Budujeme domácí studio X: místo karty pult

Racková nebo stolní zvuková karta je nejčastějším zařízením, s jehož pomocí se pořizují nahrávky do počítače. Je to ovšem zařízení víceméně jednoúčelové. Některé karty se sice dají použít režimu stand alone, tedy nepřipojené k počítači jako jednoduchý mixážní pult vybavený předzesilovači, ale neviděl jsem moc lidí, kteří by je tímto způsobem využívali. Na to jsou trochu drahé a hlavně se moc dobře neovládají. Pohnout šavlí na mixu je rozhodně snazší než manipulovat s gainem předzesilovače na čele malé karty, zvlášť když potřebujeme měnit hlasitost. Navíc na ní nejde oříznout hukot v basech nebo náběh na zpětnou vazbu.

Karty jsou vymyšlené pro natáčení do počítače. Kdo však míní nahrávat tak nanejvýš jednou dvakrát ročně, aby zaznamenal dvě nové písně své kapely, tomu může připadat trochu absurdní si kvůli tomu kupovat kartu za bratru osm tisíc, kterou jinak nevyužije. Za tu cenu se dají pořídit sady kvalitních strun nebo dvě opravdu slušné krabičky ke kytaře, žádné čínské kopie.

Naštěstí jsou tu i jiná zařízení, která umožňují nahrát zvuk do počítače, což mi naznačil jeden ctěný čtenář, když mi napsal, proč propaguju drahé karty místo levných pultů. Sice bych mu mohl odpovědět po vzoru tety Kateřiny (dočkej času, jako husa klasu), ale nebylo by to úplně pravdivé. I když jsem měl od počátku v plánu dnešní díl, rozhodně nebudu místo drahých karet nabízet levné pulty.

Bohužel se mi několikrát potvrdilo, že fakt nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci. Platí to dvojnásob od dob, co se výroba přenesla do Číny. Před lety jsem si koupil desetivstupý pult phonic, architektura mi vyhovovala, velikost taky a cena byla přijatelná. Bohužel výrobce nakoupil tak kvalitní konektory, že po pár desítkách zasunutí a vysunutí jacku se vnitřní plíšky vylámaly. Oprava vyšla na půlku ceny pultu. Přílišnou kvalitou neoplývaly ani malé pulty spřízněné firmy Behringer. Toto je potřeba si uvědomit při hledání alternativ k rackové či stolní zvukovce.

Pro muzikanty, kterým jsou bližší intuitivně ovládané mixážní pulty a současně potřebují nahrávat do počítače, tu existují pulty vybavené připojením přes USB. Docela šikovné, že? Pult – ať už doma, nebo ve zkušebně – budeme normálně využívat a když budeme chtít nahrávat, připojíme počítač a natočíme si demo. Má to však své ale – naprostá většina pultů, které tuto funkci nabízí, jako třeba Yamaha MG10XU a další v této sérii (MG12XU a 16XU), Behringery Xenyx s vše říkajícím přídomkem USB nebo ZED série od Allen&Heath, ale posílá do počítače jen smíchaný stero signál z výstupu mixu. To znamená zapomenout na možnost dalších úprav ve stopách.

Allen&Heath aspoň nabízí použít USB i v efektové smyčce a rozšířit si tak spektrum efektů o ty v počítači. Podobné je to i u současných mutlimixů od Alesisu, i když dřív osmivstupý nabízel možnost točit po stopách. Ale velká výhra to nebyla, stabilita byla mizerná. S notebookem Toshiba Satellite se pětkrát chytil, dvakrát ne. Naštěstí byl jenom půjčený. Samozřejmě je to lepší než nic, určitě ale při koupi nového pultu stojí za to zvážit, zda se vám tako funkce bude hodit. I když u yamahy vyjde na 1500, ZED ji má standardně. K vícestopé nahrávce však tudy cesta nevede.

Pokud chceme více stop naráz, což umožňuje se záznamem dále pracovat, musíme se pohlédnout jinde. Mnoho variant na výběr není. Alesis svou firewireovou variantu multimixu přestal vyrábět stejně jako M-Audio NRV-10. Tato zařízení byla stabilní a umožňovala snadno pořídit nahrávku v terénních podmínkách. Stačilo vzít notebook vybavený firewire, spojit ho příslušným kabelem s jedním z těchto pultů a do něj zapnout všechny mikrofony a linky, nastavit zvuk a točit. Sám jsem takto nahrával Háro i zkoušky ParaNeura.

Výhoda NRV byla ještě jedna. Skvěle ho šlo využít i pro živé hraní s počítačem a ještě si vystoupení nahrát. U každé stopy šlo rozhodnout, jestli bude sloužit pro nahrávání, nebo se naopak použije pro přehrávání signálu z počítače. Pro sólová ambientní vystoupení kombinující terénní nahrávky skvěle s živým dohráváním výborné. Samozřejmě NRV mělo své mouchy a nepůsobilo na mne tak odolně, abych našel odvahu je nechat ve vlhké sklepní zkušebně, kam chodí ještě jiné party, a gain na vstupu byl jen 40 dB, takže neumožňoval použít mikrofony se slabým výstupem, ať už páskové, nebo Shure SM-7B.

