Přejít k hlavnímu obsahu
Alex Švamberk -

Budujeme domácí studio XLIX: druhá ruka

Tak už po předchozím dílu víte, co byste si do svého domácího studia potřebovali pořídit, protože ta současná USB karta se čtyřmi vstupy nestačí. Ze zkušeností je vám už jasné, že je potřeba jeden opravdu kvalitní preamp, aby se zpěv a sólový nástroj zachytil co nejkvalitněji. A nutné budou taky dva channel stripy, protože vycházejí levněji, než si kupovat zvlášť předzesilovač a zvlášť kompresor, navíc samostatné ekvalizéry jsou hodně drahé. Ale zůstali jste u země, žádné Universal Audio nebo Neve, vyšlo to na kartu USB kartu Focusrite řady Scarlet, channel stripy DBX 286 nebo JoeMeek threeQ a jediné, kde jste se trochu odvázal je preamp – i když pořád není jasné, zda to bude ISA 1 nebo Tone Beast od Warm Audia.

Ale s pár dobrými mikrofony, kvalitní monitory s a s dalšími nezbytnými věcmi, jakou jsou troje sluchátka, sluchátkový distributor, DI boxy, kapely i některými vychytávkami usnadňujícími práci včetně patchbay a ovladače studiových monitorů, jste se dostali k částce, za které byste pořídili auto. Nové auto. Jasně, není to na vysněné Subaru BRZ ani Maxdu MX5, ale na menší nošovický zázrak nebo některý úspornější model z Boleslavi by to bez problémů hodilo.

Ale kdo by si kupoval nové auto, že. Jenom tím, že ho odvezete z autosalónu domů, ztratí pětinu ceny. Snem je dva tři roky starý vůz, který toho moc nenajezdil, protože manžel onemocněl a ženě se nechtělo jezdit s velkým kombíkem. Ale dobré je získat i některý z vystavených nebo náhradních vozů.

Asi každého napadne, zda by nešlo podobně postupovat i při budování domácího studia. Jasně, koupit si něco nového a doma si to vybalit má jisté kouzlo, ale pokud ušetříte tři čtyři tisíce, rádi si jej odepřete. Ovšem úskalí jsou podobná, jako při nákupu ojetého auta, i když se tachometry nepřetáčejí. O historii kupovaného zařízení nevíte vůbec nic, ze vzhledu můžete jen odhadnout, zda to byl pečlivě opečovávaný klenot v domácím studiu a nahrávalo se přes něj pětkrát do roka, nebo sloužilo pět dnů v týdnu při ozvučování koncertů po širém okolí.

Samozřejmě, že jsou zařízení, u kterých o tom vůbec přemýšlet nemusíte. Na takovém racku nebo stojanu se nemá co zkazit. Zda není zkřížené víko nebo stržený závit, poznáte snadno. Jestli však někomu mikrofon nespadl, nepoznáte. Stejně netušíte, zda do mixážního pultu někdo nevylil pivo nebo ekvalizér nebyl ve vlhkém sklepě, takže jsou kontakty zoxidované. To pak může zdánlivě výhodný nákup pěkně zkazit náladu, protože peníze jste neušetřil a doma máte krám, který nemáte odvahu prodávat dál, protože by vám to bylo žinantní. Nemáte žaludek na to prodávat něco, o čem víte, že to z půlky nefunguje.


Podobnými obecnými řečmi se dá zaplnit několik stran, aniž by to cokoli přineslo. Existuje ale několik základních premis, kterými se lze řídit.

Tou první je, že nemá cenu šetřit za každou cenu. Pokud někdo nabízí zařízení o pár stovek levněji, nemá cenu se o ně zajímat, protože to není úspora, která by vytrhla trn z paty. Navíc ta úspora může být ještě menší, protože vás bude něco stát cesta nebo poštovné. A záruku budete mít v nejlepším případě o pár měsíců kratší, pokud vůbec nějakou. Teď samozřejmě nemluvím o akustickém paravánu, kde se nic zkazit nemůže a záruka je tam zbytečná.

Úspora by měla činit alespoň tisícovku a cena, kterou nakupujete, by měla být o čtvrtinu až třetinu nižší. Nelze přitom zapomínat, že 23 procent ceny tvoří DPH a podnikatelé mají možnost nakupovat bez ní. Znamená to taky sledovat aktuální cenu zařízení, abyste nezjistili, že mezitím klesla, takže úspora nečiní tři tisíce ale mizerných pět set.

Nerozhoduje však jen cena, ne vše je dobré vše z druhé ruky nakupovat. Čím je zařízení citlivější, tím větší je riziko. Pád může mikrofonu výrazně zkrátit život a spadnout může mikrofon i ve studiu. Takže mikrofony patří k těm zařízení, u nichž je nejvíce potřeba zvažovat, zda je kupovat z druhé ruky.

Otázkou taky je, kolik toho má daný kus najeto a v jakých podmínkách sloužil. Leccos samozřejmě ukazuje vzhled. Pokud je mikrofon odřený, původní barva je z jeho těla odřená, je jasné, že si odsloužil své. Má-li promáčknutou mřížku, nesjpíš spadl.

