože představují výrazný posun v kvalitě zpracovávaných nahrávek. Nabízejí vysoce kvalitní pluginy , které nezatěžují výkon počítače. A jeho výkon přestává stačit vždy ve chvíli, kdy potřebuje přidat ještě jeden efekt.