Idea pultu, který umožňuje pořizovat vícestopou nahrávku bez nutnosti použít kartu, má rozhodně něco do sebe. Zvlášť pokud se netočí ve studiu. Taky se jí chopila firma Mackie, i když FireWire je na ústupu. Tuto možnost nabízí řada Onyx s 8, 12 a 16 vstupy. Pulty jsou to skoro plnohodnotné, i když šavle jsou jen 60 mm dlouhé a za řadou VLZ zaostává. Ale na stopách jsou inzerty pro možnosti vřadit další efekty, podle typu tří až čtyřpásmový parametrický ekvalizér /ten jen u mikrofonních vstupů/ s nastavitelným středním pásmem nebo dvěma pásmy, a dvěma nebo čtyřmi aux sendy, půlkou před šavlí a půlkou za ní, takže se dají využít jak pro efekty, tak pro odposlechy. A lze nahrávat ve 24bitové hloubce se vzorkováním až 96kHz, buď zvuk jen za předzesilovačem nebo upravený ekvalizérem.

Tomu taky odpovídá cena, nejlevnější osmivstupý vyjde na 12 tisíc, a šestnáctistopý na 24 tisíc. Porovnat cenu s pulty bez firewire je v tomto případě těžší, protože Onyx bez něj není a řady VLZ a ProFX jsou přece jen o dost odlišné, ProFX je vybaven efekty a ekvalizérem na výstupu, VLZ nemá nikdy stejný počet rovnocenně vybavených vstupů a býval to opravdu držák. Pokud však potřebujete zvučit i nahrávat, stojí tato varianta za zvážení.

Výrobky Mackie patří k těm lepším a odolnějším, i když je taky vyrábějí v Číně. Šance, že by se rozsypaly po pár kšeftech, je menší než už levnějších zařízení, i když se s ním zrovna nebude zacházet v rukavičkách jako s malovaným vajíčkem. Jistou nevýhodou je, že dneska už je obtížné koupit notebook s firewire a nemuset vyloupit banku. Adaptéry na firewire, co se strkají do slotu Xpress ne vždy fungují – závisí to na chipsetu. Na druhou stranu se počítače zmenšují.

Ale je tu ještě jedna zajímavá možnost, kterou je Behringer XENYX UFX 1204 a 1604, což jsou velmi obdobně vybavené dvanácti a šestnáctivstupé pulty se čtyřpásmovými ekvalizéry na mikrofonních vstupech a čtyřmi aux sendy a dokonce i s jednoduchým kompresorem. Má však hned dvě rozhraní – USB a firewire. Navíc umožňuje nahrávat i bez počítače přímo do připojeného USB disku. Pokud by to fungovalo, bylo by to skvělé. Stačilo by vzít dost velký flash disk, ty už jsou dneska běžně s kapacitou 32 a dokonce i 64GB, což by bohatě stačilo.

V ruce jsem ho však neměl, takže nevím, Uliho výrobky nepatřily po přesunutí výroby do Číny k těm nejkvalitnějším. Našemu cellistovi, který je mimořádně opatrný na své vybavení a pečlivě se o ně stará, se šestivstupý pult podělal za necelé tři roky. Ale od té doby se Behringer spojil s Klark Technik a MIDAS, jejichž technologii uplatnil ve svých zařízeních, i když zlí jazykové říkají, že hlavně vidí zhoršení u Klark Technik. Rozhodně bych se podíval na nějaká internetová fóra, jako je Gearslutz, jestli se tam o nic něco neuvádí. U nás to asi zatím nebude extra rozšířená záležitost, aby někdo mohl poradit.

Nahrávat do více stop samozřejmě umožňují digitální pulty, jejichž cena už klesla, ale pořád je dost vysoká. Nejdostupnější šestnáctistopý Presonus StudioLive 16.0.2 vyjde na 25 tisíc s připojením přes firewire. To se od Onyxů moc neliší. Otázkou pak zůstává, zda chceme zůstat u analogové technologie, zejména při samotném při samotném zvučení, protože většinou se točí do počítače, nebo využít výhod digitální, kdy se dají všechny nastavení snadno uložit, ale zvuk prochází digitalizaci.

Taky je otázkou zda při nahrávání chceme rovnou uplatňovat digitální efekty (na každém kanálu je třípásmový ekvalizér doplněný horní propustí, kompreso, limiter a gate), nebo zůstat věrní analogové klasice. Ale pro zvukaře, který se chce jít s dobou a současně ho zajímá možnost nahrávat koncerty do stop, to je dobrá volba. Jen si je potřeba uvědomit, že analogové pulty se dají sáze opravit a že digitální pult presonus nabízí kvality, jaké mají zvukové karty stejného výrobce. Předzesilovače XMAX jsou totožné, RMA ani Universal Audio to není, ale u dema nebo živé nahrávky se rozdíl nepozná.

Využít se samozřejmě dají i DJ pulty Ecler EVO, které mají zase prvky vhodné pro DJ, jako je crossfader. Sice mají jen pět šavlí, ale zvuková karta přes firewire je dvanáctikanálová. Pulty jsou na ovládání snazší a používat se mohou nejen ve studiu při natáčení. Pokud se točí jen občas nebo spíše na akcích, představují lepší volbu, na doma bych si tím už tak jist ale nebyl. Na druhou stranu totiž už nemůžeme experimentovat s předzesilovači a rozšiřovat je o další vstupy. Proto je nutné si dobře spočítat, kolik jich budeme potřebovat, protože známé pravidlo říká, že vždycky máme o jeden míň. Aby to nebylo o pět míň. A taky si je potřeba spočítat náklady...