Obecně je lepší se vyhnout zařízení, které slouží k ozvučování koncertů. Ta se používají nejen dlouho, ale zabrat jim dává i transport. Samozřejmě se nikdo nechlubí tím, jak dlouho a kde všude se zařízení používalo, ale pokud je prodává někdo, kdo zvučí, je to asi celkem jasné. A velký 24vstupý pult si asi nikdo nepořizoval do studia.

Hodně odslouženo ale mohou mít i mnohá studiová zařízení. Zatímco u takového preampu se celkem není čeho bát, protože běží maximálně v řádech desítek hodin, neboť se nepoužívá každý den, ale jen při nahrávání, u zvukové karty to už bude jiné, ta bude zapnutá pořád. Stejně tak monitory. To samozřejmě neznamená, že si je nemá cenu kupovat, ale jen je dobré si uvědomit, že toho mohou víc za sebou. Důležité je řídit se věkem zařízení. I kdyby byla dva roky stará zvuková karta používaná každodenně, tak v domácím studiu ještě dlouho poslouží, pokud ale bude prodávající mít deset let, je větší riziko, že už před sebou moc dlouhý život mít nebude, i když můj Edirol FA 101 slouží i po patnácti letech.

Též je potřeba si uvědomit, že moderní zařízení, digitální, nebo digitálně řízená je mnohem těžší a nákladnější opravit než analogová. Většinou se mění celé desky a ne pár součástek, jako jsou vyschlé elektrolytické kondenzátory nebo prskající potenciometry.

Vzhledem k ceně zařízení je však jasné, že bez nákupu použitého zboží bychom si leccos nikdy nepořídili, i když obchody s hudebními nástroji a výrobci by si přáli něco jiného. Je ale dobré si rozmyslet, co si koupit z druhé ruku a co ne.

Klíčová zařízení, jako je zvuková karta, je lepší mít zánovní, protože bez nich dnes studio nefunguje. Ale ekvalizéry, kompresory a deessery a preampy nebo rozšiřující karty přes ADAT lze klidně z druhé ruky koupit stejně jako patchbaye nebo ovladače studiových monitorů, protože se nevyužívají stále a jejich případný výpadek nás nezbaví možnosti studio dál používat.


Z druhé ruky je zajímavé především kupovat dražší zařízení, protože se na nich víc ušetří, neboť počet kupců není zas taky vysoký. Pokud budete kupovat nějaký channel strip od dbx nebo ARTu, pár tisíc na něm ušetříte, ale zase tak velká částka to nebude. Ale budete-li kupovat ekvalizér Neve nebo vícekanálová preamp od Universal audia, může se vám poštěstit, že za něj zaplatíte jen něco přes polovinu, a koupit za 27 tisíc něco, co stojí 55, se vyplatí. Navíc si takováto zařízení většinou pořizují lidé, kteří se o ně dokáží starat, tudíž je riziko problémů menší. A prodávají ho obvykle proto, že upgradují a potřebují peníze.

Pro ty méně odvážné je tu ještě jedna možnost – pečlivě sledovat výprodeje. I na těch se dá ušetřit a je to mnohem menší riziko. Takto jsme si pořídil o čtvrtinu levněji channel strip Joe Meek sixQ a dosud mne mrzí, že jsem nekoupil i půlrackové threeQ a spokojil se jen s levnějším dvoukanálovým preampem DMP 3, i když ten se osvědčil. Ještě výhodnější byl nákup kartu RME Fireface 800, protože firma přišla s novým modelem 802 a cena spadla na 24 000.

Z druhé ruky jsem koupil i pár mikrofonů, ale pravda, skoro vždycky jsem si je při nákupu vyzkoušel.

Samozřejmě při nákupech z druhé ruky je potřena si vybírat, kde nakupujeme. Specializované servery Midi nebo Hudební bazar jsou mnohem bezpečnější než inzerát v Annonci anebo nákup na Aukru, i když tam jsem před lety pořídil velmi dobrý channel strip Symetrix 528 za nějakých 1500 a funguje bez problémů, zatímco na specializovaném serveru mi někdo prodal kompresor Drawmer MX-30 s protáčejícím potenciometrem, přestože jsem se ho ptal jestli opravdu funguje jak má, když je potenciometr malinko vyhnutý.

Vždy je ale potřeba dodržovat základní pravidla. Nejjistější je osobní předání, v horším případě se dá nakupovat na dobírku. Výhodou Aukra je možnost mikroplatby, která je zajištěná.

Nakupovat samozřejmě lze i v cizině, a někdy to vyjde levněji, i když je nutné si připočítat případné poštovné. Ale je třeba pamatovat na to, že při nákupu mimo zemí EU se musí zaplatit clo.

U všech nákupů platí obvyklé dvakrát měř jednou řež. Prostě s rozmyslem. Dobře si každý nákup zvažte, i za cenu, že vám nějaká výhodná koupě uteče, a hned psát prodávajícímu okamžitě beru všema deseti. Občas se vyplatí trochu smlouvat, protože mnozí cenu právě z tohoto důvodu napálí.

A tímto se s vámi v tomto seriálu loučím. Sice by se pořád dalo psát o něčem dalším, protože se pořád objevují nová zřízení a nové přístupy, ale už by se jednalo o specializovaná zařízení, jako jsou sumační mixy...

Tagy domaci studio; jak na to; record

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Alex Švamberk
O hudební scénu a techniku se zajímám už desítky let, jako publicista i jako aktivní muzikant.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY